Během minulé generace konzolí jsme si postupně prošli kolečkem upgradu TV jakožto často nejdražšího prvku domácího setupu pro konzolové hraní. Začali jsme s klasickými TV, pak jsme si vystačili dlouho s HD Ready (720p) a nakonec skončili u FullHD. Představení stávající generace konzolí působila klidně. Hardware dostatečný na 1080p ale hodně slabý na nějaké větší výkony. Jelikož nejsme v prostředí počítačů, tak se tu nehraje na mezistupně jako QHD atd. Televizní svět, úzce spojený s filmovým průmyslem, jako další krok stanovil UltraHD. Ale my hráči byli v klidu. Naše hračky to nijak nevyužijí, tak je úplně zbytečné investovat. A hele. Cca v polovině generace přichází zvrat. Microsoft zoufale potřebuje oživit Xbox One něčím navíc a do Slim dává upscaler, HDR a UHD Blu-Ray přehrávač. Sony kontruje a rovnou představuje silnější PS4Pro s upscalem, omezenou možností nativního 4K a HDR pro všechny z rodiny PS4.

A my hráči jsme zase tam, kde kdysi - má smysl 4K? Co je ku**a HDR? Jak víc barev? V tomhle článku si projdeme pár základních věcí, které mě osobně odradili od nákupu nového "zobrazovadla". A to i přes to, že mám objednané PS4Pro. Předem říkám, že nejsem žádný AV specialista, jsem běžný uživatel, kterému jde o hry. Všechno, co zde padne, jsem vyčetl z různě odborných či neodborných stránek na internetu. Že v něčem žiji v "bludu", je více než možné. Budu rád, když mi to někdo zkušenější vysvětlí lépe a případně napraví můj omyl. Jdeme na to.

Asi tu nebudu polemizovat o tom, že 4K není 4K a správně je spíše 2160p. Prostě Ultra HD rozlišení je počtem pixelů 4x větší než FullH. Tudíž dostaneme mnohem jemnější obraz. Ale kdo má větší obývák, pravděpodobně ho ani neocení. Je to silně subjektivní, zlé jazyky říkají, že kdo sedí od 55" TV více jak 3 metry, mohl zůstat u 720p a vyšlo by to nastejno. Já mám malý obývák a sedím u 55" TV relativně blízko. Takže jo, 4K by pro mě mohlo být. Zprávy o upscalingu Xbox One S a Playstation 4 Pro zní velice dobře. Obě konzole podávají solidní výkon ve výpočtu 2160p z 1080p signálu a používají kvalitní algoritmy. Ono co si budeme nalhávat. Právě upscaling chip byla věc, která pomohla Xboxu v minulé generaci obstát i přes nižší výkon. Jedna z nenápadných věcí, o které se moc nemluví je, že vyšší rozlišení by mohlo přinést, že by tvůrci téměř mohli vypnout nějaké antialisingy, protože obraz bude tak jemný, že není třeba rozpatlávat. Ale to spíš záleží na tvůrcích, jen to je zajímavá myšlenka. Jenže rozlišení není vše a do hry vstupují další vlastnosti, které zastřešuje standard UltraHD.

Tou asi nejhlasitější je právě HDR, což znamená High Dynamic Range. Tedy vysoký dynamický rozsah. Rozdíl jasů mezi bílou a totálně černou. Prostě kontrast. Standard stanovuje určité hodnoty tzv. nitů (jednotka svítivosti zjednodušeně) pro černou (0,05 nits dle UHD Premium) a pro úplně jasnou bílou (1000 nits v UHD Premium). Tzn. 0-1000 nitů je ideální rozsah pro HDR aktuálně a tohle si zapamatujte. Ruku v ruce s HDR jde ještě tzv. Wide Color Gamut. Což je zase mnohem více barev, které dokáže TV zobrazit. Stávající FullHD je schopné ukázat asi 35% barev, které je umí vnímat (zdravé) lidské oko. UltraHD by mělo zobrazit 76%. Stručně řečeno by TV splňující vše zmíněné měla být schopná ukázat scénu, kde najdete úplně černou část přecházející do různých odstínů šedé. A zároveň ve scéně modrá obloha bude jeden plynulý přechod a na obláčcích najdete všechny detaily až po jasně bílou. A vedle bude opravdově zářit (ne jen svítit) slunce. Zní to divně. O to hůř se to na "neHDR" zobrazovači ukazuje, což si speciálně Sony při představení PS4Pro vyzkoušelo. Důležité je, že většina dnešních TV si vystačí s 8bity barev (16 milionů) a pro Wide Color Gamut je třeba 10bit (1,07miliardy barev).

