Of Orcs and Men je středověká fantasy role-playing game od studií Cyanide a Spiders. – Jo, takové známe. Vystupují zde orci, goblini a lidé. – No a? Ty známe taky! Takže v čem je tato mlátička tak výjimečná? V tom, že tady jsou orci ti hodní a lidé jsou ti špatní (nebo to tak aspoň má být). Ano, čtete dobře. Jedna z prvních, nebo aspoň jedna z velice mála her, kde to je takto naopak. Nám osobně to přijde jako super nápad. Ve většině her podobného typu vystupují orci a goblini jako ti špatní, nebo zastupují jakousi neutrální rasu. Po slušných trailerech a příběhu, který byl a je velice zajímavý, vám přinášíme recenzi. Některé ohlasy ze zahraničí tvrdí, že jim PC verze přijde moc „konzolová“. Neměli jsme možnost zahrát si konzolovou verzi, čili toto tvrzení nemůžeme potvrdit, ale tu počítačovou jsme otestovali důkladně. Takže, je tato hra totální propadák, pecková záležitost nebo klasicky průměrný nebo nedotažený titul?

V první řadě bychom se podívali na příběh. Ten je zajímavý a navíc dobře zpracovaný. Dostanete dvě postavy, za které budete moci hrát. První z nich je válečný veterán ork Arkail pocházející z legie Bloodjaws. Ta se proslavila především vítězstvím v jedné válce proti Lidské rase. Legie sice vyhrála, ale za cenu těžkých ztrát. Přesila 4 ku 1 způsobila, že Arkailovi prasklo v bedně a od té doby špatně ovládá svoji zuřivost a vztek. To se dá vysvětlit tak, že se mu stává to, že často ho v boji popadne amok a zabíjí všechno živé kolem sebe. Na výhody a nevýhody těchto výbuchů se podíváme později. Druhý hratelný charakter se k vám také připojí hned na začátku – goblin Styx. Ten se specializuje na tichou prácičku. Naproti tomu Arkail je přímo udělaný na tzv. Rambo styl, takže pojem nějaké strategie boje mu pranic neříká. Arkail dostal velký a těžký úkol. Má zastavit boje mezi orky a lidským řádem Inkvizice, který se specializuje na vyvražďování orků a goblinů, tzv. „Greenskinů“ – v překladu Zelených kůží, velice razantním způsobem. Má za úkol zabít samotného císaře. O Inkvizici se dá říct, že je takový Ku-Klux-Klan v herním podání. A v tom všem vám právě bude Styx pomáhat. To by to ale nebyl paradox, kdyby se spousta věcí v průběhu hraní nezvrtla. Nějaká ta zrada od postav ve hře, házení klacků pod nohy (od samotných autorů hry) apod., se zde objevuje… nechceme říct přímo pořád, ale často.

Když se podíváme na grafické zpracování hry, tak by vás měla uchvátit svalnatá těla orků. Na jejich bicepsy a hromotlucké nohy, za které by se nemusel stydět ani mladý Arnold Schwarzenegger, se vážně pěkně dívá. Když je porovnáme s lidskou postavou ve hře, tak ta by se tam vešla tak třikrát. Grafika jinak trochu kolísá. Samozřejmě, Arkail a Styx jsou vyšperkovaní, ostatní orci a goblini jsou už trochu ze slabšího soudku a lidi jsou… Řekněme to tak, jako by si autoři stáhli obrázek lidské postavy z nějaké pět let staré hry odněkud z Google obrázků a pak to akorát vložili do své hry. Jak bylo psáno, orci jsou dobře zpracovaní, goblini taky a lidé jsou prostě průměrní až podprůměrní. Nevíme, jestli to měl být nějaký záměr, nebo jestli to bylo nezkušeností grafika, ale prostě to kazí dojem. Prostředí, ve kterém se budete pohybovat, vás ničím neuchvátí. Mrtvé prostory, v nichž jediní živí jste vy a nepřátelé. Ano, prostředí se mění se skoro každou novou misí, ale prostě… ne! Naštěstí, tato hra by vás neměla zaujmout pro své grafické zpracování – od toho tu budou na podzim jiné hry.

