Francouzské studio Shiro Games se do hráčských myslí dosud zapsalo pouze dvojicí her série Evoland. Oba díly byly sice hodnoceny nadmíru dobře, ale výrazněji prorazit se jim nepodařilo. Jejich další titul s názvem Northgard naopak dokázal už v early accessu na Steamu přilákat opravdu úctyhodné množství zapálených stratégů. Popularita hry navíc neklesla ani s vydáním plné verze, na kterou se nyní podíváme v recenzi.
Northgard se dokázal nějaký čas držet mezi nejpopulárnějšími hrami na Steamu i přes skutečnost, že se jedná o strategie, což v současnosti není úplně mainstreamový žánr. Jedním z důvodů, proč je hra tak úspěšná, je fakt, že kombinuje prvky z hned několika úspěšných značek, a tudíž k sobě přitahuje fanoušky několika sérií. Ať už je to Settlers, Banished, Civilizace, třetí Warcraft nebo Age of Empires, všechny tyto hry může Northgard připomínat. Nechtěl bych ale u vás navodit pocit, že v Shiro Games vytvořili pouhou kopie něčeho známého. Úspěch totiž tkví v kombinace vícero prvků a přidání vlastních nápadů.
Northgard v první řadě kombinuje prvky real-time a 4X strategií. To znamená, že bojujete a stavíte v reálném čase, ale zároveň dobýváte a kolonizujete území rozdělené do několika předem daných oblastí. Aby toho nebylo málo, tak si hra navíc bere i něco z žánru survival her. To vše je zabaleno do jednoho severského dobrodružství plného vikingských kmenů a všudypřítomné mytologie tohoto kraje. Zásadním režimem je nepřekvapivě kampaň pro jednoho hráče. Samotný příběh ale v Northgardu funguje spíše jako příjemné pozadí a nutná omáčka veškerého dění okolo. Klasický příběh o pomstě a vykoupení není sice pro hrání nějak zásadní, ale ke vtáhnutí hráče do zajímavého severského světa dostačuje.
V průběhu kampaně si vyzkoušíte řadu kmenů, z nichž každý má svá specifika a vlastního vůdce. Hlavní náplň každé z kapitol je ale téměř vždy stejná. Začnete pouze s hlavním hrdinou, pár obyvateli a základními domy. Nejdůležitějším úkolem je zajištění obživy a potřebných surovin. Většina obyvatel tedy začne sbírat plodiny a další zase seženou dřevo. Jelikož se v pravidelných intervalech rodí stále noví lidé, tak jste nuceni stavět nové domy a rozšiřovat svůj vliv. Na každou oblast se totiž vejde pouze určité množství budov. Velmi brzy vám tak nezbude nic jiného, než se vydat do neprobádaných krajin.
K objevení nových oblastí musíte nejprve naverbovat skauty a potom celou oblast obsadit vojáky. Až po těchto úkonech lze do nové krajiny umístit budovy. Pokud je vše zalité letním sluncem, jde to ještě dobře. Plodiny přibývají, teritorium se rozrůstá a celá kolonie prosperuje. Až mrazivá zima vás pořádně prověří. Stačí být přes letní měsíce až příliš rozhazovačný a v zimě budete najednou o hladu a v zimě. Northgard se totiž může po vzoru již zmíněného Banished pochlubit celým koloběhem roku. Z poměrně pohodové RTS se tak lehce rázem dostáváme k survivalu. Kromě náročných zimních měsíců, během nichž citelně ubývá jídla a dřeva, se musíte vypořádat také s občasnými přírodními katastrofami, jež poškozují část budov.
Po vyřešení těchto problémů a stabilizaci ekonomiky můžete začít s vylepšováním jednotlivých obydlí a budováním armády. Právě bojová složka ale rozhodně neuspokojí každého. Spíše než armádu bojovníků budete totiž ovládat jen skupinku pár Vikingů, která nejčastěji svede souboje s vlky či medvědy. Každý nový člen armády navíc automaticky znamená úbytek na straně pracovníků, takže si dvakrát rozmyslíte, zda velká armáda stojí za to. Naverbovat lze navíc pouze tři druhy vojáků. Kromě klasického bojovníka to je ještě chlapík se štítem a drsňák s dvojicí seker. Celé skupině poté pochopitelně vévodí hlavní hrdina.
Z tohoto výčtu je jasné, že Northgard rozhodně není hrou pro někoho, kdo ve strategiích potřebuje ovládat obří armády s různorodými jednotkami. Vývojáři z Shiro Games bojovou složku poměrně citelně odsunuli do pozadí, což rozhodně nemusí sednout každému. Bojové strategie a taktiky v tomto případě nahradily ekonomické dovednosti. Pokud byste si ale přece jenom chtěli více zabojovat, tak zamiřte do multiplayeru. Tady už se konfrontaci s ostatními hráči jen tak nevyhnete, takže se hodí vybudovat obrané věže a celkově se daleko více připravit na budoucí střetnutí.
Z přiložených obrázku jste si již dozajista povšimli výrazně stylizované grafiky. Stále musíme brát v potaz, že se jedná o indie titul od relativně malého studia. Odklon od realistické podoby je tedy pochopitelný. Příklon ke kreslenému audiovizuálu ale není rozhodně na škodu. Zejména proměna letní krajiny v zimní je nesmírně okouzlující. Při delším hraní se ale přece jen mohou jednotlivé mapy jevit až příliš jednotvárně. I přes pár podobných drobnosti, skromný počet jednotek a celkově malý důraz na boj je ale Northgard výrazně nadprůměrným počinem, jakých by si fanoušci RTS strategií bezesporu přáli více.
Recenzovaná verze: PCZa poskytnutí hry děkujeme společnosti Shiro Games
Ceny hry Northgard srovnáte na Zboží.cz.