To, že HDR má více standardů, je naštěstí pro nás hráče docela detail. Jeden si vymyslelo Dolby, pojmenovalo ho Vision a vyžaduje mít licencovaný čip. Druhý je otevřený standard HDR10, který teoreticky mohou výrobci do TV dodat software updatem. Máme výhodu, že Sony i Microsoft vsadilo na HDR10. Tak trošku by mohli tímto krokem zajistit vítězství otevřeného standardu. To ale ukáže až čas. Dolby Vision je v něčem chytřejší, ale to nikoho nezajímá, je licencované a uzavřené (Betamax byl taky lepší a VHS vyhrálo).

O čem se moc v marketingových materiálech nemluví je, že pro pořádné HDR potřebujete umět udělat černou opravdu černou. A jak vzniká černá - no nesvítí se tam. Aktuálně dost frčí IPS panely, které obecně mají s černou větší problém než VA. Navíc honba za co nejtenčími obrazovkami nám přinesla něco, co se jmenuje Edge Lit. To je, že celý display TV je podsvětlen z krajů obrazovky. Není podsvětlení po celé zadní ploše TV a nelze stmívat jednotlivé části obrazu. Což je potíž, protože i v tmavé části obrazu nyní svítí naplno. Kvůli tomu nám HDR přináší věc, které se říká Local Dimming - lokální ztmavování. TV bez něj a s podporou HDR bude mít pravděpodobně černou vypadající spíše jako šedá. A prakticky se o HDR nedá mluvit, ale o tom více dále. Lepší TV mají funkci lokálního ztmavování u Edge Lit a s různě kvalitní úspěšností jej implementují. Nejlepší je celoplošné zadní podsvícení (FALD) s mnoha stmívacími zónami (třeba 512 atd.), které nečekaně najdeme až v těch nejvyšších řadách. Záměrně tu teď nezmiňuji technologii, která vládne všem - OLED. To, že spoustu těchto problémů už mrtvé plazmy nemají, raději ani zmiňovat nebudu.

Vybrat herní TV nebylo nikdy moc jednoduché. Kromě objektivních věcí jako kvalita podsvícení, kvalita černé, po subjektivní vnímání obrazu toho a toho modelu, až třeba i designu je pro hráče důležitý jeden parametr, který výrobce TV moc netankuje. Vlastně zcela vyjímečně najdete v oficiálních specifikacích informaci o input lagu. Tedy čas od přijetí signálu po jeho zobrazení vašim očím. Pro hraní je potřeba co nejmenší hodnota a řekněme hraniční pro rychlý multiplayer je tak 30ms (PC monitory mají většinou méně než 5ms). Příběhové hry lze úspěšně hrát i s vyšším, daleko vyšším. Někdo je na to citlivý více, někdo méně, ale třeba v závodních hrách je to znát hodně. No a nemluvě třeba o rychlé online střílečce. Tam člověk nadává, když mu provider začne trošku brzdit a vidí ping 100ms. A co když vám dalších třeba 90ms přidává televize. Je to zjednodušené, ale pro představu. V tomhle případě vidíte o 2 desetiny vteřiny později to, co se vlastně děje, tedy už dávno stalo. A to už je hodně. Za tu dobu stihnete v některých hrách i umřít.

