Tedy přinejmenším v porovnání s oběmi výše uvedenými hrami. Ačkoliv byli adventury kdysi oblíbený žánr a hry tohoto typu byli do světa vypouštěny po desítkách. V posledních letech by se kvalitní kousky adventurního žánru dali spočítat snad i na prstech jedné ruky. Jenže Westerner ( hra vyšla v Americe pod názvem Wanted: A Wild Western Adventure) určitě jeden prst na vaší ruce zvedne (prostředníček opravdu ne –sm1-). A pročpak??? To se dozvíte pokud budete číst dále…

Každý snad jednou v životě viděl nějaký ten správný western s Clintem Eastwoodem v hlavní roli a kolty nízko u pasu. A určitě nikdo nevynechal ani spaghetti-western, kde si klaďase střihnul třeba Terence Hill. Pokud čirou náhodou víte jaká hra předcházela této asi je vám i jasné ke kterému z těchto dvou filmových žánrů se dá Westerner přirovnat. Je mi však jasné že jsou tu i tací, kteří původní hru, jež dala tomuto titulu základy, neznají. Jsou to Tři Lebky Toltéků, aneb jedna z prvních her přeložených do našeho rodného jazyka. Ale ani to vám asi moc neprozradí a tak přiznám barvu. Samozřejmě platí možnost číslo dvě a hra je humorným kouskem kráčejícím ve stopách svého staršího bratříčka.

Ústřední postavou této hry je neohrožený kovboj Fenimore Fillmore, jemuž není nic cizí. Střelba mu jde jedna báseň a za atletické výkony předvedené v této hře by se bez pochyb dostal na olympiádu, na poměry své doby je i vzdělaný a dokáže slušně rychle číst i psát.. A protože je Fenimore opravdu dobrý chlapík přímo do srdce, nemůže nechat nespravedlnost jen tak být a postaví se na stranu utlačovaných. Nyní jsou to obyvatelé posledních dvou farem v okolí města Starek City, které však mají být co nejdříve zpopelněny nejlépe i s obyvateli. A kým jiným než právě starostou města Johnem Starekem, který zdědil kopice peněz po svém zavražděném bratrovi. Jenže spolu s penězi a domem dostal i sličnou vnučku Rhiannon, jež má jeho majetek v den kdy dospěje a tak jí chce provdat za člověka jež mu padl do oka. I když pravda, Fenimore by možná ani farmáře nezachraňoval, kdyby se náhodou jednoho špatného večera nenacházel u špatné farmy. Jenže nacházel a tak mohl odehnat Starekovi pistolníky a začít náš příběh.

Jenže nic nejde tak lehce. Syn farmáře, jehož statek Fenimore zachránil před Starekem, si vypůjčil hrdinovy oblíbené kolty ráže .45 a šel s nimi do školy. Nu což nezbývá než najít si kolty a zachránit obyvatelé obou farem. Vašimi primárními úkoly po celou hru jsou čtyři věci: sehnat 4. muže na odboj, zastavit vlak, v němž se vezou další posily pro pistolnickou sebranku, sehnat nějaké vybavení na lepší obranu a dobýt srdce Rhiannon, která ve volném čase učí děti. Čirou náhodou je Fenimore líný a z farmy do školy nemůže dojít po svých, ale musí se vést v sedle svého statečného oře Bleska.Ten má však jednu zásadu. Jezdí pouze na nízko-oktanovou mrkev vypěstovanou v okolí. Pokud nebude mít nádrž alespoň z pětiny plnou nepohnete s ním ani heverem. A tak si musíte opatřit vědro na vodu, které naplníte patřičnou tekutinou se vzorcem H2O a už si jí nesete k nejbližšímu záhonku, který plodí onu zeleninu dobrou na zrak A budete jí nosit stále a stále dokud nedozraje do standardní konzumní velikosti. Protože se budete pohybovat mezi lokacemi celkem často, můžete si být jistí, že zalévání záhonků si patřičně užijete. Druhou možností je zakoupení si mrkví v obchodě, což však stojí peníze, které můžete využít o mnoho lépe.

