Od společnosti Cool Mini or Not neboli CMON jsem vám naposled přinesl loňskou výpravu do středověkého města plného zombií a následně zombie orků, dnes se podíváme jednak historicky ještě dál a spirituálně o stupínek výš. A půjde o cestu plnou epických bitev, do kterých budou zasahovat nejen samurajové v čele s Daimjónem, ale i obrovská monstra, démoni a samotní Bohové. Vyjednávání, přesvědčování, uplácení, zrada. To všechno a mnohem víc si přijde na své a mnohdy vás nechá beze slov, jak vidíte svou bezchybně naplánovanou strategii rozpadat se vám pod rukama. Značka Cool Mini or Not věstí, že půjde o precizně, profesionálně a epicky zpracované figurky, a to, co jsem v krabici po otevření objevil, mi skutečně vyrazilo dech. Rozbalování tak muselo proběhnout na několikrát, protože jsem ohromením nevěděl, co dřív, tak jsem s otevřenou hubou seděl na zemi a kochal se. Základní hra obsahuje hráčskou desku vyobrazující mapu Japonska sestávající z osmi provincií, pět sad figurek klanů, žetony róninů a mandátů, mince, karty ročních období, figurky monster a hráčské desky. Je toho hromada a celá hra zabere poměrně dost místa, na to upozorňuji rovnou, klasický jídelní stůl pro 4 osoby vám skoro nebude stačit. Jako bude, ale jenom tak tak. Fakt. Fakt tak.
Vysvětlit, jak přesně byste měli Rising sun hrát, by bylo asi stejné, jako vás naučit chodit, ale z hlediska pravidel jako takových vám bude stačit jedna ukázková hra, při které budete mít při ruce výborně sepsaná pravidla, pak už je nebudete potřebovat. Hra je rozdělená do tří větších období, která představují Jaro, Léto a Podzim, s příchodem Zimy jen sečtete body a hra končí. Nádherně zpracovaná deska zobrazuje Japonsko a jeho osm provincií, ve kterých budete stavět pevnosti, shromažďovat síly, mobilizovat armádu a na jejich polích následně bojovat. Každé roční období trvá přesně sedm kol, během kterých se připravujete na válku. To činíte pomocí žetonů mandátů. Můžete vykonat celkem pět činností - Verbování, Přesun, Výcvik, Sklizeň a Zrada. Po každém z ročních období nastávají válečné konflikty v předem daných provinciích (pouze při hře 6 hráčů se bude bojovat ve všech osmi provinciích), pak se posbírají padlí, ošetří zranění, navrátí zajatí a začíná další sezóna. Jaro je většinou ve znamení nějakého základního obrazu a prvního čtení stylu soupeřů, v první válce se jen tak oťukáte, možná padne jeden dva samurajové. V létě musíte mít jasnou představu o tom, jakým způsobem chcete vyhrát, a jestli se vám zadaří nějak se odtrhnout, na Podzim jenom přitlačíte na pilu, skočíte do toho po hlavě a budete doufat, že si nikdo nekoupí říčního draka, který vám rozpráší armádu v provincii, kterou jste měli jako "jistotku".
Ve válce každý z klanu otočí svou pomocnou destičku (viz hned následující fotka) na druhou-válečnou stranu, a následně ji schová za svou clonu. Bitvy probíhají postupně podle předem vylosovaného pořadí. Základní síla každé jednotky je 1, takže bez karet a žetonů se hraje na počet, ale před bitvou samotnou máte několik možností. Hráči tajně "sází" své mince na tři akce - Seppuku, Zajetí a Róniny. Pokud jste tím hráčem, který v rámci konfliktu nabídl nejvíc peněz, získáváte Vy a pouze Vy možnost tuto službu využít (takže ji můžete koupit také proto, abyste protihráčům zabránili například ve spáchání seppuku). Po vykonání až všech tří akcí se znovu sečtou síly v dané provincii a klan, jehož síla je nejvyšší, vítězí. Vítězstvím získáváte žeton dané provincie a všechny jednotky protivníků vyjma spojeneckých jsou zabity.
Jestli jsou roční období místo pro strategii, je válka místem pro blaf, klam, mýlku a vypočítavost. Správný Šogún vidí, v jakém pořadí se v provinciích bude bít, a podle toho nejen rozloží své síly (a mince), ale postaví svou strategii tak, aby vzešel vítězně tam, kde od začátku zamýšlel. Rising Sun je opravdová makačka na bednu a kolikrát nebudete věřit vlastním očím a uším, jak prapodivně a zdánlivě nelogicky vaši protihráči jednají. A když jim to pak ještě vyjde...
