Je to přesně rok, co jsme se dočkali vydání velmi marketingově hypované a penězi přeboostované hry Destiny. Pro vývojáře z Bungie to nebyla výzva ani tak po stránce hratelnosti, protože tu měli zmáklou z Halo, ale spíše po stránce učení se s prvky a mechanismy MMO. Je pravdou, že se za rok změnilo mnoho věcí a největší změny přišly teprve nedávno s novou třetí expanzí - s podtitulem The Taken King.
Mnozí fanoušci o tomto rozšíření hovoří jako o poslední šanci pro Destiny. Tzn., že Bungie byla pod obrovským tlakem, aby dokázala opravit velké neduhy, přinést nový obsah, zlepšit end-game a hlavně s citem zasahovat do již používaných prvků tak, aby nenaštvala hráče, kteří už s Destiny strávili desítky či stovky hodin. Navíc dalším bodem, který je proti vývojářům, je cena tohoto rozšíření - pohybující se okolo 1200Kč, což je na poměry rozšíření už vyšší částka. Tak pojďme zjistit, jestli to Bungie s hráči myslí vážně a chce jim vycházet vstříc nebo si z nich bude pouze nadále dělat „dojnou krávu“.
Jedné z velkých, ale opravdu velkých, chyb se Bungie dopustila s Destiny u příběhu. Doposud byl vyprávěn nesourodě, a ten, kdo nečetl na internetu nebo na tabletu kartičky, které jsou získány během hraní, se v podstatě úplně ztrácel nebo si kladl sarkastickou otázku: „Má Destiny příběh?“
To vše se mění a The Taken King přináší opravdu plnohodnotný a jednoduše vyprávěný příběh, který je prezentován nejen velkým zástupem animací ale i spoustou rozhovorů mezi jednotlivými postavami, od kterých můžete čekat i emoce.
Pokud jste samotnou linii příběhu nezaznamenali v poměrně vydatné marketingové masáži, tak vězte, že toto rozšíření navazuje na první expanzi: The Dark Below, v níž jste v raidu zabili hivského boha Crotu. V současné době jste vyslán na jeden z měsíců Marsu – Phobos, odkud byly ohlášeny nepřirozené jevy. Po bližším prozkoumání zjistíte, že Cabalové bojují proti velmi podobným pancéřovým nepřátelům, kteří jsou modrošedě zbarvení. Vanguardům po chvíli dojde, že za tím stojí Oryx, otec Croty, jenž doslova trhá galaxii, aby pomstil synovu smrt. K naplnění svých cílů využívá nepřátele, proti nimž jste doposud bojovali.
První expanze The Dark Below přidala novou postavu Eris Morn. Druhé rozšíření The house of Wolfes nás seznámilo s novými osobami, kterými jsou Petra Vejs a Variks the Loyal. The Taken King jde jinou cestou. Není zde žádná nová postava, která by vám zadávala úkoly, ale jsou využity všechny již existující postavy s přidaným emocemi nabitým charakterem, což znamená, že už je nepovažujete jen za „jakýsi automat“. Je zcela kouzelné sledovat, jak spolu doslova „laškují“ Eris, bojící se o svojí existenci, a Cayde-6(Hunter Vanguard).
Rád bych zdůraznil, že ne všechny mise se odehrávají přímo uprostřed bitevní vřavy někde hluboko v galaxii. Některé úkoly jsou pouhým rozmlouváním s postavami. Na poměry her obecně běžná záležitost, ale z pohledu Destiny se to hodně změnilo, v čemž vidím plus. Celkem na vás čeká osm náročných příběhových misí, které vás opravdu prověří, jejichž provedení není nikterak nudné.
Když jsem prožíval se svým Guardianem cestu k cíli stát se legendou, a procházel jednotlivé lokace, kam nás The Taken King zavedl, neubránil jsem se potěšení z dokonale odvedené architektonické práce na jednotlivých úrovních – a to především na bitevním křižníku Dreadnaghtu. Z každého prostoru je cítit atmosféra a je vidět, že si s tímto dali autoři opravdu nesmírnou práci. Čeká vás nekonečný labyrint úzkých chodeb s velkými rozlehlými prostory, které skrývají nejedno tajemství. Také už neodemknete každou truhlu - nejdříve je nutné najít klíč. Vím, je to banalita, ale potěší. Krom Dreadnaghtu se nově podíváte na měsíc Phobos a některé pasáže vám budou známé z dřívějších misí.
I přes precizní ztvárnění úrovní narazíte na několik překážek v podobě šplhání po trubkách či zchátralých lištách, a pohled dolů vám (možná spíše vašemu Ghostovi) přivodí závratě. Krom tohoto riskantního lezení na vás čekají také skutečné kroky do neznáma. V tomto případě se pod každým vaším správným krokem bude vytvářet kus mostu, ale v případě špatně zvoleného směru je veškeré vaše počínání navždy zmařeno.
Ale celkově vzato už nemám z průchodů jednotlivými úrovněmi pocit, že by to byla jen čistokrevná střílečka, ve které na každém kroku narazím na nepřítele, a jejímž jediným cílem je co nejrychleji všechny postřílet. Nyní mám pocit, že zažívám skutečné dobrodružství a mám i čas se na chvíli zastavit, rozhlédnout se na všechny strany a.. o chvíli později se dostat do zuřivé války dvou ras.
