Poslední díl herní trilogie o Bílém Vlkovi je bezpochyby jednou z nejočekávanějších her (bohužel až) příštího roku nejen ve světě, ale i zde na GamesComu. A není se čemu divit. Sága o Geraltovi z Rivie už nějakou dobu udává tempo RPG hrám a po vydání Divokého honu se tvůrci budou muset velmi snažit, aby zaplnili díru po takovém velikánovi. Stejného názoru jsou i návštěvníci kolínského veletržního paláce, protože fronta pod obrovskou cedulí se Zaklínačem ve znaku je opravdu dlouhá, ale čekání stojí za to.
Odprezentovali nám i Zaklínače. Slušné! I @petrschwank, který fantasy fakt nemusí, tentokrát uznale přikyvoval. pic.twitter.com/OusEgCarIL
— CzechGamer.com (@CzechGamer) August 13, 2014
Hned první, co tvůrci zmiňují, je 140 ocenění, co si třetí díl zatím vysloužil, a i když bych si u jakékoliv jiné hry myslel, že si pouze honí triko, vím, že kluci z polského CD Projektu nepřehánějí. Na velké obrazovce se totiž objevuje Geralt v plné polní a vydává se na lov jednoho z těch větších zvířat (kromě Nilfgaardského krále), které ve světě potkáme. To vše samozřejmě v parádní grafice. Bílý vlk tentokrát dostal za úkol skolit postrach okolí – mohutného gryfa.
Před každým bojem je ale potřeba se pořádně připravit, a tak Geralt znamením Igni zapaluje oheň a usedá, aby mohl meditovat. Stejně jako v předchozích dílech meditace slouží kromě duchovní útěchy také k vaření lektvarů, mutagenů a hlavně spánku – každé zvíře je totiž aktivní v jinou denní dobu, a tak by nebylo dobré postavit se tváří v zobák hladovému gryfovi.
Pak už jen stačí připravit si zbraně (stříbrný a ocelový meč na havěť všeho druhu je samozřejmostí), ale tím se nám taky představuje nový doplněk Geraltovy výbavy: kuše. Jít na létajícího tvora pouze s mečem by bylo stejně nesmyslné jako doufat v nelineární příběh v novém Call of Duty.
Opět nám tvůrci ukazují novou zaklínačskou superschopnost nepodobnou assassínskému orlímu pohledu, možnost sledovat skryté stopy zvěře, a tak již po chvíli vidíme před sebou obrovské tělo vznešeného gryfa.
Hned první salva z kuše tvora jenom škrábne, a tak naštvaně odlítá do svého hnízda kdesi v horách a Geralt musí ve svém lovu pokračovat. Cestu mu ale zkříží o něco horší skupina krvežíznivých zabijáků. Parta banditů okrádá obchodníkovu mrtvolu, ale než stíháme zjistit, co hodlají udělat jeho ženě, Bílý vlk je pomocí kouzelných Znamení a ocelového meče pošle na pravdu Boží, dokonce tak efektivně, že poslednímu z banditů odletí ruka, doprovázená gejzírem krve. Tvůrci nám tím hrdě představují možnost odsekávání částí nepřátelských těl, což podle jejich slov přesně odpovídá drsnému světu zaklínačského univerza.
Po krátkém rozhovoru se zachráněnou dívkou (která se tváří, jako byste za ni měli získat jednu ze slavných zaklínačových karet se slečnami), Geralt vybíhá za gryfem na kopec, přitom velkým skokem překonává řeku, a nám se dostává pohled na velmi rozlehlý, ale hlavně skvěle vypadající svět, který jenom čeká na prozkoumání.
To už ale ze svého hnízda přilítá pěkně nasupený gryf a nastává boj na život a na smrt, plný metání Znamení, zpomaleného času pro střílení z kuše a drsných útoků prohrávajícího tvora. V půlce souboj přerušuje cutscéna, kdy gryf Geraltovi vyráží zbraň z ruky, Zaklínač používá na obranu Znamení a rychle vytahuje kouzlem zářící stříbrný meč, jen aby se s odhodlaným výrazem rozběhl vstříc smrti..
O to více fenomenální je Vlkův příjezd do Novigradu i s gryfovou hlavou na háku. Město je plné pohybu, života a jako vždy v zaklínačském světě plné nehezkých slov vůči Geraltovi. Ale jsem si dost jistý, že to jsou jediné nepěkné věci, které co se hry týče uslyšíme. Zaklínač 3: Divoký Hon bude totiž bezpochyby jednou z největších herních událostí poslední doby a důstojným zakončením ságy o Bílém vlkovi. A to vše již 24. února.