Na začátku každého ročního období je čajový dýchánek. Jediná příležitost uzavřít spojenectví a s čistou hlavou si naplánovat, jak se na válku připravíte. Spojenectví je klíčová součást hry (pokud si po domácku neupravíte pravidla a nezkusíte hrát každý za sebe, což mimochodem také doporučuji minimálně vyzkoušet), která vám v jejím průběhu dokáže přinést obrovské výhody. V rámci každého mandátu vyjma Zrady totiž máte jeden bonusový efekt, který platí pouze pro Vás a Vašeho spojence. Například v rámci Verbování můžete Vy a spojenec vyvolat do hry o jednu jednotku navíc. Spojenectví mohou uzavřít jen a pouze dva hráči společně a během celého období se nedá navázat spojenectví s hráčem jiným, může pouze dojít k ukončení spojenectví stávajícího, a to když jeden ze spojenců zahraje mandát Zrady (bez ohledu na to, jestli tím skutečně poškodí svého spojence). V této fázi hry se také můžete bez ohledu na spojenectví domlouvat, politikařit, slibovat či vydírat. Komplexnost této hry spočívá převážně v psychologických hrátkách, na rodinu se nehraje, ultimátně totiž vyhrává pouze jeden, takže odložte stranou krevní pouta a myslete na svou vlastní prosperitu. Že jste strategicky ve spojení s jedním hráčem však neznamená, že se v rámci své skryté agendy nemůžete dohodnout či domluvit s ostatními hráči. Představivosti a falešným slibům se meze nekladou, tak jen směle prozkoumávejte limity svých přátelství, budete se až divit, kolik vítězných bodů vám takové "malé laskavosti" mohou vynést.
Zní to možná složitě, ale to jen proto, že jsem na vás vysypal prakticky všechno naráz. Osobně jsem měl to štěstí, že se mi povedlo na celý víkend poskládat partu lidí ochotných hrát i více her za sebou. Než jsme začali hrát, bylo nás pět úplných nováčků, unesených skvěle zpracovanými figurkami, žetony a úchvatnou mapou. První-ukázková hra byla takzvaně "s otevřenýma rukama", kdy jsme se snažili hrát pokud možno všechny mandáty, bojovat s různými silami, kupovat různé karty. Prozkoumali jsme víceméně všechny možné "taktiky", od každé něco, abychom věděli, co a jak. A přestože nám první hra trvala asi 4 hodiny, v žádné další jsme se už o pravidla opírat nemuseli. Ani když se další den přidal šestý hráč, jeho zasvěcení trvalo velmi krátce, dokonce se umístil na třetím místě hned při své premiérové hře.
Podle slov samotných autorů, čest je v Rising Sun hmatatelným prvkem. Stupnice cti jednotlivých klanů udává, který klan bude mít navrch v případě nerozhodných klání. A že jich napříč celou hrou bude. A ve válce jich bude jen část, během hry se budete prát při Sklizni a uctívání bohů. Čest bude mít vliv také na vaše spojenectví, a to hlavně v rámci toho, že nejčestnější klan hru začíná, zatímco ten, jehož počáteční hodnota cti je nižší, hraje až na konci. Takže méně čestným klanům se vyplatí spojit se s těmi, kteří hrají mezi prvními, aby co nejrychleji získali bonusy z jednotlivých mandátů a získali tak dobrý náskok, aby ke konci období zahráli mandát, který se jim bude nejvíc hodit (a nebo Zradu). Čest je ale vrtkavá, zejména máte-li ve hře možnost uctívat bohyni Amaterasu, jejíž přízeň vás okamžitě vystřelí na první místo na stupnici cti. Čest získáváte a ztrácíte zejména ve válce, ať už spácháním seppuku nebo pomocí speciálních karet.
Po čajovém dýchánku se tedy dostáváme k přípravám na válku. Tím se rozumí perioda o sedmi kolech, během kterých hráči jeden po druhém hrají určité mandáty. Každý mandát kromě Zrady má dva efekty - jeden obecný pro všechny a druhý bonusový, který platí pouze pro aktivního hráče a případně jeho spojence. Tady právě leží veškerá strategie a taktizování. Existují dvě kopie každého mandátu, takže mějte oči na stopkách, co zahráli soupeři před vámi, a tomu přizpůsobte svou strategii. Třeba nemá cenu stavět pevnosti díky Přesunu a utrácet tak mince, když už proběhlo dvakrát Verbování, je lepší zahrát Sklizeň nebo Výcvik a "donutit" tak hráče za vámi, aby mu nezbylo, než přesun zahrát za sebe.