Jak jsem již zmínil, pomstou posedlý Oryx si na pomoc vytvořil armádu z již existujících bytostí různých ras, tzn., máme tu zbrusu novou rasu - Taken. Nejde pouze o laciné přetexturování na modrošedou barvu, jejich nové schopnosti jsou zcela odlišné a boj s nimi vyžaduje nadmíru velké soustředění. Někteří vás na dálku uvítají energetickým granátem, jiní se umí rozdvojovat. Už se neosvědčuje vrhnout se rovnou do vřavy a bojovat hlava nehlava. Souboje jednotlivých ras připomínají nesmiřitelnou galaktickou válku, do které se nevyplácí vstupovat.
Kooperativní část hry v Destiny doposud zajišťovaly kratší Striky, uzavřené nekonečným střílením do bosse, který po 10 minutách přeci jen padne. Některé Striky byly naprosto jednoduché svým navržením úrovně, protože stačilo najít si skrýš, odkud daného bosse postupně „upižláte“. Pro ty odvážnější a sehranější šestičlenné týmy hra doposud nabízí dva raidy, které patří vůbec k tomu nejlepšímu, co nám Destiny zatím nabídlo.
Bungie - vědomá si určitých nedostatků v The Taken King - přidává jeden raid a tři nové Striky (v případě, že vlastníte PlayStation verzi hry, dostanete o jeden Strike navíc). A zcela popravdě: nové striky jsou dokonalé, připomínají menší trojčlenné raidy, kde je vyžadována skutečná kooperace. U těchto nových Striků je zaručena znovuhratelnost mimo jiné tím, že nepřátelé jsou generováni na různých místech mapy, tzn., že ani po několikátém průchodu nebudete tušit, kde na vás čeká skupina „uličníků“. Tohoto a dalších upravení se dočkaly i tři stávající striky: Dust Palace, Cerberus III a Undying Mind.
No a nový raid King's Fall je pochopitelně nájezdem na Oryxe na jeho bitevním křižníku, který ničí celou galaxii. A povím vám: „nevím, jestli je to tím, že tento raid je nový a ostatní už znám téměř nazpaměť, ale tohle je snad ten nejnáročnější raid, co jsem kdy měl tu čest hrát, a myslím, že i ty sehranější týmy budou mít problém jej dokončit anebo vůbec přijít na některé puzzly.“
Jak už to u MMO her bývá, dochází postupem času k úpravám herních mechanismů a prvků. Některé tyto změny jsou ku prospěchu věci, některé jsou na základě přání hráčů, a jiné hold musíme brát prostě tak, že tu jsou. Co ovšem je problém, když se tyto změny dějí několikrát do roka, a vývojáři spíše „experimentují“ na téma, co je dobré a co ne.
The Taken King mění snad vše a Bungie nenechává kámen na kameni. Proto vybírám jen ty nejvíce citelné změny, které se hráčů dotýkají. Nově se zvýšil level cap z 34 úrovně na level 40. S levelovacím systémem souvisí jedna nová věc, která je dosti podstatná - nyní již úroveň vaší postavy není závislá na lightu, ale získáváte ji klasicky plněním úkolů a likvidací nepřátel. Light však úplně nezmizel, stal se z něj ukazatel průměru statistik vašich zbraní a gearu, jenž máte aktuálně na sobě.
To, že se ve hře nachází spousta měn a různých platidel, je fakt a možná i proto se autoři rozhodli sjednotit jedny z nejvýznamnějších měn - tedy Vanguard Mark a Crucible Mark - na společné nové platidlo Legendary Mark, kterého je možné mít u sebe maximálně 200, avšak nejste nikterak omezeni v jeho získávání.
Samozřejmě, jak je zvykem u většiny MMO her, s příchodem každé expanze je vám současné vybavení a zbraně k ničemu, protože rozšíření přináší vše nové, lepší, výkonnější... ale že to bude The Taken King řešit až tak radikálně, jsem vážně nečekal. Má exotická plně vyupgradovaná primární zbraň je teď horší než nejběžnější zbraň, kterou jsem našel při prvním souboji, a tak je to s veškerým dalším gearem.
Těch změn je pochopitelně daleko více, ale myslím, že nemá cenu se jimi zabývat, protože - jak nám během prvního roku Bungie ukázalo - stejně se za pár týdnů vše zase změní. Je to běžná věc u MMO her, ale u velkých titulů skoro nevídaná. Ať je Destiny jakkoliv zábavné a hratelnostně úžasné, tohle mě fakt vytáčí.
V případě, že mám hodnotit samotný obsahový přínos The Taken King, jsem nadmíru spokojen a nesmírně překvapen, že se tvůrcům povedlo naplnit jejich přísliby a trochu si tak napravit pošramocenou reputaci. Co ale trochu kazí chuť z tak dokonalého díla, je fakt, že cena tohoto rozšíření je přibližně 1200Kč, a navíc, pokud nevlastníte předchozí dvě rozšíření, nezahrajete si jej.
Pokud si nepořídíte tuto velkou expanzi, jste v běžném hraní značně omezeni. Některé věci jsou pro vás nepřístupné, jiné zas radikálně těžké až skoro nehratelné, což vás má přinutit si pořídit vše (o těchto omezeních se zevrubně rozepsal kolega v naší novince). Tzn., ať si Bungie říká, co chce, Destiny se stalo pěknou "pračkou na peníze" a je jen otázkou času, jak dlouho se hráči nechají ždímat...
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ABC Data
Recenzovaná verze: PS4
