Ubisoft opravdu ví, jak svoje hráče naštvat. Po vydání dvou ne úplně úspěšných dílů velmi povedené série o assassínech jsme se dostali do fáze, kde se láme chleba a bylo potřeba něco udělat. Krok, kterým se ale zabijáci vydají, potěšil málokoho. Na konci roku totiž vyjdou dva rozdílné tituly. Parádně vypadající a novinkami překypující Unity vychází 28. října, ale ovšem jen na počítače a konzole nové generace. Aby Ubisoft zavřel pusu majitelům staré generace konzolí, nabídne jim 11. listopadu jakous takous rychlokvašku pod názvem Rogue, která slouží jako most mezi AC III a Black Flag.
Otázkou je, jestli způsob „vlk se nažere, ale koza zůstane celá“ zafunguje. Majitelé starých konzolí budou stále naštvaní, že se s nimi zametá a next-gen hráči budou ochuzeni o závěr Kenwayovské trilogie (byť jsou na tom stále velmi dobře, protože jako papír balí kámen, tak Unity strčí Rogue hravě do kapsy). Na letošním GamesComu jsme ale měli tu čest zahrát si obě hry, a tak už máme jasno, co všechno nás v nejbližší době ve světě assassínů čeká.
I když jsme se na Rogue těšili mnohem méně, dostali jsme na něj asi třikrát víc času, protože jsme za zavřenými dveřmi strávili asi hodinu. Nejdřív jsme se na svět koukali přes rameno jednoho z pánů z Ubisoftu, který bývalého assassína a nynějšího templáře Shaye Cormaca ovládal jako první.
V tu chvíli nastalo obrovské déjá vu. Kdyby mi nikdo neřekl, že koukám na Rogue, myslel bych si, že jsem opět na GamesComu 2013 a přede mnou běží Black Flag. Stejná grafika, stejné námořní bitvy, stejný pocit marnosti. Sem tam je nějaká malá změna v hratelnosti, jako je naloďování nepřátelských vojáků na vaši loď nebo vylepšené malé dělo u vašeho kormidla, ale jinak je hra jak přes kopírák.
Jediné, co pocit opakovaného hraní zachraňuje, je gameplayová část, která se váže na příběh. Vzhledem k tomu, že poprvé v sérii hrajeme za templáře (epizodní roli Haythama Kenwaye v AC III nepočítám), naskýtá se nám možnost vidět odvěký konflikt znepřátelených frakcí z druhé strany. Vaším cílem při dobývání pevností již nejsou vojenští generálové, ale assassíni samotní. To, co jste vy dělali doteď Templářům, v Rogue budete dělat assassínům. Jiskřička naděje na zajímavou hru z pohaslého blikání přechází v malý svit.
Velmi zajímavá příležitost vidět druhé ostří pomyslné čepele dává sérii úplně nový rozměr. I když si to málo hráčů uvědomuje, cíl assassínů a templářů je stejný: světový mír. V Rogue je ale jasně vidět pravý důvod jejich konfliktu. Templáři razí heslo „účel světí prostředky“, nebojí se jít přes mrtvoly nevinných a snaží se mír dobýt hrubou silou a nikoliv svobodnou vůlí, jako assassíni. Proto také v Rogue neklesá synchronizace pokaždé, když zabijete civilistu – to je totiž templářský způsob.
Když je konečně pevnost osvobozena od assassínské nadvlády, demo končí a já se ujímám gamepadu, mezitím co se načítá druhá část hratelné ukázky, kterou si templáři z Ubisoftu s sebou přivezli. Trochu mě zklamává, kolik má druhé demo s tím prvním společné. Jediné, co ukazuje nového, jsou vedlejší úkoly, a při těch zmiňovaná jiskřička naděje přechází v malý ohníček, který má však ke správnému požáru ještě daleko.
Mým úkolem se totiž stává chytit poštovního holuba. Pamatujete? Takového toho holuba, kterým si assassíni posílají své kontrakty. Když se mi to konečně podaří a přečtu si, kdo je dalším cílem znepřátelených zabijáků, snažím se zneškodnit ty assassíny, ke kterým se holub dostal. Bohužel to nestíhám v časovém limitu, a tak musím najít cíl nepřátelského útoku, abych jej mohl ochránit.
Ani to se mi ale nedaří (zatracený gamepad!), a tak odjíždím z městečka směrem na sever, kde svou lodí s vylepšenou přídí prorážím ledovce, abych se dostal k vraku lodi, který je zamrzlý v ledu. V ně mi dělají společnost nějací podivní (a podle pánů z Ubi i vyhynulí) tučňáci, lední medvěd, kterého musím šrapnelovým granátem (ano, čtete správně) a poté hořící šipkou (ano, čtete správně) humánně zabít, abych se dostal k ukrytému pokladu. Do toho polární záře nad hlavou a já si říkám, že se na Rogue těším víc než na Unity, protože Unity je prakticky jistota dobré zábavy, ale Rogue má potenciál překvapit, a to je někdy mnohem více.
Po skončení druhého dema se ještě snažím dostat z tvůrců několik dalších informací, a tak se dozvídám, že hra bude mít cca 20 herních hodin a je veliká pravděpodobnost, že časem vyjde i na počítače. No ještě aby ne, vždyť udělat Black Flag tuto malou sestřičku nemohlo stát moc a portování bude stát ještě méně. Tak snad to kluci stihnou alespoň do Vánoc. Přece nechtějí, abych si tu hru stáhl. Nejsem přece žádný pirát.
