Jen málokdo pohybující se ve světě videoher dokázal v poslední době uniknout neskutečné mediální masáži, která se strhla kolem hry od malého talentovaného studia Hello Games s tajemným názvem No Man’s Sky, o které jsme se poprvé dozvěděli před bezmála třemi roky. Vývojáři si již od počátku kladli poměrně vysoké cíle a kdoví, jak by celý titul dopadl, kdyby si je pod svá křídla nevzal kolos jménem Sony. Tento krok s sebou přinesl jak to dobré, tak i to trošku horší. Samotný tým by totiž měl na jednu stranu nejspíše finanční těžkosti, oproti čemuž ovšem stojí fakt, že nebýt Sony, těžko by se okolo No Man’s Sky začal točit tak brutální hype, který ne vždy musí být nutně pozitivní. Zároveň je také patrné, že vydavatel tak trochu tlačil na pilu co se termínu týče, takže mnoho původně plánovaných věcí se do finální verze nakonec nedostala. Pojďme se nyní tedy podívat, jak tato hra dopadla pod naším drobnohledem.
Hra se již od začátku profilovala jako téměř nekonečná simulace života vesmírného průzkumníka, jenž má pouze jediný cíl. Tím jest dorazit do samotného středu vesmíru. To samo o sobě nezní příliš složitě, ovšem pouze do doby, než si uvědomíme, jak je ten vesmír vlastně rozlehlý. Ne nadarmo se o něm již od dávnověku tvrdí, že je nekonečný.
Co se týmu Hello Games rozhodně povedlo je úctyhodné zpracování této tajemnem opředené oblasti, která v jejich podání čítá něco málo přes 18 trilionů planet, což už rozhodně stojí za zmínku. Za vše může umně zpracovaný a naprogramovaný generátor planet, který pracuje na výbornou a neměli byste se tak nikdy setkat se zcela totožnými světy.
Na počátku hry jste vržení na jednu z planet a stojí před vámi relativně triviální úkol - opravit vaši vesmírnou loď. Slušně zpracovaný tutoriál vás provede základními postupy výroby, těžby a oprav. Po jeho absolvování dostane hráč jisté penzum znalostí, které bude poté již s menšími úpravami využívat až do samotného konce hry. Na tom samozřejmě není nic neobvyklého, ovšem zde je nutné si uvědomit, že na vás již téměř nic jiného při postupu nečeká.
Sami autoři ve svých materiálech vždy zdůrazňovali, že je pouze na vás, jakou cestou se dáte a jakým směrem povedou vaše kroky. Můžete hrát za čistokrevného průzkumníka, který neustále objevuje nové světy, faunu a flóru na nich se vyskytující. Buší-li ve vaší hrudi spíše srdce obchodníka, můžete se vydat i tímto směrem. Těžit nepřeberná množství minerálů, které poté prodáte na vesmírných stanicích či náhodně potkávaným mimozemšťanům, to vše má také jisté kouzlo. Okořenit svůj život si v této roli můžete i craftingem, díky kterému se poté bude kšeftovat i s dosti drahými předměty. Třetí, a zároveň posledním stylem hraní je cesta bojovníka. Baví vás utkávat se ve vesmírných soubojích? Poté tu budete jako ryba ve vodě. Nepřátel se ve vesmíru poflakuje neustále dost a jejich ztrestáním se lze také slušně uživit. Počítejte však s tím, že nejprve bude potřeba vaši raketu trošku vytunit, abyste nepředstavovali pro vesmírné piráty příliš snadné sousto.
Co je však rozhodně nejlepší? Nedržet se striktního rozdělení rolí a umně jednotlivé styly hraní kombinovat. Není nad to, pořádně natěžit materiál, který použijete buď k výrobě nových součástek či vzáčnějších předmětů, ty poté zpeněžit, za našetřené chechtáky si pořídit lepší loď, po cestě ze stanice rozmetat pár nepřátelských lodí a pak si na uklidněnou objevit pár doposud nikým neviděných mimozemských potvůrek. Toto bude pravděpodobně způsob hraní, se kterým se již od prvotního spuštění ztotožní nejvyšší počet hráčů. Však koho by bavilo dělat neustále to samé?
Inu, po přistání na planetě by se mohlo zdát, že všude panuje idylka i přesto, že na některých se vyskytnete přímo v radioaktivním pekle, jinde zase panuje brutální mráz či jiná povětrnostní překvapení. To by však nebylo to nejhorší. Faktem je, že některá zvířátka nejsou zase až tak mírumilovná jak vypadají a mohou vás napadnout. S těmi si naštěstí ale poměrně snadno poradíte.