Každý kdo hrál někdy adventuru ví jak to chodí. Prostě se sbírají předměty povalující se po lokacích mluví se s NPC atd. A snad nikdy nechybí různé průpovídky k předmětů. Jenže právě to tu chybí. Od Fenimora nikdy neuslyšíte hlášku typu „Stůl…hmm moc pěkenj.“ Ne to ne musíte si obraz udělat sami. Ale nejen tato věc Westerner liší od ostatních adventur. Je to totiž hlavně styl jakým jsou zpracovány jednotlivé lokace a pohyb v nich. Kdybych vám jen řekl, že lokací je všehovšudy osm, mohli by skalní příznivci žánru kulit oči. Ale musím dodat že lokace se v této hře myslí jinak než tradičně. Není to pouze obrazovka se statickou kamerou v níž se hrdina pohybuje. Každé území je vlastně úroveň po níž se může Fenimore svobodně pohybovat naprosto bez omezení a rušivých přestávek (místo toho se vše nahraje před příchodem do lokace) a jen se mění úhel kamery v důsledku Fenimorovi současné pozice. Někdy sice nastanou problémy s pathfindingem, kdy Fenimore obejde půl mapy jen, aby se dostal k objektu půl metru před ním. Ale to se nestává tak často.

Netradiční jsou však i další věci. A to nakupování předmětů. Ve městě totiž stojí krámek v němž si můžete za určitý finanční obnos pořídit vybavení, které potřebujete k dohrání hry. Ale ne vždy si ho musíte koupit, někdy stačí prošmejdit okolí a ušetříte pár doláčů tím, že onen předmět najde, jak se někde povaluje ladem. Peníze dostáváte hned několika způsoby. Zaprvé to může být naleznutí v nějaké skříňce či šuplíku, zadruhé po odeslání telegramu správné osobě. Můžete se zeptat prezidenta, zda-li vám nechce přispět na vlastní finanční kampaň a co na to pan prezident??? No to je jasné pošle obratem 20 dolarů. Asi se pokusím o to samé:)

Westerner totiž pohání vlastní engine přímo do vývojářů nazvaný PICTuRE engine, jež hře propůjčuje velkou dávku originality a osobitosti. Vše vypadá prostě stylově a ke hře to sedí jako jsem to viděl málokde. Vše je komiksové tudíž se používá méně barev na větší plochu a kromě postav je většina věcí hranatá a to i včetně koně. Naopak právě charaktery jsou opravdu povedené a jedná se o mix jednoduchosti (samotný obličej Fenimora mi připomíná mé výtvory vrcholné v 3DsMax) a propracovanosti. Tváře mají skvělou mimiku a když koukáte na nějaké video, můžete vidět na obličejích postav emoce jako údiv vztek či radost. I těla lidiček mají svůj styl ať už se jedná o žirafí krk jednoho ze Starekových pistolníků či hvězdicovité vousy samotného Stareka. Plus toho se všechny skleněné a kovové předměty lesknou ve světle sluce a dotváří to prima dojem.

Co bych chtěl obzvlášť pochválit je hudba. Ta tu navozuje správnou atmosféru divokého západu. Sice se jedná zhruba o pět základních melodií, ale každá z nich je povedená a světe div se za zhruba 20 hodin co jsem hru hrál se mi neoposlouchaly. Může hrát klidná písnička či rytmický song mexického stylu, stále vám to bude ke hře ladit a bude se vám to líbit jako obrázek boží jeptišce.

Jablko nepadá daleko od stromu říká se. A protože původní Tři lebky Toltéků byli kompletně v naší mateřštině nemůže tomu být u pokračování jinak. A právě přepracovávání do češtiny zapříčinilo tak velké opoždění ve vydání hry oproti zbytku světa. A to skoro o rok. Ale řekl bych, že to určitě stálo za to, a česká mutace se povedla na jedničku.

