Budovatelských strategií, de facto všech strategií, je na konzolích jak šafránu, proto musíme být za každý přírůstek vděční. I když ono je to naprosto logické vzhledem k ovládání, které je v jiných žánrech na ovladači daleko komfortnější než v případě klávesnice + myš, ale zrovna strategie tím příkladem nejsou. Proto jsou strategie všeho druhu již po desetiletí devízou počítačů a majitelé herních konzol musí setřít slzu. Ale dnes můžeme slavit: budovatelská strategie z exotického Karibiku přichází!

Řeč je pochopitelně o Tropico 5 ze studia Heamimont Games. Tato herní série nabízí od prvního dílu to samé - jen s poupravenými herními prvky a mechanizmy. Nutno podotknout, že už to není tak hard-core záležitost jako u prvních dvou tří dílů, ale je přístupná pro širší publikum. Tropico 5 si již svoji premiéru na počítačích užilo během loňského podzimu, a dnes se dočkalo portu na konzole nové generace – mimochodem poprvé v historii této značky. No, a aby toho nebylo málo, tak nám autoři přihodili dvě DLC – Bayo del Olfato a Big Cheese, jež přidávají do hry nové mapy, scénáře, budovy, příslušenství a kostýmy. Hned na počátku však vyvstává otázka: proč do této verze nebyla přidána všechna DLC, která vyšla pro majitele PC verze?

V dřívějších ročnících jste začínali rovnou jako onen pověstný diktátor pod bičem zotročující své poddané, snažili se vydělat majlant a pohodlně se slunili na pláži svého ostrova. V současném ročníku se vyvíjí vše pěkně postupně. Začínáte v koloniálním období pod nadvládou britské koruny, a snažíte se dělat vše proto, abyste se jim co nejvíce zavděčili, a vás - malého guvernérka - neodvolali a neposlali někam jinam z tohoto malebného ráje.

A staniž se. Teď už jste tím pravým diktátorem, skutečným El Presidente, vládcem svých ostrůvků v prosluněném Karibiku. Schválně zmiňuji „ostrůvků“. Na počátku budete v kampani mít k dispozici pouze dva - ke konci další dva přibydou. Příjemnou novinkou je, že jak postupně pokračujete v plnění jednotlivých kampaní a vracíte se zpět na ostrov, který jste již rozestavěli o dvě mise dříve, nemusíte jej začínat budovat od začátku, ale pokračujete tam, kde jste skončili. Jde o příjemnou novinku urychlující postup ve hře a zbavíte se tak pocitu zbytečného natahování hry.

Inu diktátorem sice jste, ale na žádné flákání se to vůbec není, ba naopak. Přibude vám kopec nových starostí. Skoro jak mávnutím kouzelného proutku je zde období dvou světových válek, kde vyhrává ten, kdo zbrojí a věnuje se ocelárenskému průmyslu, tzn., pěstování kakaa, banánů, atd. Můžete se zamáčklou slzou nahradit dolováním a začátkem průmyslové výroby.

A nadvláda Britů nás už neochrání a nevyřeší za nás politické dění, a i my zde na tropickém ostrově jsme nuceni jej vnímat a přiklánět se na stranu spojenců či nacistů. Rozhodnutí odmítnout všechny je samozřejmě možné, ale nikam nás to neposune. Opravdu nás politický vliv a dění významných historických událostí ovlivňuje víc, než bychom si přáli.

Jak jsem již zmiňoval, vše jde postupně a je přizpůsobeno nováčkovi. Kupříkladu stavby nemáte hned zpřístupněny všechny od začátku, ale pěkně postupem času, jak proplouváte jednotlivými misemi a dějinami - zjišťujete, že jich máte více a více k dispozici. Nových budov budete určitě využívat dle aktuálního rozpoložení a nálad stále se rozrůstajícího obyvatelstva.

V období světových válek už lidem nestačí jen ubytování a mít se kde napít, ale vyžadují nějakou zdravotní péči nebo pocit bezpečí. Samozřejmě je potřeba „vzdělat“ nové pracovníky, aby mohli tyto pozice obhospodařovat, což stojí drahocenné penízky.

Dalším historickým milníkem je poměrně dlouhé období studené války se svébytně zpracovanou raketovou krizí, která je vám geograficky blíž, než je vám příjemné. Velká rozhodnutí ohledně diplomacie jsou na každodenním pořádku – ke komu se přiklonit? USA nebo SSSR? Průmysl dosahuje svého zlatého období, už zásobujete své spojence ocelí nebo uranem, a také můžete na své ostrovy přilákat první turisty, tzn., čeká vás ekonomicko-politické rozhodnutí, co preferujete – chcete nadále zotročovat své ovečky a nechat je makat v dolech a továrnách, nebo ukázat turistům přívětivou tvář a nabízet jim pohostinnost vašeho ráje?

S vypořádáním se s následky vašich rozhodnutí a vůbec situací dané éry vám pomohou členové vaší dynastie. Členů je celkem šest, a každý má, zcela pochopitelně, svoji speciální schopnost, a právě pro ni jej můžete delegovat do manažerského postu. Někteří vám poskytnou výhodu vyšších zisků, spokojenější dělníky, lepší kvalitu životního prostředí nebo (v dobách pohody) svůj talent nakládat s veřejnými prostředky tak, abyste si zajistili příjem na své tajné švýcarské konto. Konec konců potřebujete si zajistit dobré živobytí na stáří, ne?

