Dnes se podíváme na to, jak se týmu z Ghost Games povedlo vytvořit nejnovější přírůstek do závodní série Need for Speed. Rozhodně si nemá cenu nalhávat, že kousky s kdysi nesmírně populární značkou NFS v posledních letech neměly mezi hráči zrovna na růžích ustláno a tak jsem netrpělivě vyhlížel letošní díl, který vychází po roční pauze. Pravdou je, že ač měly i své nesporné kvality, celkově se nejednalo o hry, které by vám svojí celkovou prezentací utkvěly v paměti na dlouhou dobu, i když někteří hráči jsou samozřejmě zastánci opačného názoru. Jestli se nejmladší sourozenec s podtitulem Payback dokáže zalíbit všem nebo opět vyvolá směsici reakcí, to se již dočtete na následujících řádcích.
Stejně jako v titulu Need for Speed, který měl předloni svým způsobem sérii zrestartovat, je hned zpočátku představeno příběhové pozadí celé hry. V rámci tutoriálu se tak postupně seznámíte se všemi členy vašeho gangu, se kterým budete brázdit silnice oblasti Fortune Valley, ve které se veškeré dění odehrává. Zápletka je dle předpokladů také velice podobná tomu, co jsme již viděli – vaše parta se totiž hodlá pomstít za nepříliš férové jednání vašich soků. Jmenovitě se tak vtělíte do vcelku charizmatického a sympatického Tye, jehož specializací jsou klasické závody. Druhým pánem na holení je Mac, který si libuje v driftovacích a offroadových kláních. Nu, a aby byla banda kompletní, musí tu být i nějaká zástupkyně něžnějšího pohlaví, které v tomto případě zastupuje ostrá dívčina Jessica, jejíž parketou jsou honičky s policajty. Ano, ani ti tu nechybí, což je jistě potěšující zjištění, nicméně jak to s nimi vlastně je, se dozvíme v dalších odstavcích. Jestliže se vám v minulém díle líbily reálné předělové scény, tak na ty si budete muset zajít chuť a spokojit se tak s renderovanými postavami vašich parťáků, což je vcelku pochopitelné vzhledem k „akčnosti“ celého titulu, který obsahem zdárně sekunduje filmům ze série Rychle a Zběsile. Ono zaplatit kaskadéry vyskakující z vybuchujících aut by vývojáře stálo nejspíše o mnoho více než pár animací. Co se jednotlivých postav týče, o nějakém hlubším propracování jejich charakterů se mluvit nedá a jejich role je skutečně taková, že fungují pouze jako lepidlo, díky kterému se příběh jakž takž snaží držet pohromadě.
Herní svět, jak již samotní autoři proklamovali ve svých prohlášeních, je skutečně rozlehlý a co do velikosti, v sérii NFS na větší zkrátka nenarazíte. Menším problémem by mohlo být slovíčko, které se ve spojení s ním často skloňovalo, a to „open world“. Ano, svět se na první pohled skutečně tváří jako otevřený, nicméně po bližším prozkoumání zjistíte, že zase tak úplně volní na svých projížďkách nejste. Tu vám cestu zatarasí rozházené balvany u silnice, tu neviditelná stěna, vymezující oblast, kam autoři nechtěli, abyste se podívali či obyčejná svodidla, přes které se běžným způsobem samozřejmě nedostanete. Ve finále by se tak dalo o mapě hovořit jako o polootevřené, jelikož převážnou většinu času strávíte na silnicích či polňačkách při občasném „říznutí“ trasy pouštním terénem. To mi samo o sobě ani nevadilo, nicméně milovníci Forza Horizon pravděpodobně nebudou rozhodnutím týkajícím se tohoto zpracování příliš nadšeni. Na druhou stranu, po dojetí tutoriálu, vrhnutí se do volné jízdy a objevení pár benzínek se vám na mapě objeví tolik aktivit, které splníte za opravdu hodně dlouhou dobu. Zúčastnit se můžete skoků do dálky, projíždění daných úseků ve vysoké rychlosti či například soubojů s obligátními rychlostními kamerami.
V NFS: Payback se dostávají ke slovu samozřejmě i různé typy závodů, přičemž na každý z nich potřebujete mít speciální auto. Vrhnout se tak můžete do klasiky na silnicích, offroadových bitev, dragů, driftů, honiček s policajty nebo soubojů s bossy. Ze začátku je vše jak má být a až postupem času si všimnete, že zde se zkrátka něco nepovedlo. Tím není myšleno nic jiného než způsob, jakým si vylepšujete své plechové miláčky. Každé vozidlo má ve své „výbavě“ šest slotů, do kterých lze umisťovat vyhrané karty z jednotlivých závodů. Po každém úspěšně zajetém se totiž zúčastníte losování, v rámci kterého si vytáhnete náhodně jednu ze tří karet. Jak již bylo zmíněno, nejdříve je vše v pořádku, jelikož karty vám neustále padají lepší a vy si pouze vybíráte, jestli tu kterou aplikujete pro zvýšení určitých vlastností na úkor jiných, nebo narazíte na kousky, které vám dokáží káru pořádným stylem nakopnou i bez újmy na ostatních statistikách. Podaří-li se vám umně nakombinovat jednotlivé karty od stejných výrobců, dostanete navíc bonus v podobě razantnějšího navýšení vašich statistik. Jak hrajete déle, tak vám však začnou padat i karty, které jsou lidově řečeny k ničemu a ty pak nezbývá než prodávat nebo směňovat za herní tokeny. Druhá varianta je dle mého rozhodně lepší a výhodnější, jelikož peněz je k dispozici relativně dost, zato karet ne. Ovšem světe div se, co se nestane, když si chcete za token pořídit nějakou tu lepší kartu? Ano, tipujete správně, další losovačka. Tentokráte si sice můžete alespoň částečně nastavit parametry karet o které byste jevili zájem, avšak ani to však nezaručí, že vám zrovna takové padnou, jak smutné. Karty lze samozřejmě kupovat i za herní měnu, nicméně jejich ceny jsou značně přestřelené a hra vás tak ne zcela nenápadně tlačí do pořízení nějakého toho balíčku za reálné peníze. Osobně jsem do hry neinvestoval navíc ani korunu, nicméně poté se nelze divit, že kupříkladu v multiplayeru jsem si pro nějaké to lepší umístění nikdy nedojel. Jako zásadní problém poté vidím nepřenositelnost jednotlivých komponentů (karet) na ostatní vozidla, která si také budete nejspíše chtít v budoucnu za těžce vydřené chechtáky pořídit. Takhle vás totiž čeká celý karetní kolotoč podstupovat stále znovu, což samozřejmě obnáší ježdění totožných závodů, abyste si dokázali nové vozítko vytunit. Celkem stereotyp, nemyslíte?