Dialogy jsou opravdu povedené a dávají vždy jasný smysl, jak tomu ne vždy bývá, kdy v překladu zůstávají věci, jež Američan chápe ale z našinců jen málokdo. Sice nejsou NPC namluveny těmi největšími hvězdami českého národa(i když šerifa namluvil Oto Jirák), ale to hře nevadí ba možná jí to i prospívá. Herci své postavy dabovali určitě s ještě větší vervou a je to znát Když už jsme u rozhovorů musím připomenout, že jsou vcelku vtipné, ale ne však trapné, a nejdeme v nich třeba i narážky na různé věci, třeba i na válku v Iráku či inteligenci některých vrstev společnosti. Sice ne vždy se podařilo trefit se postavám přesně do úst, ale to možná ani vnímat nebudete. Ono španělština je přece jenom dost odlišný jazyk od češtiny.

Chyby jsou v každé hře a ani tahle není výjimkou. Krom toho že engine hry se mi zdá poněkud nestabilní, protože hra mi asi 5x sama od sebe spadla, nepřežije ani takou zprávu od Robina přes ICQ a okamžitě se vypne. Hře je jedno zda-li jste hru ukládali před deseti minutami či před hodinou nemilosrdně se smaže vaše aktuální počínání. Z toho plyne ponaučení, že „sejfovat“ by jste měli častěji. Nebo si vypínat programy, které by mohli hru potencionálně shodit. Dalším druhem chyb jsou věci jako, že projedete skrz záhonek, nebo že vězeň který má být v cele zatím leží na střeže obchůdku. Jasně není to nic co by hru zásadně shazovalo takže jdeme dál.

Ve velké spoustě adventur bývají mezihry, jež trochu zpestřují hraní. Někde je jich 10 jinde jen jediná. Tady je jich pět z toho dvě rozsáhlejší než ostatní. Ty ostatní si užijete tak maximálně na 5 minut a pak už se zase jede dál. Povím vám tedy něco bližšího o zbývajících dvou. Jde o střelnici, kde máte nastřílet co nejvíce terčů je možné. Má celkem pět kol a vlastně i dva významy. Pokud odstoupíte po prvním úspěšně odehraném kole dostanete nazpět dolar co jste dali za hru. Pokud po druhém dostanete dva, po třetím čtyři a po čtvrtém 8 osm dolarů. Poslední kolo se hraje proti miláčkovi střelmistra robotovi Arturiovi, který sestřelí 50 terčů a za výhru dostanete pušku, ala Vinetou. Můžete tedy vydělávat peníze nebo jít rovnou po winchestrovce, volba je na vás.

Druhou mezihrou je pití takzvané sarsaparrily. To je nápoj, jež by dal politikům zabrat protože nemůžete říkat blbosti nýbrž jen to co se rýmuje. Když někdo řekne „Je čas vyslovit poslední přání.“ Musíte odpovědět „Tak si pospěš stará už tě doma schání!“ Čekají vás celkem čtyři soupeři, přičemž každý si vždy přinese pár dalších rýmů do hry, které si musíte osvojit, aby jste ho mohli vyřídit. Jedná se spíše o záležitost k pobavení, protože složitost tu není žádná zato intonace jednotlivých rýmů zní od některých soupeřů naprosto božsky.Konečná…

Možná ale ne pro tuto série. Pokud se dostanete na konec (o čemž nepochybuji) zjistíte, že hra má konec otevřený jako dveře od hangáru pro přijíždějící Boeing 747. A tak se zřejmě dočkáme dalšího dobrodružství v režii Fenimora Fillmore. Ale k zakončení recenze. Westerner je opravdu kvalitní adventura, která mě chytla a zabrala mi asi tak 20 hodin herního času i s několika záseky. Musím říci že jí doporučuji naprosto každému, kdo se chce u hry pobavit a je jedno jak je hráč starý, protože tohle je hra snad opravdu pro každého. Na druhou stranu není zas tak originální a pár pih na kráse při vývoji také pochytala. Stejně vám jí však musím doporučit, jinak to holt nejde.