Tentokráte se mi do rukou dostala hra, na kterou jsem se dost těšil. Ne, že bych byl duší zemědělec, ale simulátory z dílny Giants Software mě vždy tak nějak lákaly již v dobách svých začátků. Sice jsem měl často potíže s tím jak hru jako takovou uchopit a vytěžit z ní maximum, nicméně postupem času jsem začal do farmářského řemesla pronikat. Nabyté zkušenosti z minulosti dnes přijdou rozhodně vhod.
V novém kousku ze série Farming Simulator s číslovkou 15 se poprvé na konzolích setkáváme s funkcemi, které přesně kopírují ty, obsažené ve verzi pro PC. Mezi tyto lze bezesporu zahrnout multiplayer, který byl vždy doménou právě počítačové verze. Dále se setkáme i s kompletní nabídkou v rámci vozového parku, ba co víc, některá vozidla jsou dostupná pouze v konzolových verzích na PS4 a XONE. Jediné, co nám samozřejmě zůstalo zapovězeno, jsou všemožné módy hráčské komunity, ale to je pochopitelné. Nebuďte však smutní, i v „základu“ toho má Farming Simulator 15 hodně co nabídnout.
Po prvním spuštění se po zhlédnutí pozitivně laděného intra plného prostřihů na různé zemědělské stroje se dostaneme do hlavního menu, kde si již můžeme vybrat ze dvou hlavních herních režimů, případně zvolit tutoriál či pohrát si s nastavením hry. Naprostým začátečníkům v této herní sérii vřele doporučuji projít si tutoriálové mise, jelikož získají alespoň hrubou představu o tom, co vlastně život farmáře obnáší, jak postupovat v jednotlivých akcích a na co si dávat pozor.
Prvním z herních módů je kariéra, ve které si lze zvolit obtížnost a mapu, kde se vše bude odehrávat. Volbou obtížnosti určíte jednak výši svého dluhu u banky a také počáteční dostupné prostředky a vozidla, které vám budou dány k dispozici, proto volte moudře. Mapy jsou zatím pouze dvě, což se může na první pohled jevit jako vcelku směšné číslo, nicméně jsou vskutku poměrně rozsáhlé a na obou z nich je „pořád co dělat“. Nalezneme zde bezpočet polí a políček, které jsou hráči plně k dispozici, většina z nich ovšem samozřejmě až po jejich zakoupení za ceny, které rozhodně potrápí váš herní rozpočet. Proto je dobré se zpočátku soustředit na těch pár (v případě druhé mapy pouze na jedno, avšak velké asi jako fotbalové hřiště), které již máte ze startu ve vlastnictví a na nich rozjet slibnou kariéru začínajícího rolníka. Na mapě se také nachází speciální místa, která jsou určena ke svážení vašeho „zboží“, ohrady pro zvířectvo, bioplynové stanice, skleníky, obchody a mnoho dalšího. Zkrátka, na mapě se nikdy nudit nebudete. Do ruky pro začátek dostanete pár traktorů, přívěs, kombajn a ještě několik zařízení, která by vám rozjezd měla usnadnit. Také vám hra do vašeho vlastního sila nasype nějaké ty zásoby, které můžete použít na vydělání prvních peněz. No a pak? Pak už je vše čistě ve vaší režii.
Je nutno si uvědomit, že hra je simulátor se vším všudy, tudíž nelze žádnou z akcí provádět zcela bez rozmyslu. Ano, v dnešní době je v módě zásobovat nás, hráče, co nejjednoduššími herními mechanizmy, které pochopíme během pár vteřin a které opustíme až po dohrání hry. Zde je však situace trochu jiná. Bez dokonalého plánování pěstitelských postupů se můžete hravě dostat do červených čísel, ze kterých se lze sice dostat, ale bude vás to stát nemalé úsilí. Rozhodně je lepší tak hru rozjet v pomalejším tempu, hlídat si pokud možno co nejvíce probíhajících aktivit a pečlivě rozhodovat, co chcete tvořit v následujících minutách.
Na své si poprvé v sérii tentokráte přijdou kromě zemědělců i milovníci lesnictví, jelikož hra vám dává možnost stát se i profesionálním dřevařem. Oproti farmářům samozřejmě nemusíte být nutně v nevýhodě, jelikož dřevo se dá prodávat stejně dobře (někdy i mnohem lépe) než obilí či různé další plodiny. Jediným mínusem je, že na začátku hry neobdržíte žádné dřevařské vybavení, tudíž si na něj budete muset nejprve vydělat na poli, případně vzít si nějakou tu tučnější půjčku v bance. Poté vám již nic nebrání v koupi rozličných jeřábů, motorových pil či strojů, které jsou schopné převážet celé stromy i s kořeny. Vzhledem k faktu, že se jedná o zcela nový prvek Farming Simulatoru, věřím, že se spousta hráčů bude věnovat právě těmto aktivitám, které jsou samy o sobě přinejmenším stejně zábavné jako kultivace, setí, hnojení, sekání a tak dále.
Osobně jsem byl nejvíce zvědavý na multiplayerovou složku, jak hra vůbec bude fungovat a jestli nepřinese hráčům více vrásek na čele než zábavy. Zpočátku jsem byl sice nemile překvapen nefunkčními servery, které ovšem byly za dva dny spuštěny a mohl jsem se tak ponořit do práce bok po boku s ostatními hráči z celého světa, a že jich nebylo málo. Většina z nich sice hovořila plynule holandsky, nicméně v každé hře šlo o to samé. Být co nejplatnějším členem celého týmu. Ten může tvořit až šest hráčů a nutno dodat, že díky tomuto prvku se hra stává rozhodně mnohem zábavnější a záživnější. Vždyť co může být lepšího než přijet s traktorem pro dřevařský jeřáb, nasadit do něj kolegu, podříznout a „naporcovat“ pro něj vzrostlý strom a pak mu zkušeným manévrováním dopomoci k úspěšnému naložení kmenů na valník? Pravdou sice zůstává, že síťový kód by zasloužil ještě mírné doladění, jelikož jsem se párkrát setkal s obrovskými lagy, stejně tak i s padáním hry a následným vracením se do menu, což, když konečně vyděláte nějakou tu korunu, vcelku zamrzelo. Administrátor má navíc při ruce mnoho nastavení v oblasti správy hráčů, takže setkat se můžete například se situací, že veškeré finance tečou administrátorovi hry, či naopak dostanete do ruky svůj vlastní kapitál pro hospodaření nebo možnost samostatně kupovat a prodávat stroje.
Všechna tato nastavení by měla posloužit k tomu, aby administrátor docílil férové hry a neumožnil jedincům, kteří rádi kazí hru ostatním, aktivity, vedoucí k bankrotu a konci hry. Tato funkce se mi jeví jako výborná a je tak na každém, aby se snažil přispívat svou troškou do mlýna, jak je to jen možné. Je hlavně nutné vzít v potaz, že jakmile se vám ve vlastní hře začnou hromadit stroje a různá zařízení, jejich údržba a kontrola není již procházkou růžovým sadem.
V kariéře jednoho hráče lze naštěstí na hlavní aktivity najmout umělou inteligenci, a ta vám s kombajnem či kultivátorem ochotně pomůže. Co je navíc naprosto nejlepší – máte rozjetou hru v kariéře, nestíháte, tak není nic snazšího než si rozehranou hru přepnout do multiplayeru a ejhle, po připojení několika kolegů se na ten virtuální svět hned lépe dívá. Zkrátka a dobře, hra více hráčů se i na konzolích povedla a po odstranění porodních bolestí se servery si troufám tvrdit, že titul dokáže skvěle bavit a vydrží vám minimálně do dalšího ročníku.
Velikou výhodou, kterou autoři cílí na své fanoušky, jsou bezesporu licence, jelikož každé vozidlo či zařízení je „věrnou“ kopií svého reálného vzoru a svého favorita si tu vybere skutečně každý. Lze si pořídit přes 100 kousků všeho možného vybavení od značek New Holland, Case či kupříkladu Lamborghini. A věřte tomu, pakliže se propracujete k nejdražšímu modelu traktoru od poslední zmiňované značky, zažijete pořádný pocit uspokojení.
Co se týče audiovizuálního zpracování, ani to nedělá vývojářům žádnou ostudu. Grafika je velice pěkná, střídání dne a noci vypadá také povedeně, a když začne pršet či se řítíte závratnou rychlostí 6 km/h po poli pšenice vstříc západu slunce, je to skutečně pastva pro oči. Modely vozidel jsou z exteriéru nádherné, menší výtku bych poté měl k interiérům, které sice disponují pohyblivými budíky a volantem, ale jinak není příliš o co stát. Proto jsem také většinu času trávil „za traktorem“, pohrával si s natáčením kamery a kochal se okolní krajinou.
Co říci závěrem? Snad jen tolik, že v současné době, kdy se na nás valí zombíci a vojáci ze všech stran, je cesta na farmu skvělou volbou pro relax a pobavení.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
