Tentokráte se mi do rukou dostala hra s tajemným názvem Toren, kterou mají na svědomí brazilští vývojáři z nezávislého studia Swordtales, na jejímž vydání se k mému překvapení podílelo mimo jiné i samotné brazilské ministerstvo kultury. O hře jsem měl z dřívějška pouze kusé informace, a to, že půjde o adventuru, která nebude nepodobná mistrovským dílům Journey či Brothers: A Tale of Two Sons.
Moje očekávání se v tomto bodu maximálně naplnilo. Hned po úvodním načtení hry a zhlédnutí intra jste vrženi přímo do víru akce. Ono, slovo akce je tu vcelku přehnané, jelikož celá hra působí jako pohádkové dobrodružství, které je především cíleno na běžné hráčské publikum, než na ty, kteří neustále „honí“ levely ve všem, co jen na konzolích jde hrát a považují se za „hardcore“ hráče.
Na začátku příběhu je vaše hrdinka malé batole, která postupem času stárne, až se z ní stane dospělá žena. Vaším cílem je proniknout až na samotný vrchol věže Toren a vypořádat se s hlavním nepřítelem celého světa – drakem, který na vše ve svém okolí vrhá děsivé kouzlo, po jehož zásahu celá země včetně jejích obyvatel zkamení. Tento osud Vás ovšem potkat nesmí a namísto toho se musíte postarat o znovuvzkříšení Stromu života, který celému světu vrátí dávno zašlou slávu. Co se týče samotného příběhu, ten je doslova prošpikován animacemi a cut-scénami všeho druhu, což po nějaké době může působit i trochu rušivým dojmem.
V pozdějších částech hry budete mít již k dispozici i nějaké to vybavení, například meč, brnění či různé podpůrné skilly, které vám umožní se s předloženými nástrahami vypořádat mnohem efektněji než na začátku. Celá hra navíc působí velice kompaktním dojmem i přesto, že určité pasáže se odehrávají „mimo realitu“, kdy následujete cestu mágů dávnověku, jsou plné více či méně logických hádanek a vždy si z nich odnesete nějaký ten poznatek či skill navíc předtím, než se opět vrátíte do herního světa. Bojové části střídají ty skákací a hra se hraje vskutku plynule (až na výše zmíněné všudypřítomné cut-scény), což je zajisté dobře.
Pakliže jste v minulosti měli tu čest alespoň s některými z titulů z dílny Thatgamestudio (Journey, Flow,…), budete se u této hry cítit jako ryba ve vodě a ani vašim dítkům by nemusela zůstat zapovězena. Grafika je jedním slovem nádherná a i přes občasné trhnutí obrazu v cut-scénách prostě dokonalá. Z přiložených obrázků tak sice nemusí na první pohled přímo působit, ale věřte, že v pohybu je to jedna báseň. Jednu výtku bych však měl, a to směrem k občasnému zazlobení kamery, která v některých případech je spíše na obtíž. Je sice pravda, že si pomocí pravého analogu můžete pohled do jisté míry přizpůsobit, ale nejedná se zde o plnohodnotný volný pohled, spíše můžete pouze o kousek popojet a zjistit, co se nachází například za rohem. V takovém případě se ovšem adekvátně přizpůsobuje i ovládání postavy a můžete tak například nechtěně zahučet do propasti. V těchto případech rozhodně uvítáte automatické přichytávání se za okraj, ze kterého se lze zpět snadno vyškrábat. Nebojte se, i když zemřete, objevíte se na počátku dané lokace, což nikdy není tak drastické. Párkrát se mi také podařilo zalézt do textury, ale není to nic, s čím by se nedalo žít.
Celé putování hlavní hrdinky poté dokresluje velice podmanivá stylizovaná hudba a zvuky, které zvláště v kvalitních sluchátkách či na pořádné aparatuře dokážou hráče doslova přikovat k obrazovce a výborně tak tato stránka dokresluje celkovou atmosféru hry.
Hru jsem dohrál na jeden zátah, což se mi poslední dobou stává velice zřídka a v tom možná tkví největší nedostatek celého titulu. Herní doba se v tomto případě pohybovala pouze kolem dvou hodin, což zajisté není mnoho, ale vezmu-li v potaz, že k vysbírání všech artefaktů a případně trofejí je nutno si průchod ještě jednou zopakovat, dostaneme se maximálně na dvojnásobek této hodnoty. Pro účel odpočinku od stresu všedních dnů a přenesení se do pohádkové reality tento titul ovšem poslouží dokonale.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Plan of Attack