Takže to máme "mé" základní parametry pro herní TV - nízký input lag (většinou Game Mode), nízký input lag v HDR (překvapivě problém), HDR10, pro dostatečný barevný rozsah (10bit panel) a alespoň Edge Lit s Local Dimming (úplné minimum). Teď bych vám mohl dát domácí úkol ať takovou TV najdete v tom rozpočtu, který jste si sami stanovili. Rychle byste zjistili, že to není vůbec jednoduché. A to řekněme ještě dříve, než dojdete k té samotné ceně. Zkusím říci proč. Zkuste si dát v nějakém "elektro obchod webu" do vyhledávače HDR10. Rozhodně nedostanete výčet TV podporujících tento standard. Ještě vtipnější je, že co výrobce to jiný kočkopes. Jeden říká HDR Super, druhý HDR Premium a nakonec zjistit, že HDR Pro u LG znamená HDR10, to už je po delším pátrání.

Parametry jako způsob podsvětlení, funkce Local Dimming nebo i barevná hloubka panelu se dají celkem rozumně najít na stránkách výrobce. Ale input lag? Kdepak. Na to se musíte ponořit hluboko do vod Google a i tam budete zoufat. I když už se situace zlepšuje. Dohledat přesný model, jaký najdete na e-shopu Alzy, a k němu tyto speciální parametry je těžké. Evropa je prostě v tomhle trošku pozadu a jakž takž jsem byl schopen rozluštit něco z polských stránek. V británii se najde také pár slušných AV fór. Takže nezbývá, než se obrátit na zámoří a hle tam testy jsou. Dokonce existuje velice pěkně zpracovaná stránka rtings.com, kde testují téměř všechny parametry a hodnotí TV pro různé použití (včetně HDR Video Games). Je to výborný zdroj spousty informací. Než zjistíte tragický fakt, že i v tomto století jsou korporace vyrábějící TV zamrzlé v minulosti a pro různé regiony používají diametrálně odlišné názvy modelů. Někdy se liší výrazně, někdy méně. Ještě celkem jednoduché je, že třeba Sony KD-55XD8505 je v USA označená jako Sony XBR55X850D. Ale proč třeba Samsung má v USA výtečný model KS8000 v EU označen jako KS7002? To už mi hlava nebere. Teda bere - marketing, korporace, historie, atd. Ale je to kravina.

Tak nějak dopadl můj hon za rozumnou TV pro nové konzole. Můj v duchu rozmyšlený naivní budget kolem 30 tisíc za 55" se ukázal pro zmíněné parametry jako neprůchozí. Levnější TV mají nálepku HDR jen, aby se neřeklo. Bez lokálního ztmavování to nemá cenu vůbec. Černá barva, která svítí 100 nitů není černá a maximální jas v lepším případě 400 nitů je k smíchu. Srovnejte s tím, co jsem psal výše. HDR je vyšší dynamický rozsah 0-1000 nitů ideálně. A tady koukáme na 100-400 a to je dost rozdíl, to není vysoký dynamický rozsah. Levné TV většinou, aby "udělaly" efekt HDR, přestřelí podsvětlení, aby to zářilo. Tím zabijí detaily ve světlech a zároveň zničí černou. Výsledek bude vybledlý a nepřirozený obraz bez detailů a kontrastu.

Možná si situaci pro sebe zbytečně komplikuji. Možná kdybych došel do prvního obchodu, vybral první HDR TV za nějakou průměrnou cenu, přinesl domů - byl bych "happy". Jediné, co těmto TV nikdo nevezme, je 4K a to je zatraceně málo. Jakmile člověk začne hledat, co se pod všemi těmi nálepkami skrývá, zjistí, že letošní rok nebyli výrobci vůbec připraveni na větší příchod HDR. Z herního hlediska ani být vlastně nemohli, protože podpora konzolí a nových technologií je novinka z poloviny roku (ignoruji, že Sony vyrábí jak PS4 tak TV a mohli si to říci). A je vidět, že filmový Blu-Ray průmysl na nástup nových technologií už sám nestačí. Že výrobci jedou stále ve starých kolejích TV průmyslu. Že čím více nálepek s nesmyslnými parametry tím víc "Adidas". Zklamání pro mě je také to, že spousta TV nepodporuje Game Mode v HDR a jakmile přijde HDR signál, přepnou se do jiného módu a input lag letí ke stovce milisekund (speciálně LG letos zklamalo).

