Jestli patříte mezi stejné ročníky jako já, pak má pro vás patrně série Zoo Tycoon mimořádný význam. Hra, co vyšla v roce 2001, patřila mezi největší herní trháky – tehdy byly totiž budovatelské strategie hodně v kurzu a v regálech rostly jako houby po dešti. Rozeznat kvalitní od nekvalitní bylo pro rodiče, neznalé velkých herních časopisů, prakticky nemožné, a tak se při koupi hodně sázelo na náhodu. Komu přistálo v mechanice CD právě k Zoo Tycoon, měl o zábavu na dlouhé dny postaráno. Jó, bývávaly to tehdy časy…
A módou dnešních dnů je se k těm časům navracet. Ne vždy jsou to návraty dobré, ale většinou se – to musíme tvůrcům připočíst k dobru – daří ke staré hře přistoupit s řádnou ctí. Jak se dělá remake, by mohli všechny učit v Ubisoftu, jejich Rayman totiž učebnicově plní vše, co by správný remake plnit měl. Zoo Tycoon vyšel ve dvou dílech a Microsoft se rozhodl zafinancovat jeho nové vzkříšení. A rovnou tím chce povzbudit prodeje Xbox One (samozřejmě ne u nás, že), které oproti PS4 o dost zaostávají. Zoo Tycoon nebude asi patřit mezi tituly, které zaručí obrat v prodejích, ale své místo si mezi zákazníky určitě najde.
Zoo Tycoon vychází kromě Xbox One taky na Xbox 360 (ze soucitu, možná?). Tam se ale představila ve značně okleštěné verzi. Například bez multiplayeru nebo bez víc jak poloviny zvířecího osazenstva vašich potenciálních výběhů. No vážně. Na Xbox One jich je 101, na Xbox 360 jenom…65. Jinak ale tvůrci žádné další velké změny mezi porty neoznámili.
Za co tvůrce rozhodně chválíme, je ochota pustit se do budovatelské strategie, která vyjde čistě jen pro konzole. Tedy pro zařízení, které tomuhle žánru rozhodně nepřeje tolik jako počítače. Pro autory znamená absence myši jako hlavního ovladače většinou jediné: zjednodušovat, kde se dá. Tomu se nevyhnula samozřejmě ani Zoo Tycoon. Žádné detaily ve zprávě své zahrady tedy neočekávejte. Možná vás ale potěší přítomnost kampaně, která je docela dlouhá a která by měla tak trochu suplovat fakt, že sandboxový mód nedokáže udržet dlouho pozornost hráče.
Jelikož Zoo Tycoon cílí především na mladší hráče, absence multiplayeru nebo možnosti nahrávat své zoologické na cloud, příliš nezamrzí. Těžko očekávat, že by něco takového skupina 3+, pro kterou byla hra stvořena, něco takového ocení. Pocit ze stavění a starání se o zvířata, která samozřejmě mají svoje speciální nároky, zůstává stejný. A to je důležité. Atmosféra starých „budovatelských“ her v nové reinkarnaci slavné tycoonovky přetrvává. Bohudík.
Ovšem s velkými hráči na trhu se Zoo Tycoon rozhodně měřit nemůže. Mladší si alespoň vyzkouší, jak hráli staříci na přelomu století. Starší se pak bleskurychle vrátí do školních let, kdy si se spolužáky nadšeně vyměňovali zážitky z hraní. No jo, tehdy byl vážně internet vytáčený přes telefonní linku, takže jsme mohli leda tak stavět v nekonečném sandboxu. A ten ve hře nechybí.
Takže potěšeni budou vlastně všichni. A z toho vyplývá, že by si Zoo Tycoon měli koupit všichni a tím pádem by to opravdu měl být zlomový titul, který pomůže Microsoftu překonat Sony. Jenže ono to tak nebude, protože…protože je to prostě Zoo Tycoon. Majitel Zoo, nepatří do jednotky Ghost, není to mariňák, není to ani člen assassínského řádu. Tak proto.