Konečně jsme se dostali do finální fáze hry - do moderní éry, kde se klidu určitě nedočkáte. Vrcholí nám pokročilá zpracovatelská výroba, turismus dostává svou vrcholnou podobu a nastává politické handrkování. Jsou zde ale také možnosti upravovat ústavu dle vaší libosti (ovlivňuje míru religiozity, přísun vzdělaných imigrantů, atd.). Mimochodem, než se dostanete k hrátkám se samotnou ústavou, budete postupně udělovat už od koloniálního období tzv. edikty. Ty mohou ovlivnit spokojenost a blahobyt obyvatelstva.

Pokud se dostanete až do moderní éry, určitě zjistíte několik drobných chyb kazících tak líbezně vyhlížející budovatelskou strategii. Některých věcí nedosáhnete, i kdybyste se na hlavu postavili. Pokud někdo z vás chce uspokojit místní ochránce přírody - není to možné… jedině, že zahubíte veškerý průmysl a výrobu a zkolabuje vám celá ekonomika. Nebo například výskyt kriminality hned vedle policejní stanice nelze žádným způsobem potřít a takovýchto drobností najdete spousty. Nalezneme zde i několik grafických bugů jako např. najetí jedné lodě do boku druhé (bez úhony, normálně projede dál), apod.

Kampaň však není jediným herním módem, který Tropico 5 nabízí. Možnosti vyžití je zde spousty a záruka nejednoho prožitého večera v Karibiku je zaručena.

Multiplayer je nový prvek celé herní série Tropico, a bohužel to nedopadlo zrovna na jedničku. Vše působí přirozeně, krásně hratelně, leč několik zásadních nedostatků mi zde kazí požitek ze hry. Multiplayer je určen až pro čtyři hráče na jednom ostrově, což je naprosto v pořádku, a ze začátku poměrně sranda. Jenže uznejte sami, budovatelská strategie není žádná frenetická akce, kde byste po hodině hraní mohli začít novou hru… Chybí zde jakákoliv možnost uložit si hru a následně v ní pokračovat, což je škoda - reálného vítěze se tedy dočkáte opravdu málokdy.

Ani klasický sand box – skoro nikdy nekončící hra (klasika v budovatelských strategiích) zde pochopitelně nechybí. Kampaň, která vás naučila vše podstatné, a přiznejme si to, že vás vodila tak trošku za ručičku, měla jeden jediný cíl – připravit vás na tento herní režim. Docela příjemným prvkem je nastavení předem stanovených kriterií, po jejichž dosažení docílíte konce hry.

Grafické zobrazení vypadá moc hezky, i když někteří škarohlídové by mohli podotknout, že s reálným zobrazením nemá vůbec nic společného. Ale čekáte jej? Hra je stylizována do pestrých pastelových barev, ale působí to absolutně autenticky. Pro fajnšmekry technických detailů: vězte, že vše běží v rozlišení 1080p s frekvencí 30Hz. Do toho vám hraje stále se opakující manažerská hudba z Karibiku - první hodinu ji milujete, dalších deset hodin jí už proklínáte, po dalších několika hodinách jste v takovém rauši, že si jí ani nevšímáte…

Kámen úrazu, kvůli kterému se strategie nedělají na konzole: ovládání. S gamepadem to opravdu není žádná sranda, a real-timovou strategii si opravdu nedokážu vůbec představit hrát na konzoli, ale u budovatelských strategií, kde se neklade takový důraz na rychlost, je to trošku reálnější. V případě Tropica 5 je to vyřešeno celkem šalamounsky, a to tak, že kurzor je umístěn a zafixován na středu obrazovky, vy se pohybujete s terénem, a cokoliv potřebujete v okolí udělat, musíte nastavit na prostředek obrazovky. Zcela popravdě, ze začátku mi to přišlo nekomfortní, ale postupem času jsem se do toho vžil a šlo to jak po másle. Ale i tak není nad myš. Ale to bude věčný problém u strategií na těchto platformách.

Zcela bez pochyb lze říci, že se jedná o nejlepší strategii na PlayStation 4. Hlavním důvodem je fakt, že Tropico 5 nemá ve svém žánrovém zaměření konkurenci.

Ale teď vážně. Hra se hraje příjemně a je zábavná i po několika hodinách. Pro nováčky v této sérii bude plus, že vás jednotlivé herní prvky naučí postupně v kampani, a teprve až budete zoceleni diplomacií, diktátorstvím, politikařením, válčením a turismem, budete si moct své dovednosti vyzkoušet v sand boxu. Mezi slabá místa patří multiplayer - pro nemožnost uložit si hru a několik drobných nedostatků v mechanismech hry a grafických bugů. Také je škoda, že se port nedočkal všech DLC, která již vyšla pro o několik měsíců staršího bratříčka na PC.

Věřím, že se nejedná o poslední díl Karibského dobrodružství od Heamimont Games na PlayStation 4, a dočkáme se dalšího dílu. Doufejme, že tvůrci získali cenné zkušenosti pro další tvorbu a práci s touto platformou, a v budoucnu se dočkáme případného dokonalého skvostu.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnost Comgad