Jakkoliv bych si chtěl nyní dopřát nové pozlátko v podobě 4K HDR, tak mi rozum říká vyčkat. Drtí mě to. Nové Gears of War musí vypadat úžasně ve více barvách. O Forza Horizon 3 ani nemluvě. HDR je věc, která posune vizuální stránku her dále. Podle mě asi více než vyšší 4K rozlišení. Jenže prostě aktuální nabídka TV moc nepočítala s HDR hraním už letos. Bohužel si stále myslím, že příští rok ještě nebude ve znamení dostupných OLED TV. Tato technologie totiž odstraní prakticky všechny neduhy, o kterých jsem tu tak dlouze mluvil. OLED dokáže rozsvítit jen pixel, který má svítit, takže černá není problém. Má obecně lepší barvy. Jen s input lagem nejsou zatím tak dobré. Ale to je spíše otázka k vyladění software dle mého. Takže pokud bych mohl vytáhnout z kapsy křišťálovou kouli, modelový rok 2017 vidím takto: Low End získá lokální ztmavování u Edge Lit, které má nyní střední řada. Do střední řady se posune FALD tedy kompletní podsvětlení obrazovky s pravým lokálním ztmavováním. OLED zůstane stále v nejvyšších řadách, ale klesne pod sto tisíc Kč.

• Sony XD8005
• Nejlepší input lag ve 4K HDR ze Sony TV (33ms)
• 8bit panel s FRC což udělá prý miliardu barev, i když na to nemá "bity".
• Žádné lokální ztmavování
• HDR spíše nálepka než opravdové HDR

• Samsung KS7002
• Absolutně nejlepší input lag v módu Game+4K HDR ze všech letošních TV (21ms)
• Základní lokální ztmavování, ale aspoň něco
• HDR je stále průměrné

• LG B6
• OLED - není co dodat nic lepšího není
• Solidní input lag (34ms)
• WebOS - obecně nejlepší systém pro TV

• Slovník pojmů (pro přesnější popis -> Wikipedia):
• FullHD - rozlišení obrazovky 1920x1080 bodů
• UltraHD - rozlišení obrazovky 3840x2160 bodů
• 4K - rozlišení mající více jak 4 tisíce bodů na šiřší straně obrazu, používá se ve filmovém průmyslu
• HDR - High Dynamic Range - vysoký dynamický rozsah
• HDR10 - Otevřený standard HDR
• Dolby Vision - licencovaná implementace HDR od společnosti Dolby
• WCG - Wide Color Gamut - široký rozsah barev, nyní se používá 16 milionů barev, WCG má 1,07 miliardy barev
• LCD - Liquid Crystal Display - Displej z tekutých krystalů
• TN - Twisted Nemantic - nejstarší struktura LCD, má různé nevýhody (pozorovací úhly, barvy), výhodný čas odezvy a kontrast
• IPS - In-plane switching - struktura LCD, která zlepšila pozorvací úhly a reprodukci barev, je to volba grafiků a fotografů
• VA - snaží se vzít z TN a IPS to nejlepší, má dobrý kontrast, horší reprodukci barev než IPS
• OLED - display složený z organických elektroluminiscenčních diod, výhoda každý bod svítí sám o sobě, není třeba podsvětlení. Bez problémů s pozorovacími úhly. Rychlá odezva.
• FRC - funkce, která umožní pomocí ditheringu v různých snímcích vytvořit více barev než display umí
• Edge Lit - podsvícení displaye z krajů obrazovky
• FALD - celkové podsvícení LED diodami po celé ploše obrazovky