Stalo se vám někdy, že jste si zašli do kina, jedli jste popcorn a náhle vám začal soused okusovat vaši paži? Ba co víc, začal si ji pomazávat čili omáčkou, protože má rád ostřejší jídla? To opravdu dokáže zkazit skvělý večer na rande. Třešničkou na dortu bylo, když se do vás pustila i vaše partnerka, akorát si vybrala žebra místo paže.
Všichni v sále se pomátli a začali se jíst navzájem. Když už nebylo koho jíst, zašlo se do vedlejší místnosti. Šli jste tam i vy, neboť jste dostali chuť na lidské stehýnko.
Zkrátka se dá říct, že nějak takto by mohl vypadat začátek této hry – Zombie Night Terror. Sice přišla se svým příběhem, ale ten ve výsledku nebudete vůbec vnímat. Proč? Jelikož se budete tak vztekat, radovat, zamýšlet, ohryzávat klávesnici… Prostě všechno možné.
Abych to uvedl na pravdivou míru: propukla zombie apokalypsa, virus se přenáší hlavně kousnutím od infikovaného a váš úkol pro tentokrát není zabíjet zombie, nýbrž lidi, a co nejvíc jich nakazit. Prosté jak facka.
Zombie Night Terror je strategickou plošinovou, u které musíte počítat s každým zombíkem, kterého získáte. Byť jdou získat celkem snadno, ještě snadněji se ztrácejí. Nepřátelé nejsou pouze ustrašení a plačící pixely. Někteří mají pistole, obušky anebo silné pěsti. Vy se tím pádem musíte rozmýšlet, v jakou chvíli vpustíte do potřebné místnosti svoji hordu hladových panáčků. Když je pustíte jednoho po druhém, budou mít nepřátelé celkem jednoduchou práci. Co se ale stane, jestliže si je nahemžíte a vpustíte tam najednou jako nadšenci před obchoďáky s povánočními slevami? O pár jich samozřejmě přijdete, ale pár nových ji nato můžete získat.
A to je tak nějak všechno, co se dá v tomhle ohledu říci. Na každé mapě plníte nějaký hlavní úkol (zabij/infikuj minimálně 18 lidí, dostaň zombíky k východu) a nějakou výzvu, jako například zabij/infikuj všechny lidi na mapě nebo dostaň se do tajné místnosti. Tu a tam se objeví i nějaký úkol na čas.
K dispozici nemáte pouze obyčejné chodící zombíky. Za nasbírané DNA body si můžete nějakého proměnit v takového, jenž bude ostatním ukazovat, kam mají chodit. To se vyplatí hlavně u nebezpečí smrtelného pádu pro zombie, či když chcete svoji armádu chvilku zdržet, než ji vpustíte na potřebné místo. Dále je můžete nechat vybouchnout a zbavit se tím pádem překážky (za DNA body) anebo nechat poposkočit přes díru – taktéž za body.
Dané body získáváte za infikování lidí, aktivování nějaké té vypečenosti zmíněné pár centimetrů nahoře (ano, ať už „směrový“ zombík nebo možnost vybouchnout si musíte nejdříve aktivovat sebráním zeleného barelu) a když máte více zombíků, můžete si dovolit jich pár nechat vzplanout, což vám pár bodíků také připočte.
Celá hra je okořeněna již zmíněnou strategií. Zombie Night Terror se s vámi nehodlá mazlit – prostě vás postaví k dané mapě a „nějak to vyřeš“. Mapy jako takové jsou lehké pouze v případech, kdy se máte naučit něco nového, třeba poposkočení zombíků. V ostatních případech se jedná o docela složité mapy, které na jeden pokus asi zdolat nejdou. Opakuji asi. Složitost naštěstí až taková, že byste chtěli zmlátit vývojáře… Asi… No dobře, někdy asi vyraplíte a nebudete chtít Zombie Night Terror hrát. Nastává ale klasické klišé, když danou mapu projdete – vždyť ono to vlastně bylo naprosto primitivní, stačilo tady chvilku počkat, dva nechat vybouchnout a hotovo.
Graficky není co vytýkat. Pixelová grafika se v temných barvách skvěle hodí ke hře jako takové. Z hudby si toho moc neužijete, žádné orgie, ale v tomto případě je to jedno. K tomuto žádné orchestry nejsou potřeba.
Celkově bych Zombie Night Terror označil za dobrou a poměrně návykovou záležitost. Map je dostatek na několik hodin hraní, pocit stereotypu se nedostavuje a pocit za každý dokončený level je velice… krvavý a fajnový. Za necelé 3 stovky dobrá zábava. Doporučuji.
Za poskytnutí hry na recenzí děkujeme společnosti Gambitious Digital Entertainment