Co by to ale bylo za hru, která by nebyla ozvučená? To je náhodou naproti kolísavé kvalitě graficy vysloveně perfektní. Hudba, která vás provází celou dobou hraní a mění se podle toho, co právě děláte - jestli běžíte k určenému cíli nebo se mlátíte s vojáky - se dobře poslouchá a perfektně se k tomu hodí. O dabingu postav by se snad žádné špatné slovo říct nedalo. Drsné hlasy orků a tajemný Styxův hlas (Styx je jediný nadabovaný goblin ve hře) znějí a poslouchají se tak dobře, jako by to dělaly hvězdy Holywoodu. Akorát opět lidi jsou trochu slabší, ale nad tím se dá mávnout rukou. To je detail.

Dá se ale říct, že tímto výpis kladných stránek hry skončil. Co se týče hratelnosti… bída a utrpení! Vypadá to tak, jako by se autoři nejvíce zaměřili na výše zmíněný zvuk a slabší grafické zpracování. Například je tu velmi nevyvážená obtížnost soubojů. Častokrát se stává, že skupina deseti vojáků vám nebude dělat problémy, ale chvilku po vojácích proti vám nastoupí třeba deset goblinů, kteří po vás hází kameny a mlátí vás klacky, a zapotíte se tak, jako byste to hráli na nejtěžší obtížnost. Nad tím by se daly přimhouřit obě oči, ale u normální obtížnosti bychom si to teda nepředstavovali. Autoři si dále asi mysleli, že jste pořádní „skilleři“. Možná je to naší nezkušeností, ale když jste level 13 a najednou máte bojovat s levelem 17 a 18, tak to je trochu přehnané, ne? U soubojů v Of Orcs and Men máte jen dvě možnosti. Musíte mít buď hodně velké štěstí, nebo být zkušení hráči RPG a musíte být trpěliví. Žádnou jinou variantu vám hra nenabídne.

¨ Dále nás nepotěšil systém soubojů. Kolikrát se nám stalo to, že uprostřed boje se jeden z charakterů jaksi zasekl (měl víc jak 50% života a nějak omráčen taky nebyl) a nic. Nechal se tam umlátit, nebo se probral, až když nebyla možnost nějak zachránit probíhající souboj. Dále postavy rádi někdy neuposlechnou vámi zadaný typ útoku a dělají si, co chtějí.

Výbuch vzteku a zuřivosti, který se Arkailovi v průběhu každé bitky nabíjí, je sice pěkné zpestření, ale umí být taky pěkně na prd. Když se mu to totiž nabilo, častokrát se nám stalo, že sice rychleji zabíjel protivníky, ale rád zabil i Styxe. Jestli to měl být opět záměr, nevíme. Což se taky nehodí. Když zabili Arkaila i přes jeho výbuch, mohl ho Styx oživit a jelo se dál. Takhle musíte celý souboj projet znova.

Co se týče vylepšování schopností postav, tak to vás taky asi ničím neuchvátí. Je sice pěkné, že Arkail a Styx sbírají nové zkušenosti vždy najednou, čili nehrozí, že by Arkail byl třeba level 9 a Styx už level 15. My jsme při hraní stejně používali u každého charakteru asi tři typy útoku a vystačili jsme si s tím. Ostatní jsou taky dobré, jenže jen tak pro okrasu. Moc velké rozdíly v poškození totiž nedělají. Zajímavý je ale třeba obchod. Nemáte zde zlaťáky, nýbrž předměty, které během hraní jdou získat, a ty mají cenu tzv. „trade pointů“. Čím větší, tím lepší, samozřejmě. Zezačátku sice nemáte moc co na výměnu, ale postupem času si můžete dovolit pořizovat solidní výbavu.

Celá hra by se dala přirovnat ke skládačce. Koupili jste si nové puzzle, ale hodně dílků do sebe nepasuje. Obrázek, který má být vaší předlohou, je sice pěkný, ale z dílků, které jste v balení dostali, ho ne a ne složit. Velké zklamání je to, že podle hry je to hlavně příběh o orcích. Nás ale bavilo víc hrát za Styxe. Arkail je prostě velký balvan, který se hodí akorát na velké protivníky. Styx je malý, mrštný a hra za něj je záživnější protože, cesta, která se zdá, že má jen jedno řešení, nemá jen jedno řešení. Jednu věc, kterou jsme nezmínili, je příliš velká koridorovost. Na RPG hru je tu strašně málo otevřený svět. Ne, není tu skoro žádný. Kdyby hru nedoprovázel drsný humor a hlášky, které si mezi sebou všichni házejí, bylo by hodnocení ještě slabší. Zkrátka řečeno, je to v podstatě dobrý, ale velice nedotažený titul.