Naši rodiče nám radili, ať nekupujeme zajíce v pytli a je potřeba říci, že tahle poučka se hodí pořád. V našem případě ji můžeme modifikovat třeba na „nekupuj hru se season passem, dokud si nepřečteš recenze“. Jenže bohužel, doba je holt už taková a všelijaké bonusy k předobjednávkám nás nutí hry kupovat dopředu v co možná nejnabitější edici, abychom o něco nepřišli, a pak nezbývá jen doufat, že výsledek nebude úplný propadák. Co se Destiny 2 týče, hra jako taková je zábavná o zmetek se nejedná, ale jak dopadne první DLC Curse of Osiris?
Protože jste před kliknutím na tenhle článek nejspíš viděli na webu skóre, je vám jasné, že bledě. Pokud nejste majitelem season passu, pak samostatné DLC stojí víc než pětikilo, pokud si chcete předplatit obě plánovaná rozšíření tak vás to přijde skoro na litřík. Vzhledem k tomu, že hra vyšla před třemi měsíci a stála cca 16 stovek, mě samotného nelibě překvapuje fakt, že první rozšíření přišlo takhle brzo a navíc stojí celkem balík. Vážně to všechno nemohli autoři přidat do původní hry? Nebudeme tady ale lamentovat nad tím, jak v současné době funguje videoherní průmysl, na to si můžeme někdy napsat samostatný článek. Zkrátka a dobře, doby, kdy rok po vydání nějaké pěkné pařby vyšel super datadisk, jež vaší oblíbenou hru vyšperkoval a opravdu přinesl zajímavé změny, jsou takřka nenávratně pryč a drží se jen pár statečných.
Curse of Osiris se nás snaží na nalákat nabušeným trailerem, kde warlock Osiris zastavuje čas a posílá robotické vexe do křemíkového nebe po tunách a hraje k tomu epická hudba. „Tohle musí mít!“, chtělo by se říct, ale je na potřeba být obezřetný. Co všechno vlastně DLC přináší?
V příběhové kampani se vydáme hledat zmiňovaného guardiana, který sám sebe pojmenoval buď po egyptském pánovi podsvětí nebo značce skejt bot, kterou dřív tak rádi padělali vietnamští obchodníci. A stejně jako ony padělané křusky, i tenhle příběh nestojí za nic. Děj je plytký jak fóry Haliny Pawlowské a celá tahle výprava trvá při nejlepším tři-čtyři hodiny. A to jsem (kvůli zdravotním problémům) hrál s páskou přes jedno oko, což (a to mi věřte) není úplně nejjednodušší. Snažíte se zachránit galaxii tím, že nechcete nechat roboty, aby dokázaly, za pomocí mašiny simulující různé reality, najít recept na budoucnost, ve které budou vládci oni. Hmmm.
Hlavní část linie se odehrává na Merkuru (logiku, která vám říká, jak tady může být vůbec něco postavené, je potřeba úplně ignorovat), level design není úplně špatný, ačkoliv jsem čekal spektakulárnější prostředí plné lávy a ohně, něco ve stylu posledních misí původní hry. Jenže nové oblasti jsem titěrné a navíc je v rámci příběhu projdete hned několikrát, takže vám stejně polezou na nervy. Po projití hlavní příběhové linky, která je zakončena tím asi nejhloupějším boss fightem ever, následuje několik dalších generických misí, které dohrajte jen z nutnosti.
A to je dámy a pánové opravdu všechno, co přídavek nabízí. Nevylepšuje crucibles, kde stále chybí možnost hrát ranked zápasy nebo vybírat si herní módy. Autoři sice říkali, že to je v plánu, ale zjevně až bůhví kdy. Navíc při releasu do hry přidali zabugovanou zbraň (o které už jsme psali v novince), jež dělá PvP prakticky nehratelné. Přibyla možnost zahrát si heroic verze striků, ale to je upřímně totálně nezajímavé, jen ta samá mise s těžšími protivníky. Komunitu nepotěšil ani fakt, že díky Curse of Osiris jsou pro majitele původní hry bez DLC některé aktivity nedostupné (ke kterým dříve přístup měli) o tom psal kolega Lenny v samostatném článku, čili to nebudu dlouze rozepisovat a jen řeknu, že to je pěkná podpásovka.
Pokud jste čekali nové endgame vyžití, budete zklamáni. Stále nevíme s čím vším autoři v budoucnu přijdou, ale teď už musím říct, že to čekání je opravdu dlouhé a pokud i další rozšíření bude stejně pochybné jako toto, můžeme očekávat, že komunita na Destiny 2 potažmo Bungie zanevře úplně. Je fakt, že Destiny 2 pořád vypadá super a dobře se hraje, ale pokud mám hodnotit přídavek samotný, musím opravdu říci, že jde o zklamání nejhrubšího zrna a vývojáři by si měli dát reparát a příště do DLC dát i nějaké to C, čili obsah. To co jsme dostali, nyní by totiž nejspíš stihl za tři měsíce udělat i nějaký šikovný modér, od studia o stovkách zaměstnancích toho zkrátka čekáme podstatně víc.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Activision Blizzard
Recenzovaná verze: PC
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX