Pamatujete si na vaše školní léta? Hodiny matematiky, respektive konkrétněji geometrie? Kreslení čtverců, kosočtverců, kruhů a dalších všemožných obrazců? No tak tohoto si nyní užijete do sytosti. Ne že byste to nutně potřebovali vědět k přežití této hry, ale tyto obrazce a jejich všemožné složeniny budou nejednou vést k vaší smrti. Asi proto se autoři, Alpha Wave Entertainment, rozhodli popsat tuto hru jako geometrickou hororovou hru z první osoby. Jak tomu názvu hra odpovídá, na to se podíváme nyní trochu zevrubněji.

Herní mechanika je vcelku jednoduchá a intuitivní. Zhostíte se role jakési bytosti, či spíše bych to nazval duší, jenž sestupuje skrze každý level níž a níž, než dosáhne jakéhosi portálu, který ji vezme do dalšího levelu. Mezi vaší startovní pozicí a portálem je řada překážek. Každý kontakt s překážkou znamená váš konec a restart daného levelu. Dané překážky jsou různé struktury, od malých jakoby asteroidů a různých jakoby staveb až přes samotné příšery od malých, jenž jsou přichyceny na těchto strukturách až po velké organismy, které se vznáší kolem a křižují vaši cestu k portálu a dalšímu levelu. Právě tyto jsou tvořeny různými geometrickými tvary. S trochou představivosti si můžete různé příšery přiřadit k tvorům třeba z mořských hlubin. Často jsem říkal drobným škůdcům na strukturách sasanky. Ne však, že by to pomáhalo zbavení se určitého nepohodlného pocitu.

Euclidean je celkově hodně o pocitu, respektive o určité atmosféře beznaděje, kterou se ve vás snaží navodit. To je také jedna z věcí, kterou zvládá relativně dobře. Každý level je zahalen do jakési mlhy, která vám velice znesnadňuje orientaci, ale také spolehlivě ukrývá jakékoliv nebezpečí, číhající při vašem sestupu. Jelikož i vaše jediná možnost pohybu, kromě stálého sestupu, je pouze na čtyři strany. Rychlost vašeho tempa je jako důchodce v bažině a ještě bez hůlky, což dává pocit určité frustrace a absolutní bezmoci oproti příšerám, které se mnohdy znenadání vynoří z mlhy. Tyto situace jsou ještě doplněny celkem podmanivě vybranou zvukovou stránkou. Nejen že jakýsi průvodcovský hlas je to jediné co uslyšíte hovořit, ale při vaší smrti a nepříjemný výkřik pomáhá občas k nepříjemnému pocitu po těle. Navíc vzhledem k okolním všemožným zvukům, které uslyšíte a jenž dokreslují atmosféru beznaděje, je zmíněný průvodcovský hlas jediná věc, jenž vám srozumitelně dává najevo vaši bezmoc.

Naštěstí je tu ale jedna malá, zato však velmi nápomocná schopnost, kterou vaše duše vládne. Tím je takzvaný „avoiding“, neboli únik, vyhnutí se. Nenechte se ale zmýlit názvem. Nejedná se o žádný rychlý pohyb. Tato schopnost vás na chvíli učiní, dá se říci nesmrtelnými při kontaktu s bytostmi obývajícími tento prostor. Jedná se o jednorázovou schopnost, jejíž aktivací nejen že získáte zmíněnou odolnost proti příšerám, ale též vám poskytne alternativní vidění, které značně vylepší na vaše situační povědomí. Uvidíte tak podstatně dále a můžete tak naplánovat i svůj další postup, mimo jiné určit kde přesně se nachází portál do dalšího levelu. Avšak při každém použití této schopnosti chvíli trvá její reaktivace, tudíž se lze na ni spíše spoléhat jako na poslední možnost.

Euclidean jako takový vám nabídne pouhých devět levelů. Je to celkem krátká hra, kterou zvládnou naráz za pár hodin snad všichni hráči. Úrovně nejsou ani tak těžké, a jakmile proniknete do jejich systému a naučíte se odhadovat chování příšer a správně časovat použití vaší schopnosti, nebude už problém hrou procházet bez vyloženě hloupých smrtí. Nutno podotknout že hra podporuje i VR, které ale nemám k dispozici a tudíž i možný zážitek je takto o něco ochuzen. Přesto se jedná o levnou a ne špatnou hru, která by ale rozhodně zasloužila více promyslet a rozhodně prodloužit.

Za poskytnutie hry na recenziu ďakujeme spoločnosti Alpha Wave Entertainment