Co má společného mafie, paintball, Svobodní a středověk? No přece Dana Vávru! Dost možná nejznámější český gamedesignér současnosti kutil se svým týmem Warhorse Studios hru, která jen na Kickstarteru vybrala přes milion liber (cca 36 milionů korun). Vybírání dukátů pokračovalo i po skončení Kickstarteru, nadšení hráči žrali ještě nadšenější vyprávění Vávry o realistických soubojích i jízdě na koni a v neposlední řadě i kritizování prvků Skyrimu, které Vávra udělá mnohem líp. Nakonec mu celkem 38 784 lidí zaslalo na vývoj přes dva miliony dolarů (cca 41 milionů korun). Dalších 120 milionů korun poskytl známý český uhlobaron Zdeněk Bakala, který navíc vlastní Warhorse Studios ze 70 %. Za to by byla už docela dobrá kalba. Vývoj Kingdom Come: Deliverance byl přesto celkem obtížný. Vývojáři si na svá bedra naložili třináctý úkol pro Asterixe a některé slíbené cíle z kampaně na Kickstarteru ve hře ani nejsou přítomny (například psí společník).

Jak jistě víte Kingdom Come: Deliverance se odehrává v české kotlině a v herní mapě tak najdete různá česká středověká města (Stříbrná Skalice - rodné místo hlavního hrdiny Jindry, Sázava, Rataje a další). Jako zmíněný Jindra, syn místního renomovaného kováře, se probouzíte po propařené noci, z čehož otec samozřejmě nemá moc radost. I když kdo ví, jak zamlada řádil sám. Od něj hned dostanete první quest - přinést uhlí a vymámit dlužné peníze od místního hrubiána. Pomalu se tak seznamujete s ovládáním, které je mírně řečeno neohrabané, především v soubojové části, ale k tomu se ještě dostaneme. Pobíháte si tak po své rodné vesnici, snažíte se sehnat otci potřebné věci k ukování a do kolen člověka dostává grafika. A ne v tom dobrém smyslu.

Jo, ta grafika, která v alfě a na renderovaných obrázcích vypadala tak cool, je teď dost divně rozmazaná a mdlá jak večeře z Prostřena. Všudypřítomný bloom jen zklamání podtrhuje. Ty vychvalované šermířské souboje (byť se v první vesnici oháníte jenom klackem) se na ovládají hůře než Miloš Zeman při negativní zmínce o Číně pěstní souboje na tom nejsou o nic lépe. Celkově ovládání se na začátku zdá nemotorné až hanba a nepomáhají tomu hromady glitchů a bugů. Tu a tam nepřeskočíte malý trs trávy, při pěstním souboji, který vyprovokuje váš protějšek vás přepadne a zabije stráž nebo si chcete promluvit s uhlířem a můžete ho jedině okrást. Nakonec se mi povedlo nechat se uvěznit (neměl jsem na úplatky) a umřít v lochu a hru jsem radši rozehrál znovu. O tom, že té smrti předcházelo 5 minut zbytečných cutscén a loadingů ani nemluvit. Takže první dojmy byly hodně špatné.

Takže pokus číslo dvě - snažil jsem se vyhýbat nevhodným aktivitám a dařilo se o trochu lépe, ale pořád to nebylo úplně ono. Naštěstí tuhle bugy postiženou vesnici vypálí do základů objevivší se armáda krále Zikmunda, bratra uvězněného krále českých zemí Václava IV. (oba synové největšího Čecha Karla IV.) a začne se blýskat na lepší časy. Věřte tomu, že nejde o kdovíjaký spoiler, tohle je opravdu jen začátek celého příběhu. Naštěstí uniknete na koni a dostanete se s prostřelenou nohou k panu Divišovi, který vezme Jindru pod svou ochranou a postupně dostanete koně i lepší výzbroj, abyste pomstili své město.

Hlavní story se tak točí především ohledně odplaty a Jindra je hnán touhou po pomstě své rodiny a rodné hroudy. A ten meč, na který jste sháněli otci "ingredience", Vám ukradl obr jménem Prcek. Takže dvojnásobná pomsta. Příběh příjemně odsýpá, užijete si plížení, sabotáže, přímé souboje, vyjednávání, průzkum, lovení zvěře, sbírání bylinek, šacování lidí a spousty dalších činností. Oproti většině konkurenčních titulů si tu užijete hlavně ony nebojové aktivity, což je vítaná změna.

Hra se odehrává na pozadí reálných historických událostí před husitskými válkami v roce 1403 a vystupují zde (ač většinou nepřímo) skutečné postavy českých dějin. Pokud tak je pro Vás toto období španělskou vesnicí, v podrobné encyklopedii se dozvíte spoustu zajímavostí o tom, jak to chodilo ve 14/15. století. Učitelku dějepisu nabytými znalostmi asi neohromíte, ale vidím v tom snahu přínos i pro zahraniční hráče, kteří si tak mohou o krásné české zemi udělat lepší povědomí, než si nás jen plést s Čečenskem.

Postupem času se všechny výše popsané postupně rozplývají, respektive je přestanete vnímat. Na soubojový systém si zvyknete (čímž ale rozhodně neříkám, že je dobrý - je realistický, ale díky tomu i často docela nezábavný a nemotorný, možná by to bylo lepší na gamepadu, ale konzolovou verzi jsem nehrál) a naučíte se odhadnout, kde se dá co přeskakovat či na co vylézat, takže nebudete neúspěšně pět minut skákat do zídky jako by byl Jindra čerstvě po středověké variaci lobotomie.

Stejně tak s grafickou stránkou se brzy smíříte, města jsou prostě trochu fádní, což dávám za vinu snaze o realističnost, ale třeba v lesích či při západu slunce vypadá opravdu hezky. Takové scenérie podtrhuje vskutku skvělá hudba, o které si Kryštof může nechat jen zdát. Hudba skutečně lahodí uchu a je super, že soundtrack dostanete ke hře zdarma. Zkuste si ji pustit na YouTube, stojí to za to, občas jsou ke slyšení i české vokály a srandovní texty. Lesní fauna a flóra je asi nejpovedenější, vyjedete si na lov se šlechticem, zavraždíte nějaké zajíce nebo divoké kance a cestou můžete po vzoru TES posbírat kytky a houby a později je uvařit. Údajně můžete i nechat usušit na slunci ovoce, ale na to můj Jindra neměl čas.

RPG systém je hlavním tahákem titulu a dává vám neodbytný pocit, že když víte jak které mechaniky fungují, máte nad vším máte kontrolu. Například Vaše charisma není jen a pouze číslo, má na ni vliv i třeba oblečení, jestli jste špinaví, zda mluvíte se šlechtou, žebrákem nebo zrovna smlouváte o ceně za výuku lovení u týpka, pro kterého jste před chvílí pochytali tři ztracené ptáky zpěváky. Na předem daných úrovních si můžete zvolit různé perky, které někdy mají i negativa (např. v noci se Vám stamina obnovuje o 20 % rychleji, ale ve dne o 10 % pomaleji), a to ke spoustě dovedností, i odvozených.

Perky si tak můžete dávat třeba u síly, ale i u herbářství nebo čtení. Mimochodem číst od začátku neumíte. Musíte najít písaře, který Vás to naučí, do té doby koukáte jen do změti písmen. A taky potřebujete jíst a spát. Všechno vidíte přehledně na kartě postavy, kde zobrazeny i hodnoty, jako je viditelnost nebo nápadnost. Když v noci budete mít bílý plášť, budete vidět na míle daleko. Ale třeba když se ve dne přikrčíte na náměstí, lidi si budou klepat na čelo a stráže zpozorní. Brnění se Vám v soubojích opotřebovává, stejně tak i meče, které si pak musíte brousit. Podobných kulišáren a provázaností je tu více a je radost je objevovat.

Jak je u Vávry zvykem, hra nešetří dojímavými i vtipnými scénami. Nezapomenu na prochlastanou noc s městským farářem. V noci si Jindra zašpásuje s holkama z vesnice, zvoní ve tři ráno na zvon v kostelní věži, aby o pár cutscén později honil ovce po stráni a řval za nimi Bééééé. A ráno, s neskutečnou opicí na rameni, jsme museli odsloužit mši. Anebo ne. Stačí jenom v dialogu odpovědět jinak a vše se může změnit, v tomhle mě hra opravdu potěšila. Prima je, že Kingdom Come: Deliverance se nebojí ani nahoty a tak můžete obdivovat pevné trojky středověkých holek.

Jak bylo zmíněno, splnění questu můžete dosáhnout vícero způsoby. Příklad: máte vymoci od místního opilce dluh. Můžete ho zkusit zastrašit, ale pravděpodobně ho jen rozzuříte a rozdáte si to v pěstním souboji. Když ho porazíte, dá Vám klíč od své truhly, kde má pár věcí, které můžete zpeněžit, ale častěji dá na budku on Jindrovi. Můžete se naučit pokoutně páčit zámky a okrást ho. Nebo ho srabácky nahlásit fotříkovi, že Vám dluží. Můžete říct svým kámošům a dát si cikánskou férovku. Nebo to nemusíte řešit vůbec.

Dalším důležitým a dobrým aspektem questů v Kingdom Come: Deliverance jsou taková ta šedivá řešení, kdy ani jedno není dobré nebo špatné. Například jako místní stráž máte příkaz od rychtáře zavřít hospodu. Jenže v ní zrovna kalí šlechtic, který Vás pošle hezky česky do…háje. Poslechnete rychtáře, který Vám dal přímý rozkaz, nebo šlechtice, ať odprejsknete, že on je de facto šéfem města? Ani jedno řešení není správné, záleží jen na Vás, jak to cítíte. Je tu i hodně postranních questů zaměřených na kradení, takže i často opomíjení virtuální lapkové si přijdou na své. Zprvu jsem je odmítal, ale je to přece jen středověk, kde člověk musí jít tomu štěstíčku trochu naproti.

Takže musím říct, že ač jsem byl zpočátku dost skeptický (spousta bugů, hodně věcí, které nedávaly smysl, neohrabané ovládání, zbytečně dlouhé animace některých činností a nekonečné množství loadingů), postupně jsem se do toho dostal a všechno mi to buď přestalo vadit, nebo jsem se to naučil. Pokud jste patrioti, je skutečně nepopsatelný pocit jen tak jezdit po českých lesích, navštěvovat středověké hrady nebo sledovat striktně oddělené vrstvy české společnosti. Ať máte mistra Vávru rádi nebo ne, je pravdou, že můžeme být na Kingdom Come: Deliverance právem hrdí, protože je to kvalitní open world RPG hra, která si v ničem nezadá se světovou produkcí v čele se sérií The Elder Scrolls.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Warhorse studios

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

Ceny hry Kingdome Come Deliverance srovnáte na Zboží.cz.