Podle spousty jazyků nejambicióznější počin studia RedLynx, jež nás už několik let zásobuje arkádovými motorkami Trials, má být tento díl s podtitulem Fusion. Když jsem si vzpomněl na psaní dojmů preview verze předchozího dílu, Trials Evolution, tak se mi vybaví dobrá oddechová hra s častými rage momenty a chutěmi roztřískat všechno okolo sebe deštníkem, který jakožto divák mých výbušných nadávek ležel pár kroků ode mě. Ne snad proto, že by Evolution byl například špatně optimalizovaný a já bych hrál s perfektními 10 snímky za sekundu, ale spíš z toho důvodu, že opět jsem nedosáhl na zlatou medaili a stříbrná odměna mi už pořádně lezla krkem. Soutěživost se svým vlastním výsledkem je někdy až kulervoucí.
Trials Fusion jsem si tedy vzal pod svá křídla, protože předešlý díl nebyl špatný. Jak se tedy autorům povedlo převedení světa Trials do lehce futuristické, potažmo jakési biotechnické budoucnosti?
Nebudu to protahovat. Trials Fusion je poctivě odvedená práce, má poklona finským vývojářům. Ano, rozdíly mezi Fusion a Evolution se hledají ne příliš dobře. Přeci jen, jedná se o hru stejného žánru, v základu stejné hratelnosti, a nové tratě nebo vzhled chudáka pana motorkáře do celkových dojmů nezasahují jako hlavní body, ale spíše jako takové třešničky na dortu.
Opět jsem měl chutě v pozdějších fázích hry mlátit, řvát, třískat do všeho okolo a párkrát se mi to i povedlo. Nevím, jestli nebyl během recenzování sousedův slovník obohacen o spousty nových pojmů a přirovnání, za které by se kdejaký dlaždič nebo sám Steve Stifler nemusel vůbec stydět.
V čem ale má zuřivost spočívala? Pro ty, kteří nemají se značkou Trials ještě zkušenosti, se to pokusím vysvětlit: představte si, že hrajete například Zaklínače II: Vrahové králů. Bude rozdělen na strašně moc kratičkých kapitol. Začnete jednoduchým tréninkem a půjdete do částí s obtížností Beginner, Začátečník. Postupně podstoupíte několik dalších tréninků, svět Geralta z Rivie nabere na těžkosti a vy co pár vteřin budete mačkat tlačítko vracející vás na poslední checkpoint, nebo kompletně na začátek kapitoly – tratě. Zkuste si to představit.
Co se grafického ztvárnění Trials Fusion týče, není zde prakticky co vytknout. Příjemné barevné schéma biotechnicky-futuristického světa budoucnosti vypadá více než dobře, přihlédneme-li k tomu, že jste PCčkář nebo vlastník PS4. To si budete moci vychutnat 1080p rozlišení. Xbox One disponuje 900p a jeho 360 bratříček 600p. Dobrá zpráva je, že všechny platformy běží na 60 snímcích za sekundu.
Pokud jste PCčkář a chcete si vychutnat vše na HIGH, budete potřebovat silnější mašinu. Nepochopitelně se mi někdy hra „přetransformovala“ do jakéhosi „slow-motion“. Hra se nekousala, FPS nepadaly, ale zpomalilo se to. Třeba půlku tratě sem projel jak ve zpomaleném záběru a druhou půlku v klasické rychlosti. Po stažení detailů se mi tento problém už nevyskytnul.
Chybkám se nevyhnul ani editor vlastních tratí, který mi často padal. Tvoření tratí není příliš složité. Uvidíme, s čím se komunita Trials vyšvihne tentokrát. U předchozího dílu se vytvořily desetitisíce nových tratí, takže je jasné, že z tohoto pohledu museli mít vývojáři na tváři typický americký úsměv.
Vývojáři v trailerech vábili hráče na multiplayer. Zahrál jsem minimum her, protože nebylo s kým hrát. Je to škoda a snad se to v budoucnu zlepší. Snad. Poměřit svůj řidičský skill s jinými hráči je další bod soutěživosti. Když už překonáte sami sebe, a dostanete tu zlatou medaili, nezapomeňte, že tu jsou další nadšenci, kteří si to s vámi rádi rozdají.
Trials Fusion je dalším poctivým dílem do tak už dobré série. Technicky by to potřebovalo trochu doladit, ale to je přehlédnutelný problém. Hrou jako takovou jde projít za jeden víkend, ale nezapomeňte, že támhle máte pouhopouhou bronzovou medaili. Při hraní doporučuji koupit si boxovací pytel - až budete nějakou trať dělat po třistapětašedesáté, pochopíte, že rozmlácení klávesnice nebo joysticku vám moc nepomůže.
Recenzovaná verze: PC