Železný trůn je další ze široké rodiny herních adaptací jedné z nejpopulárnějších fantasy sérií z pera George R. R. Martina. Jako vždy je to hra kompetitivní, protože toho bohdá nebude, aby Hra o trůny beze zrady byla, takže potřebujete minimálně 3 hráče, abyste se na cestu za objektivně dost nepohodlným sedátkem vydali. Příběhově jste zasazeni do období těsně po smrti Roberta Baratheona, načež se Vy spolu s dalšími až čtyřmi hráči ujímáte vůdčí role jednoho z velkých rodů, které si na Trůn dělají zálusk. Upozorním na začátek, že doporučený minimální věk hráčů je 18 let, a to hlavně kvůli faktu, že zde můžete zajímat a mučit postavy cizích rodů, tak aby to na někoho ještě ve vývoji nemělo neblahý vliv.

Standardně velká krabice obsahuje 100 žetonů-značek moci, 25 žetonů vlivu, 5 ukazatelů vlivu, 25 karet vůdců, 18 karet událostí, 125 karet rodů a 25 žetonů postav. K tomu samozřejmě pravidla. Ke hraní vám postačí obyčejný stůl, ani nemusí být extra velký. Příprava hry trvá jen několik minut a sestává z výběru rodu (můžete každý svůj oblíbený nebo losovat) a jeho vůdce - to učiníte tak, že 5 karet vůdců zamícháte a vyberete z nich náhodně dvě a teprve z nich zvolíte tu postavu, která váš rod povede. Je pravda, že některé postavy jsou lepší a tímto mechanismem se hra snaží předcházet tomu, že budete hrát pořád dokola proti Cersei, ale spíš bych to řekl tak, že ne všechny postavy jsou vyhovující stylu, kterým byste chtěli hrát, takže musíte neustále přizpůsobovat strategii tomu, jakého jste si vylosovali vůdce. Pokud plánujete hrát opakovaně, je to vítané, ale jestli máte čas jen na pár her do měsíce, klidně si můžete dovolit pro jednu dvě partie vybrat si svého oblíbence. Pak jen odklidíte karty a žetony, které nepotřebujete, zamícháte karty rodu, doberete si 5 do ruky, a můžete rozdělovat žetony moci. Na každou postavu ze začátku připadnou 4. No a to je všechno, jen malá morální otázečka...

Vítězem hry se stává ten, kdo jako první rozšíří svůj vliv mezi ostatní a zbaví se tak všech svých žetonů. Jednoduché. Dosáhnout toho však znamená psychicky rozdrtit vaše nepřátele, prosit, škemrat, žadonit, lhát, blafovat, klamat, intrikovat, ovlivňovat, hrozit, vyhrožovat, lát, spílat, slibovat a přísahat, jen abyste v dalším kole obrátili všechno naruby, jak se vám to hodí. Tuto hru nedoporučím pokud milujete svého partnera, protože pohled do zrazených očí dost kazí zážitek ze hry a týden v obýváku na gauči je v mých skoro třiceti celkem nálož na záda.

Hra probíhá v kolech a velmi zjednodušeně se jedná o sled střetnutí, u kterých předem netušíte, kdo zvítězí, často dojde k tak malým rozdílům, že nebýt v sázce dominance nad známým světem, ani je nevnímáte. Ve střetnutí se ocitnou vždy dva hráči - jeden jako útočník, druhý jako obránce. Pozor, vyzyvatel (rozuměj hráč na tahu) nemusí být vždy útočníkem a vice versa. Každý hráč zvolí postavu, která se střetnutí zúčastní, přesune na ni žeton moci a lízne jednu kartu ze svého balíčku. Teď přichází ta ošemetná část. Neaktivní hráči (rozuměj ti, co nejsou ve střetnutí) mohou podpořit jednoho či druhého (pochopitelně ne oba) střetnuvšího se hráče. Podpůrci obdrží stejné odměny i postihy jako hráč, který se přímo střetnutí účastnil, takže je potřeba značného strategického smýšlení, abyste bezhlavě nepodporovali či nepřijímali podporu, když nebude potřeba, protože tím pomůžete soupeřům.

Je dobré, že v každém kole jsou zapojení všichni hráči, i když se zrovna neúčastní přímého duelu, takže nejsou jen nečinnými přihlížejícími. Mohou a měli by do hry vstupovat a snažit se ovlivňovat rozhodnutí, ale zároveň mohou nabízet podporu, aniž by si o to střetnuvší se hráči přímo řekli - Viserys Targaryen dokonce přímo těží z toho, že někdo jeho podporu odmítne. Celkový herní čas se hodně odvíjí podle vašich diskusních schopností, ale jedna partie by vám neměla zabrat víc než hodinku čistého času. Ideální počet hráčů je 5, řekl bych, že u všech her tohoto typu je lepší být u stolu v maximálním počtu.

Důležitým termínem je zrada, a to když jeden hráč vyloží kartu příměří, ale jeho soupeř ve střetnutí zahraje nepřátelství. Dojde tak automaticky k vítězství toho, kdo zahrál nepřátelství, ale jako kompenzaci si zrazený hráč může vít od vítězné strany, tedy od každého agresora, kartu rukojmího. Je to tedy dvojsečná zbraň, protože rukojmí se zajímají způsobem náhody - buď si zajímatel vybere z ruky, balíčku rodu nebo z už existujících zajatců toho hráče. To znamená že za zradu není vždy odměna jistá, respektive není jisté to, že vaše odměna bude vyšší, než kompenzace zrazeného člověka - vyjma nedůvěry, se kterou se po zbytek hry budete setkávat ze všech stran. Takže radím - opatrně.

Po otevření krabice na vás vykouknou všechny postavy vyobrazené na žetonech, které musíte vyloupat z papírových desek, karty a kartičky jsou uložené v plastových sáčcích. Grafické zpracování postav přímo vychází ze seriálu, autorům se podařilo vybrat ikonické znázornění všech charakterů, jak je známe z obrazovek. Kartičkám a žetonům není moc co vytknout, jen upozorním na žetony moci, které jsou ve tvaru korunek a mají dost ostré špičky - pozor na nohy!

Hra o trůny: Železný trůn je především hrou komunikační, a čím víc znáte své protihráče v reálném životě, tím obtížnější (ale zábavnější) bude nad nimi zvítězit. Bez klamu se vaše hra málokdy (velmi vzácně) obejde, respektive pokud toužíte po výhře a nehrajete vyloženě role play jako já - Jorah Mormont - s cílem dosadit na trůn svou paní. Zmíněný gauč v obýváku je mečem Damoklovým, jež visí nad mým každým krokem, ba dokonce rozhodnutím. Hru doporučuji, pokud jste fanoušci ohnivých debat u stolu, jste schopní přemýšlet strategicky a máte dost tolerantní lidi ve svém okolí, kteří pochopí, že je to jenom hra.