První rozšíření, kterému se budeme věnovat, ke hře přidává dva další klany - Slunce a Měsíce, čímž umožňuje hru až v šesti hráčích (pokud jste se tedy nedostali ke kickstarter verzi, kde je klanů 6). To ale není ani zdaleka všechno. Tyto dva klany mají své speciální karty ročních období spolu s monstry, která mohou najmout. Klan Měsíce je sice nejméně čestný, ale zato má nejsilnější jednotky, což je vyváženo tím, že může mít maximálně dvě na jednom území. Slunce zase těží ze své vysoké cti a nejvíce benefituje z remíz, které díky cti vyhraje, protože si od takto poražených hráčů bere mince a vítězné body. Klany z tohoto rozšíření nemohou najímat monstra z původní hry, stejně jako klanům ze základní hry nejsou dostupná ta z Invaze Dynastií. Těmto postavám se v Invazi dynastií říká "Šťastní bohové", a jsou až překvapivě dobře vyvážení v poměru k ostatním kartám, které si mohou koupit ostatní klany. Možná až na pacholka jménem Fukurokuju, který se počítá jako Dajmjó i pevnost zároveň, a až do úplného nedávna, než vyšla upravená verze FAQ 2.0, se jako pevnost nedal zabít.
Největší bonus je ale možnost hraní v šesti lidech, tedy můžete vytvořit tři dvojice spojenců a hrát opravdu ve velkém stylu. Je taky super, že se nepřidávají pouze dva klany, ale další karty, monstra a tím v podstatě strategie. Tím, že klan Měsíce hraje de facto vždycky poslední a nemůže mít víc než dvě jednotky v jedné provincii, můžete jej znevýhodnit hraním verbování, než stihne postavit pevnosti, čímž zajistíte, že nebude moct povolávat samuraje do provincií a v prvním válečném období bude dost oslabený. Pokud se tedy nespojí s někým, kdo hraje mezi prvními, jako jsou klany Ryby či Lotosu. Každý z nových klanů přidává úplně novou úroveň komplexity a taktizování. Pokud se rozhodnete koupit si jak základní hru, tak Invazi dynastií, rozhodně doporučím nejprve se s hrou seznámit, než se do nových klanů pustíte, přeci jen se hrají poněkud odlišně a jejich síly spočívají v širokých znalostech hry jako takové.
Zatím poslední rozšíření sice do hry nepřidává nové klany, ale pokud se rozhodnete ho do hry implementovat, můžete se těšit na úplně novou hloubku strategie. Bohy totiž už nebavilo jen se nechat uctívat a sem tam vašim kněžím hodit nějakou kost v podobě dvou mincí nebo extra pohybu. Hráč, který má ve svatyni převahu, teď dočasně získá postavičku boha, kterou může vyvolat stejně jako svou jednotku - klan Měsíce může dokonce ignorovat své pravidlo o dvou postavách v jedné provincii. Každý bůh samozřejmě umí své divy, dost podobné těm, jako když je uctíváte ve svatyních v základní hře. Někteří vás podpoří ve válce, jiní vám znásobí sklizeň. V původní hře budete svatyně využívat tak, abyste získali menší výhody, s tímto rozšířením vám kompletně mění zaměření hry. V základu je sice jedna doplňková sada karet ročních období, která vám posiluje kněze (kdy mají bojovou sílu 3, pokud jste v provincii hráč s nejvyšší ctí), ale s Nespoutanými bohy máte přímo ztělesnění jejich moci na desce. Figurka boha vždy náleží tomu, kdo má v té době ve svatyni nejvyšší hodnotu kněží, to znamená že jejich náklonnost se může klidně změnit těsně před začátkem války, zvrátivše situaci v dané provincii.
Nebylo by to CMON, aby nás opět nepočastovalo nádherně zpracovanými figurkami, které jsou krásně bílé, symbolizující čistotu božstev a přímo vybízí k tomu, abyste si navíc zakoupili set k malování a upravili si je ku obrazu svému. Další možnosti hry a zhola nová úroveň komplexity, kterou vám rozšíření Nespoutaní bohové dá, rozhodně stojí za zvážení, i když se vám základní hra dosud neohrála. Skvělé je, že s tímto rozšířením můžete, ale nemusíte hrát, takže představujete-li hru nováčkům, nezahltíte je hned všemi informacemi naráz, do všeho je máte možnost uvést postupně, a pak se sami rozhodnete, který způsob hry preferujete. Rozhodně bych si ale dával pozor na klan Měsíce v kombinaci s tímto rozšířením, protože kněží o síle 2 si žádného boha nenechají jen tak sebrat...
