Léto je vrtkavé. Vyjdete si ven jen tak nalehko v tričku a šortkách s vidinou krásného slunného dne a ono po pěti minutách začne lejt jako z konve. Jste zmáčení na kost a naštvaní natolik, že byste nejradši do něčeho kopli. A když se zrovna octnete uprostřed jednoho z těch mohutných letních lijáků, stěží uvěříte, za jak krátkou dobu může být zase hezky. No a tak je to i s hrami, hype za hypem může nakonec znamenat totální zklamání a na rozdíl od toho taková prvotní nědůvěra se po pár minutách dokáže změnit v celku příjemné překvapení. Prozradím, že v případě Alien Swarm se jednalo o vteřiny...
Nedůvěrou vůči Alien Swarm jsem trpěl už po zhlédnutí prvních screenů. Jedinou jistotou pro mě zůstavalo Valve podepsané pod názvem. To si námět na hru vyhlédlo u stejnojmenného módu pro Unreal Tournament 2004, jež se silně inspiroval sci-fi top-down střílečkou od Team17 (série Worms) z počátku devadesátých let. Scénář i po těch dvaceti letech zůstal neobměněn. Hra vás vtělí do role jednoho z mariňáků, kteří jsou vysláni na zdánlivě životapustou planetu, kterou je vaším úkolem nějakým způsobem zajistit. Už po pár metrech s očima na stopkách ovšem zjistíte, že na ní nejste sami. Příběh se v rámci hry jeví jako jednoduchý odvar sofistikovanějších zápletek z akčních hollywoodských filmů a i jeho vyprávění není podáno nikterak oslnivě. Abyste se o dějové linii totiž aspoň něco málo dozvěděli, museli byste v každé lokaci zastavit u na začátku mise se náhodně povalujícího PDA a číst a číst a číst. Jenže na to v Alien Swarm není ani čas, ani pořádný klid.
Mnohem větší pozornost určitě věnujete výběru vybavení pro vašeho mariňáka, potažmo specializaci mariňáka samotného. K dispozici jsou vám dvě party o čtyřech odlišných zabijácích. Najdete zde velitele, který představuje jakousi rovnováhu mezi vším a ničím a doporučit ho můžu především pro začátečníky. Jakožto vůdčí osobnost celé party disponuje i slušnou mírou autority, takže za vámi bude zbytek smečky poslušně běhat (popřípadě si je seřvete tlačítkem "V") a nikdy se tak nestane, že byste se ocitli na delší dobu sami. Specialista na zbraně je takový ten drsňák a klasický kliďas, co tu a tam procedí mezi zuby nějakou tu hlášku a ještě se k tomu stihne hbitě ohánět těžkým kulometem. Technik ran rozdá nejméně, zato vám otevře každé dveře a hackne jakýkoli počítač (což je realizováno pomocí miniher), tudíž se stává tou nejchráněnější postavou v partě. Nechybí ani medik, jehož funkce je taktéž těžko postradatelná, zároveň se jedná o nejnáročnější povolání ve hře. Ono zkuste si běhat v bitevní vřavě sem a tam a místo starání se o dotěrné nepřátele foukat každou chvíli někomu bebíčko.
Co do výbavy se těšte na široký arzenál nejrůznějších zbraní od kulometu přes plamenomet až k těm nejúčinnějším kanónům. Každý z mariňáků s sebou do kapes nastrká primární i sekundární zbraň a k tomu si ještě hodí na záda příruční zavazadlo v podobě nášlapných min, světlic nebo třeba healing kitu. Spousta zbraní bude také nutná pro zvládnutí určité mise (takový plamenomet využijete hned zkraje). Po tomto zásadním výběru na vás nečeká už nic jiného než stisk tlačítka "ready" a vrhnutí se do bitevní vřavy. S kým? No přeci s vesmírnými mutanty, slintajícími jen po vašich vnitřnostech. A bude jich spousta spoustů a ještě víc. Jestli budou ohavní, nechutní, se zubami připomínajícími nabroušené čepele? No je to hnus, velebnosti, je to hnus.
Alien Swarm není o strachu z jedince, ale z masy. A to opravdu obrovské. Většinou se ani nestačíte rozkoukat a už si to k vám šine početný zástup emzáků, jeden sližčí než druhý. Od opravdu jednoduchý potvor s pár nohama navíc a snůškou abnormálně špičatých tesáků v tlamě se v temnějších zákoutích planety dostane i na nadpřirozeně odolné stvůry s výstřelnými firebally a tak podobně. Snad nejhorší je, když se od nějaké té potvory nakazíte. Život vám pak ubývá jako pivo z pinty a potřebný medik ne vždy přijde včas.
Snad to nejdůležitější jsem si schoval až na samotný závěr. Alien Swarm je primárně kooperativním počinem a že mu to padne jako prdel na hrnec snad ani netřeba zmiňovat. Dostupný je i offline mód, na kterém si můžete základy hry velmi snadno osvojit. V rámci online bitev se také postupně levelujete a získáváte nové zbraně, lepší schopnosti a achievmenty. Před každou misí si navíc můžete zvolit nejenom jiný druh výbavy, ale i samotného mariňáka a uzpůsobit tak potřeby party s ohledem na tu a tu úroveň. Pakliže v boji zemřete, nic se neděje, možná tak zatopíte svým spolubojovníkům, avšak v rámci kampaně budete moci pokračovat od příští mise s chutí dál.
Nad grafickým zpracováním klobouk dolů, fyzikální model snad jen potichu obdivovat a k neskutečně plynulým animacím netřeba slov. Zvuk tu a tam zachrastí, někomu se nemusí líbit izometrické podání (k dispozici jsou už i modifikace, které ve hře zprostředkují pohled z vlastních očí) spolu s vcelku primitivním konceptem a 7 lokací sfouknete za chvíli. Neuvěřitelná chytlavost ovšem zajistí mnohonásobnou znovuhratelnost a achievmenty se také neposbírají všechny samy. Frenetická akce se statisíci emzáky je navíc na Steamu dostupná kompletně zadarmo. Namítejte si, co chcete, tohle je freewarových hit léta se vším všudy.
