Když se mi do rukou dostal tento titul, tak jsem nevěděl co si myslet. Znáte ten pocit, žádná grafická orgie, náznak příběhu vzdálený asi tak, jako kolonizace Marsu a herní náplň poněkud jednotvárná. Na druhou stranu, videa, která jsem před hraním viděl, dokázaly dostatečně zaujmout moji pozornost na to, abych se zakousl a vyzkoušel, co vlastně tento indie titul nabízí a zda má cenu pro vás vůbec přemýšlet o jeho pořízení.

Super hot je hrou, kde je vaším úkolem pobít nepřátele, nic výjimečného, avšak stylem provedení se liší od naprosté většiny her, co jsme měli možnost vidět. Ono totiž, pokud se nehýbete tak čas téměř stojí, zatímco pokud jste v pohybu, tak plyne normálním tempem. Může se to zdát jako pěkné zjednodušení pro hráče, ale jen do určité míry. To ostatně poznáte hned v jednom z prvních levelů, kdy se na vás řítí nepřátelé z několika stran a vy máte co dělat abyste se otáčeli a stíhali se vyhýbat kulkám a přitom je postupně pacifikovat. K likvidaci nepřátel vám tu slouží vaše vlastní pěsti, pistole nebo třeba brokovnice. Co se mi líbilo, je to, že vidíte dráhy kulek, přičemž samozřejmě každá zbraň má svůj vlastní vzor střelby. Osobně se mi líbila katana se kterou se dají dělat pěkně kousky, ale nebudu vám to překvapení spoilerovat.

Co mě docela překvapilo v úvodu je herní menu. Na první pohled totiž strašně připomíná starou obrazovku z falloutu když se snažíte luštit nějaké heslo pro přístup k informacím. Musím uznat, že ačkoliv na prvních pár vteřin to vypadá nepřehledně, jakmile se zorientujete, bude vám to připadat naprosto šíleně cool a originálně. Teda alespoň mně to tak přišlo. Během kampaně se skrze něco jako IRC kanál dozvídáte informace ohledně příběhu, avšak popravdě nevěnoval jsem tomu moc pozornost. Hlavní bylo, co mi přinese nový level. Ve hře je kolem 30 úrovní a jejich dohrání vám zabere jen pár hodin. Nezdá se to moc a opravdu to moc není, avšak tím zábava rozhodně nekončí. Vzhledem k množství dosažitelných úspěchů (za zmínku stojí jeden z nejtěžších úspěchů, a to projít kampaň beze smrti) a módům, které hra nabízí, se hratelnost posouvá o dost dále. Za zmínku určitě stojí nekonečný mód, kdy prostě dokud nezemřete tak hrajete… a není to zrovna nejlehčí.

Jak bylo naznačeno grafická část hry je velmi jednoduchá. Vše má nádech do bílé až šedivé kromě zbraní, použitelných předmětů a vašich nepřátel. Ačkoliv je to velice jednoduché prostředí a nemusí se zdát nijak atraktivní, musím uznat, že mi to za celou dobu hry nepřišlo na škodu, ba naopak jsem si do určité míry tento styl i oblíbil. Dá se říct, že toto prostředí dokonce hráče podvědomě nutí se soustředit na herní náplň místo kochání se každou dlažební kostkou, na kterou narazí. Rozhodně musím uznat, že autoři v tomto případě vytěžili z jednoduchosti maximum. Nepřátele se po zásahu rozpadnou jako by byli ze skla. Trošku zvláštní ale v pořádku. Pecka je že můžete použít jakoukoliv zbraň či předmět (láhev, kulečníkovou kouli) a vrhnout ji po nepříteli, kterého tak můžete odzbrojit a následně použít jeho zbraň proti němu.

Pokud jste se dostali až do tohoto bodu, nevím, zda má smysl přidávat ještě více důvodů proč hrát tuto hru. Z mého pohledu se jedná o jeden z nejlépe provedených nápadů v indie sféře, který by měl sloužit jako příklad pro ostatní vývojáře. Zpočátku jsem nevěděl sice co od této hry čekat, ale nakonec mě vtáhla a bavila. Prostě pokud máte pár zbytečných korun, rozhodně neuděláte zle, když si tento titul pořídíte. Pocit Nea v nějaké podivné, ale líbivé virtuální realitě je prostě parádní.

Děkujeme SUPERHOT Team za poskytnutí hry.