Nevím, jestli víc, než kde jinde, ale i tady platí, že hlavní poradce je IDIOT a ZRÁDCE. Nikdy neposlouchejte nikoho jiného než sebe sama, ani kdybyste v reálném životě za toho člověka podstoupili dentální hygienu. Rising Sun je hra o vztazích, skrytých agendách a cti. Ale zároveň přizpůsobení, improvizaci a precizním plánování, taktice. Dokážu si představit, že to tak dříve fungovalo i v celoostrovním měřítku, kdy se šogúni na začátku jara sjeli, rokovali o budoucnosti svých území, pak se během roku pozrazovali a vzájemně se pobodali jak kohouti.
Důvěra ve vlastní spojence je sice dobrá věc, ale pořád myslete na to, že malý faktor náhody vás čeká v podobě čtyř náhodně vybraných žetonů mandátů, kde prostě nemusí být ta akce, kterou vy nebo váš spojenec chcete. Myslete na to, že podobně mohou smýšlet i další hráči, zvlášť, pokud vás zaslechli domlouvat se spolu a chtějí vám překazit plány. Zachycení nepřátelské komunikace přeci odjakživa patřilo k významným pomůckám ve válkách. A nakonec - každému jde hlavně o sebe, neexistuje kolektivní vítězství ani cena za účast. Jen se, prosím, držte ve verbálních mezích a maximálně si hrozte pěstičkami. Jediný povolený kontakt je podání ruky na usmířenou!
Problém s vyvážeností Rising Sun vidím ve hře v lichém počtu hráčů, zejména z toho důvodu, že spojenci těží z výhod jednotlivých mandátů dvakrát - poprvé, když mandát zahraje první hráč, pak jeho spojenec. Osamocený hráč, který spojence nemá, tak může čerpat pouze jednu výhodu každé roční období, zvlášť, pokud hraje někoho s nižší ctí. Ve třech lidech se sice ke slovu dostane dvakrát, ale dva spojenci, kteří jsou spolu, shrábnou výhody až pětkrát. A to je nepoměr. Pak je chudák ten jeden, protože je hned od jara o něco pozadu. I když je pak zase výhodné se s ním spojit, protože nemůže ohrozit vaši cestu za prvenstvím... Důležité je oprostit se od rodinných pout a udělat si "Rising Sun zónu", jejíž akce nebudou mít dopad na reálný život mimo Japonsko.
S věkovým doporučením 14+ let celkem souhlasím, přestože Rising Sun může bavit i o něco mladší hráče, zejména kvůli epickému zpracování, ale nemuseli by zcela pochopit všechny strategické aspekty a buď zbytečně zdržovat doptáváním se na všechno, nebo obecně hrát špatně, a porážet méně kompetentní soupeře není taková zábava, to uznejme. Navíc by se vaše zrady na dětských duších mohly podepsat hlouběji, než byste kolikrát chtěli, tak na to myslete. Minimální počet tří hráčů odpovídá i ceně, kterou když rozdělíte na tři až pětkrát, dostanete částku, která je naprosto směšná oproti těm desítkám či stovkám hodin, které Rising Sun následně věnujete. Doporučuji udělat si čas na několik her v kuse, abyste mohli po sobě vyzkoušet nejen různé strategie, ale i klany. Co do rozšíření, tak Invaze dynastií je po jistém čase doslovná nutnost a v současné době pouze jediná možnost, jak si zahrát v plném počtu hráčů. Nespoutaní bohové přidávají ke hře dost nových aspektů, abych neměl sebemenší výtky k rezolutnímu doporučení i tohoto rozšíření.
Pozitiva hry ale dalece převažují mírné zádrhely. Ke skvělému zážitku pomáhají tentokrát opravdu dobře napsaná pravidla a vskutku úchvatně zpracované herní prvky. Možných cest k vítězství je mnoho, klíčovým prvkem je adaptace a předvídání kroků svých protivníků. Mírné prvky náhody, jako karty bohů, mandátů pořadí bitev v provinciích a další, také přispívají k znovuhratelnosti a celkové přitažlivosti hry, jakožto i tvoření dalších strategií na jejích základech. Ve třech lidech i šesti lidech se dá hrát poměrně svižně, pokud víte, co děláte, zároveň je možné zaseknout se na sáhodlouhých debatách, ze kterých někdy nevzejde nic kloudného. Ať jste čestný samuraj, vypočítavý politik či nebojácný vojevůdce, v Rising Sun se najdete. Velká škoda je, že se ke mně asi nikdy nedostane klan Lišky, který byl součástí kickstarteru a v češtině ani není dostupný, takže provincie Kansai bude asi navždy opuštěná.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Blackfire