Horšími týpky jsou tzv. Sentinelové. Ti si jen tak klidně poletují nad povrchem a hlídají nerostné bohatství. Dokud se procházíte, je vše v naprostém pořádku, pomáhají a chrání a nijak se vám nepletou do cesty. Ovšem běda, když vás zmerčí při nadměrné těžbě surovin, při "krádeži" vzácného artefaktu nebo kterak se dobýváte do zamčených dveří pomocí vaší zbraně. Okamžitě zavětří a jdou po vás. Jejich aktivita je odstupňována dle provinění, kterého se dopustíte. Zatímco za menší přestupky se do vás pustí pouze již zmínění létající strážci, za ty větší můžete čekat odměnu v podobě souboje s robotickými psy či obry, kteří se vašim základním zbraním tak leda vysmějí. Tady je již zcela na místě jejich upgrade nebo případně dost rychlé nohy. Na ty ovšem příliš spoléhat nelze, jelikož kosmonaut je sám o sobě vcelku pomalý, tudíž v případě kritického ohrožení jsem volil strategii připarkovat si raketu co nejblíže inkriminovanému místu a až poté se pustit do nekalé činnosti. Ochránci nicméně hru zpestřují a přinášejí také trochu té akce.
Jakmile se vydáte na orbit a výše, můžete se utkat i s nepřátelskými loděmi v otevřeném vesmíru, ovšem zde je nutno dodat, že ti vám již příliš prostoru nedají a souboje hlavně ze začátku budou skutečně tuhé. Po menším faceliftu rakety ovšem budou již padat jak hrušky, nebojte se.
Jedním z hodně palčivých problémů, se kterým se setká skutečně každý je hodně omezený prostor v inventářích. Ano, píši v množném čísle, jelikož inventáře jsou celkem dva a k nim ještě patří jakýsi subinventář pro vaši zbraň. Zpočátku však mají všechny jednoho společného jmenovatele. Tím je nedostatek místa. Slotů máte na začátku skutečně málo jak v inventáři vašeho skafandru, tak i lodi. Malou berličkou, kterou si pro nás autoři nachystali je možnost kdykoliv přesunout materiál mezi skafandrem a lodí nehledě na vaši pozici v herním světě. Každopádně je však dosti otravné, když pořádně netušíte, jaký prvek budete zanedlouho potřebovat, a tak se mi často stávalo, že jsem s cílem uvolnit nějaký ten slot prodal materiál, který mi o pět minut později chyběl na výrobu potřebného předmětu.
Sloty ovšem při vašem postupu hrou budou přibývat, takže se skutečně jedná pouze o počáteční fázi, kdy bude boj s místem neustále aktuální. Jakmile se ovšem naučíte jednotlivé posloupnosti výroby, bude se vám hned lépe a snadněji žít. Finálním produktem v každé z galaxií je poté palivo pro váš hyper pohon, díky kterému se poté můžete přesouvat mezi jednotlivými systémy.
Až doposud by se mohlo zdát, že No Man’s Sky je splněným snem všech hráčů a jedná se tak o absolutní špičku na poli her. Bohužel, je nutno říci, že k té jí ještě pár krůčků zbývá.
Není to vina ani tak technického zpracování, které sice na PC zpočátku pokulhávalo, ovšem to se již autoři snaží všemožnými patchi doladit. Ani hratelnostně není tento titul nic, za co by se Hello Games museli stydět. Tak čím to je, že reakce hráčů jsou veskrze rozporuplné? Hodilo by se říci i otřepané klišé - jedni hru budou milovat a druzí nenávidět.
Hlavním problémem je poměrně rychlý stereotyp, který se téměř jistě dostaví po odehrání nějakých 10 hodin. Během nich totiž prozkoumáte všechny možné myslitelné herní mechanizmy a to, co se zpočátku tváří jako neuvěřitelně komplexní záležitost, ve finále může působit jako hodně chudý příbuzný propracovaných titulů. Ano, lze namítnout, že v jednoduchosti je síla. Ovšem na druhou stranu je nutno si uvědomit, že ne každého hráče baví dělat stále dokola to samé. I tací tu však jsou, tudíž jestliže se přes tuto repetitivnost dokážete přenést, hru si královsky užijete a utopíte v ní mnoho desítek hodin. Odměnou vám poté budou obrovské světy, na kterých nikdo nikdy nepřistál a které mohou nést i vámi smyšlený název. Stejně tak budete moci pojmenovávat i veškerou nalezenou zvířenu a zanechat tak po sobě onu pověstnou stopu v prachu.
Pravdou je, že hra jako taková stále ještě trpí několika technickými bugy, jako je pomalé doskakování textur na planetách či občasnými pády, ale vývojáři dnem i nocí pracují na jejich odstranění. Navíc se v budoucnu můžeme těšit na bohatý dodatečný obsah, díky kterému se snad zredukuje i ona nenáviděná repetitivnost.
Jak již zaznělo v recenzi, je nutné si uvědomit, do jaké skupiny hráčů se sami zařadíte. Máte rádi komplexní kousky s hutným příběhem, ve kterých se stále děje něco nového? Pro vás tato hra pravděpodobně po pár hodinách ztratí veškerý smysl.
Jste-li však hračička, kterému stačí dát k dispozici obrovské pískoviště a vaše vlastní představivost dokáže divy? Skočte si pro No Man’s Sky do krámu ještě dnes. Ve hře určitě strávíte tolik hodin, až se to vašemu okolí bude zdát podivné. Herní svět vás totiž pohltí v tom pravém slova smyslu.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.
