Patříte mezi fanoušky Minecraftu a chtěli byste v podobném duchu vyzkoušet něco nového? Tak to jste na správné adrese. V dnešní recenzi se podíváme na to, jak se autoři z týmu Snail Games popasovali s nelehkým úkolem zkombinovat retro vizuál se survival hrou a jestli titul PixArk stojí vůbec za vaši pozornost. To se již dočtete na následujícíh řádcích.
Jak již samotný název hry napovídá, jedná se o kombinaci dvou prvků – těch survival, které nám již dříve nabídl titul ARK: Survival Evolved, přičemž se budeme pohybovat ve světě složeném z viditelných pixelů, stylu, který proslavil právě kostičkový fenomén. Zní to bláznivě? Inu, vcelku ano, nicméně po zapnutí hry si na tuto kombinaci zvyknete pravděpodobně úplně v pohodě. Ze hry Ark si titul bere veškeré základy, takže se i tentokrát můžete těšit na výlet mezi dinosaury a ostatní nebezpečné tvory, které dnes v přírodě patrně nespatříte. Jako každý správný survival nabízí i PixARK hráčům spoustu činností, kterými je nutno se zabývat, abyste se ve hře dostali co nejdále. Najdete tu obligátní sběr surovin, výrobu všeho možného i stavění.
Z původního, serióznějšího titulu, si PixARK bere i základní principy interakce s okolím či samotnou zvířenou. Zpět se tak vrací způsob omračování či uspávání zvířat a jejich následné ochočení ke svému užitku. Během hraní také budete narážet na procedurálně generované questy či mapu, která se v detailech liší server od serveru. Ano, systém serverů je také shodný s tím, co jsme měli možnost zažít v ARK, takže je nutno vzít v potaz, že pokaždé, když si vytvoříte novou postavu a umístíte ji do některého ze světů na serveru, budete moci pokračovat v hraní pouze na něm. Pro hru na jiném je pak nutno založit si nový charakter.
Pokud byste měli snahu najít ve hře nějaký příběh, budete patrně zklamáni. Jedná se totiž o čistý sandbox, takže příběh si vytváříte sami svými akcemi. Žádné pozadí, jen neustálé vylepšování, sběr, crafting, a tak pořád dokola. Samozřejmě, v neposlední řadě na vás čeká průzkum okolního světa, jelikož bez něj byste s ničím pořádně nepohli. Vaši pozornost se snaží udržet i nějaké ty úkoly, které vesměs spočívají v sehnání správných surovin, zabití určitého počtu daných potvor či ochočení konkrétního živočišného druhu. Každý správný survival také po hráči vyžaduje sledování určitých statistik, jejichž pokles může vést až ke smrti vašeho hrdiny. Nejinak je tomu i zde. Kromě klasických ukazatelů zdraví a výdrže máte k dispozici i ukazatele hladu či teploty, takže je nutné hlídat a udržovat tyto parametry na přijatelných hodnotách. Hlad spolehlivě zažene nějaké to sousto, ať už si dáte bobule či nějaké maso z ulovené zvěře. Teplotu lze zase regulovat přístřeším, které si vybudujete, případně se rozhodnete ukrýt v jeskyni.
Hra samozřejmě podporuje multiplayer, který, ruku na srdce, vždy z podobných titulů dělá přeci jenom zábavnější záležitost. Jednotlivé servery disponují dostatečnou kapacitou až 70 hráčů, nicméně ať se připojíte v podstatě v jakoukoli denní dobu, zřídkakdy narazíte na situaci, že by byly některé z nich plné. Ano, vypadá to tak, že i pár týdnů po vydání se stále najde dostatek místa, kam se se svou postavou vrtnout, když nechcete být na serveru sami. Stejně jako v ostatních hrách tohoto typu i zde na vás čeká obligátní sdružování do klanů, konflikty s ostatními a společná cesta za vytouženým úspěchem s vašimi klanovými kolegy.
Ano, herní náplň by se tedy dala shrnout v pár odstavcích a z tohoto hlediska se jedná o poměrně pohodovou záležitost. Co však již tak v pořádku není, je jistě technické zpracování. Na první pohled vaše oko sice potěší líbivá, ač jednoduchá grafika, se kterou se v případě tohoto kousku tak nějak počítá. Nicméně jak začnete do hry postupně zabředávat, všimnete si poměrně rušivých prvků, které vás dokáží spolehlivě otrávit. Vždyť k čemu je relativně rychlá těžba materiálů, když máte mnohdy problém se na danou surovinu trefit, potažmo se k ní dostat. Poté, co jsem se zhruba deset minut pokoušel vyškrábat z jeskyně, do které jsem omylem spadl, navíc potmě a bez možnosti vyrobit si louč, nadával jsem jak špaček. Samotný postup vyskakování na jednotlivé bloky není totiž nikterak přesný a bude vás pravděpodobně stát nějaké ty nervy.
Další situací, která mě během hraní nemile potěšila, byl inventář, respektive pohyb ve všemožných nabídkách. Ten totiž neviděl optimalizaci pro konzole ani z rychlíku, čehož si všimnete po chvíli hraní, kdy vás hra neustále odměňuje novými úrovněmi, díky kterým si můžete vaši postavu vylepšovat. Ano, postup na vyšší úroveň vždy a všude potěší, nicméně zde je nutno počítat s martýriem při navigaci skrze menu tak, abyste se dostali tam, kam ve skutečnosti potřebujete. Největším problémem je absence jakékoliv navigační šipky, která se samozřejmě dá obejít použitím tlačítek, nicméně je škoda, že ač namapování tlačítek je nejspíše v pořádku, tak mezi jednotlivými podtabulkami se lze přesouvat jen stěží a vždy tak musíte přijít na to, jakou cestičkou se dostat k vámi požadovaným statistikám či položkám. To skutečně není nic, po čem by bažil každý hráč.
Spoustu komplikací mi při hraní působilo i „zrození“ vlastní postavy, a to jak po smrti, tak i při počátečním spuštění hry. Hra vás totiž mileráda hodí, podobně jako příslovečného neplavce do hluboké vody, která je zde reprezentována nebezpečnými oblastmi, kde přežijete maximálně pár vteřin, než si na vás pošmákne nějaká potvora, převyšující vaši postavu klidně i o několik desítek úrovní. Opět se nejedná o bůhvíjak pozitivní prvek, který má za následek relativně rychlé odrazení hráčů od dalšího snažení. Ač se tedy jedná na první pohled o zajímavý nápad jak zkombinovat dva odlišné herní světy, postupem času si začnete všímat vícero podobných nedostatků, které hru podstatně sráží a podkopávají vlastnímu nápadu nohy. Celkově tak PixARK působí nedodělaným dojmem, což je rozhodně smutné, vezmeme-li v potaz, že na konzolích vychází v podstatě až po roce poté, co drahnou dobu pobývala v sekci předběžného přístupu na Steamu.
Jako třešnička na dortu poté figuruje i cena hry, která se sice neřadí k nejvyšším na trhu, nicméně ani neatakuje spodní hranici běžných budgetových titulů, do jejichž kategorie tak nějak spadá. Pakliže byste si rádi tento kousek přeci jen zahráli, rozhodně doporučuji vyčkat na nějakou slevu, jelikož za minimálně jedenáct stovek, za kolik se v současné době titul PixARK prodává, je dle mého na trhu mnoho lepších voleb. Na druhou stranu, fanoušci určitého žánru dokáží leccos odpustit i ne naprosto bombastickým titulům, takže proč ne? Zkusit se má všechno.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
Ceny hry PixARK srovnáte na Zboží.cz.