Co se samotného ježdění týče, tak jak je již zvykem, arkádovější pojetí jízdního modelu byste hledali zajisté relativně dlouho. Tím samozřejmě netvrdím, že se jedná o něco, co by hru jako takovou sráželo na kolena. K titulu tohoto typu se tento model vcelku hodí a mně osobně, ač se nepovažuji za nějakého profesionálního jezdce, vyhovoval téměř ve všech oblastech. Pravdou je, že samozřejmě ne každý hráč uvítá takovéto ztvárnění jízdy, nicméně zvyknout se na něj rozhodně dá a auto vás po nějaké době začne poslouchat jako hodinky, Asi největší trable jsem měl při driftech, ale i ty posléze podlehly a nyní mi již nedělá problémy zajet jakoukoliv výzvu, která se jich týká. Ano, během závodů jsou k dispozici výzvy, za jejichž úspěšné splnění si můžete přijít na nálož bonusových peněz. Mnohdy se jedná o poměrně snadné úkoly jako vyhrát závod a současně nebourat nebo naopak při cestě za vítězstvím rozstřelit daný počet objektů kolem trati. Pakliže jste zvyklí spíše na simulátory, ve kterých se řítíte neskutečnými rychlostmi, až se vám motá hlava, tak vězte, že v NFS tento pocit nezažijete. I když si to sypete rychlostí přes 200 km/h, ten pocit tu přeci jenom jaksi schází. Samozřejmě, když přihodíte nějaké to nitro, je to hned o něco lepší, nicméně to samo o sobě bídný pocit z rychlosti nikterak neomlouvá.
Samotné závody, jak jsem již uvedl v předchozích odstavcích, jsou, dalo by se říci, v pohodě. Oproti nim jsou však příběhové "akční" mise celkem slabým odvarem, alespoň dle mého názoru. Ano, relativně hezky se na ně kouká, nicméně herní pasáže jsou takové plané. Orientaci nepřispívají ani neustálé přechody mezi hrou a cut scénami, ve kterých se odehrává prakticky vše podstatné a na vás je tak pouze vždy někam dojet a pak už jen koukat na "film", ve kterém vás hra nenechá ani zmáčknout tlačítko. Jasně, je to přece jenom závodní hra, nicméně alespoň lehčí interakce nebo drobnější absence předskriptovaného autopilota by rozhodně neškodila. Se skripty se to poté táhne celou hrou, přičemž nejviditelnější jsou nejspíše situace s policajty, na které nyní nenarazíte během volného ježdění po mapě, nýbrž pouze v rámci misí. Novým způsobem jsou pak totiž zpracovány honičky, které nyní nezávisí na vás a vašem rozhodnutí kudy ujíždět, ale jste neustále navigováni do checkpointů, kterými je nutno projet. No, a projedete-li i ten poslední, voilá, dotírající benga jsou ihned fuč a vám hra pogratuluje k úspěšnému úniku. Pakliže by se vámm napoprvé nepodařilo ujet, nesmutněte. Strážci zákona totiž neustále vyrážejí ze stejných pozic a volí stejné manévry, takže na druhý pokus je již v pohodě prokouknete. Stejně tak nepříjemně na mě působili i vaši protivníci v závodech, kteří se drží starého známého pravidla "ujíždíš - doženeme tě, prohráváš - počkáme na tebe", které je zde aplikováno měrou vrchovatou. To už z vaší strany musí nastat pořádný kolaps na trati, aby vám soupeři ujeli tak, abyste je již nedohnali.
Na závěr by se hodilo učinit alespoň drobné shrnutí. Herně se rozhodně nejedná o špatná arkadová auta a herní svět plný rozličných aktivit hře bezesporu prospívá a dokážete se v něm pobavit na dlouhou dobu. Na druhou stranu tu však figuruje nesmyslně pojatý způsob vylepšování aut, kterému asi na chuť přijde málokdo. Však koho by bavilo pořizovat nová auta, když ví, jaké martýrium bude muset neustále znovu podstupovat? Je rozhodně škoda, že Ghost Games se nezadařilo zcela využít potenciál, který Payback měl a že titul prakticky potopil systém, který šel vymyslet mnoha jinými způsoby a i když by nepřinesl do kasičky EA tolik dodatečných příjmů, jak je v současné situaci v pllánu, rozhodně by se značně rozšířila hráčská základna. Hra jde však na druhou stranu hrát i bez dodatečných investic, ale motivace je podstatně nižší.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti EA Games
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
