Před pár dny se mi naskytla příležitost zhostit se recenze na neobvyklý titul od vývojářského studia Tiger & Squid s názvem Beyond Eyes. O hru jsem se před tím nijak zvláště nezajímal, spíše jsem pouze tušil, o co asi půjde. O své dojmy z hraní se s vámi pokusím podělit na následujících řádcích.

Celý příběh hry se točí okolo dívky Rae, které se jednoho dne převrátí život vskutku doslova naruby. Ztratí totiž zrak. Jejím největším přítelem se od té doby stává oblíbený a přátelský kocour Nani, který se však jednoho dne rozhodne vydat do světa. Naší hrdince tak nezbývá nic jiného, než se vydat svého kamaráda hledat stůj co stůj. V tuto chvíli přebíráte ovládání Rae vy, a že se nebude jednat o snadné putování, je nad slunce jasné.

V momentě, kdy opustíte svůj rodný dům a vyrazíte na cestu, všimnete si hned velice zvláštního zpracování okolního světa. Nevidíte totiž zhola nic, jen bílou mlhu, kamkoliv se podíváte. Samozřejmě, jedná se o jasný záměr autorů přiblížit hráči pocit nevidomého člověka, který to v reálném životě nemá rozhodně jednoduché. Jakmile začnete s postavou postupovat dále, okolí se před vámi začne dokreslovat, ovšem na velice krátkou vzdálenost. Jedinou výhodou tohoto zpracování je tak to, že vámi již „objevené“ části světa se již neztrácí opět v mlze, ale zůstávají běžně viditelné i z dálky, čímž je další postup hrou již poněkud usnadněn. Kdyby tomu tak nebylo, nedokáži si představit, jak dlouho bych u této hry vydržel.

Jednou z důležitých věcí, které pomáhají nevidovým v orientaci, jsou bezesporu zvuky. I tyto autoři do titulu umně implementovali a mnohokrát se vám tak stane, že v dáli, kam byste běžně nedohlédli, uvidíte zvoničku s bimbajícím zvonem, takže hned víte, kterým směrem zamířit. Případně vám takto napomoci mohou i všudypřítomní krkavci v první části hry či samotné Naniho mňoukání.

Mým největším problémem, který jsem u titulu měl, byla bezpochyby rychlost pohybu hlavní hrdinky a místy skutečně moje neschopnost orientace, která pravidelně rezultovala v nárazu do keře či stěny, které se před Rae vždy zjevily na poslední chvíli. Rychlost chůze má sice v tomto případě opět odrážet realitu nevidomých, pohybujících se v neznámém prostředí, nicméně tvůrci alespoň mohli trochu z této simulace ubrat. Co se týče herní doby, tak ta se pohybuje okolo 3 hodin, z čehož ovšem minimálně čtvrtinu času budete zmateně bloudit mlhou hlemýždím tempem a narážet do okolních „bariér“.

Sem tam vás sice čeká zpestření ve formě přelezení plotu či podobné interakce, ale mnoho takovýchto aktivit rozhodně nečekejte. Během vašeho putování se ze zahrad postupem času přesunete i do města, kde na vás sice bude číhat plno nástrah na každém kroku, ale nejedná se o žádnou extrémní výzvu, která by vám měla způsobit nějaké infarktové situace.

Na tuto otázku tak není příliš snadné odpovědět. Co se týče pocitů a celkového zpracování titulu, tak je nutno říci, že autorům se v tomto případě podařilo téměř bezchybně hráči vsugerovat pocit, jak se cítí naši nevidomí lidé. Samozřejmě, nikdo z nás toto nemůže přesně definovat, ale minimálně se tomuto pocitu vývojáři z Tiger & Squid maximálně přibližují. Na druhou stranu, běžný hráč, který touží ať už po zajímavé zápletce či čiré hratelnosti, bude nejspíše zklamán. Skutečně se totiž nejedná o záležitost pro každého, čímž samozřejmě netvrdím, že se jedná o špatný počin. Jen je to zkrátka něco jiného, než to, na co jsme zvyklí.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Team 17