Máte rádi Diablo a žánr, který tento titul již před mnoha lety definoval? Tak to se s námi pojďte vrhnout do čtení recenze titulu AereA, která se snaží do vod „diablovek“ vnést svěží vítr. Jestli se jí to daří, o tom již více na následujících řádcích.
Hru AereA mají na svědomí vývojíři z menšího týmu Triangle Studios, kteří si jednoho dne řekli, že oblíbený ARPG žánr lehce stagnuje a tak se rozhodli přijít s originálním nápadem zakomponování hudebních prvků do samotné hratelnosti. Ruku v ruce s tímto krokem vytvořili kreslený svět, který jakoby přímo vybízel hraní napříč všemi generacemi, včetně těch nejmladších. Diablo i pro děti? Může takto nastavený koncept fungovat? Inu, ano i ne. Hned na začátku je nutno říci, že hardcore fanoušci izometrických RPG zůstanou titulem AereA nejspíše neukojeni. A ti ostatní by sy hru přeci jenom mohli svým způsobem užít, nebo ne?
Na začátku si klasicky zvolíte herní postavu, se kterou se hodláte pustit do dobrodružství. Celkem je na výběr ze 4 typů – válečník, lučištník, mág a zvěd, přičemž klasický zbraňový arzenál tu nehledejte. Válečník totiž dřímá v ruce basu jako štít a smyčec supluje roli meče, místo z luku si zastřílíte pomocí harfy, mág využívá loutnu a zvěd trubku se dvěma „hlavněmi“. Ptáte se, proč takové podivnosti? Inu proto, že všichni čtyři jsou učedníky Guida, velkého hudebního mistra, který plní roli krále tohoto kouzelného světa. Kolem hudby se zde točí skutečně vše, od zasazení, lokací až po samotné questy. Kdo by čekal, že budete se svým hrdinou vyrážet za dobrodružstvím z obyčejného hradu, opět by se mýlil. Základní lokace je něco jako hudební škola, kde naleznete vše od prostorných hal, malých komůrek, tajných místností až po ložnice. Stejně tak zpracování jednotlivých postav a arén, do kterých se na své pouti podíváte – na všem lze vidět nějaká ta spojitost s muzikou. Samo sebou, hudební doprovod u této hry by měl být samozřejmě bezchybný díky zaměření celého titulu a je tomu skutečně tak. Veškeré podkresy i zvuky jsou parádní a pěkně dokreslují pohádkovou atmosféru.
Hra jako taková je v porovnání například se zmíněným Diablem nepoměrně jednoduchá, čímž jsem okamžitě nabyl dojmu, že nejsem nejspíše tou pravou cílovou skupinou. Ovládání je pak také zjednodušené. K dispozici máte pouze jeden útok a jednu obrannou schopnost. Tu můžete postupem času vylepšovat až na tři různé. K jejich použití je nutno mít našetřeno pár RP bodíků, stejně tak, jako ke kouzlení manu. Titul se tedy hraje velmi jednoduše a dobře, nicméně jeho největší úskalí tkví v tom, že poměrně rychle pravděpodobně upadnete do stereotypu a začnete se nudit. Ze začátku jsem byl skutečně nadšen, bohužel mě ten to stav zhruba po třech hodinkách přešel. K tomu přispěl také fakt, že questy vás čas od času zavedou do stejné lokace, a ty, jelikož jsou značně „bludišťoidní“, začnou při opakovaných průchodech nudit. Tomu nepřispívá ani fakt, že sice máte k ruce minimapu, na té toho však není příliš vidět a tak se připravte mnohdy na pořádně dlouhé bloudění po jednotlivých úrovních a hledání těch správných dveří. U questů bych ocenil větší rozmanitost, jelikož takto se jedná prakticky stále o to samé. Vstoupíte do lokace, musíte najít správnou cestu a na konci najít požadovaný předmět. Vcelku nuda.
Poměrně povedené jsou souboje s bossy, které vás čekají na konci úrovní. Všichni z nich jsou opět spjati s hudebním světem, takže také používají nástroje jako zbraně a nelze se divit, když narazíte například na pavouka, nesoucího dudy. Pakliže by vám bossové řádně zatápěli, můžete si přizvat kamaráda a celou hru s ním projet v kooperativním režimu. Zde je velká škoda, minimálně alespoň pro mě, že autoři zakomponovali do hry pouze lokální variantu a nikoli online. Pravdou sice je, že sednete-li si s vaším potomkem na gauč a pomlátíte spolu pár potvor, to má také něco do sebe, nicméně starší hráči by patrně možnost hraní po síti uvítali více.
Nízká obtížnost, celkové zaměření titulu AereA a neustále se opakující mechanizmy při honbě za omezeným přísunem surovin působí ve finále velice plytce. Nečekejte žádný propracovaný příběh plný zvratů, zkrátka sežeňte během průchodu hrou devět hudebních nástrojů a je hotovo. Připočteme-li také relativně vysokou cenu, kterou se titul pyšní, nabízí se otázka, jestli neinvestovat do některé z nedávno vyšlých ARPG, které svojí kvalitou toto dílko bez problému zastíní. Je pravdou, že takto přístupných mladým hráčům jich moc není, nicméně je před nákupem nutno pečlivě zvážit, kdo nakonec hru bude hrát.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Soedesco
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
