Railroad Ink modrá edice je kreslící kompetitivní hra pro 1-6 hráčů starších osmi let, ve které je vašim cílem nakreslit cesty, které padly na kostkách, a jejich pomocí spojit co nejvíc výjezdů, utvořit co nejdelší cesty a využít pokud možno co největší plochy. Za spojené výjezdy a dlouhé na sebe navazující silnice i železnice dostáváte body, kterých se pochopitelně snažíte mít víc než protihráči.
Pravidla jsou snad nejjednodušší od karetní hry Válka, protože na střídačku házíte kostkami a musíte zakreslit to, co vám na nich padne. Jednotlivé obrázky můžete libovolně otáčet i zrcadlit, takže cestu rovně můžete nakreslit zleva doprava i shora dolů. Do chlívečků si píšete vždycky kolo, ve kterém jste tu danou cestu nakreslili, což dost pomáhá řešit nesrovnalosti, které by mohly při hře nastat (byť kolikrát nechtěně). Než se pustíte do rozšíření, kterým jsou přidané řeky a jezera, doporučím párkrát zahrát základní hru, abyste Railroad ink dostali do ruky.
Zpracování musíme pochválit, protože hra je skvěle kompaktní a krabička nemá klasické víko, nýbrž pomocí magnetu uchycenou jednu stěnu vrchní části. Destičky, na které kreslíte, jsou správně pevné, takže se hodí i třeba do vlaku, kde nemáte stoprocentní přístup ke stolu. Fixy mají samozřejmě i stírací část, takže nebudete potřebovat hadříky z vlastních zásob.
Možností, jak získávat body a z toho plynoucích cest k vítězství, je několik. Bodované máte prakticky všechno, co do mapky zakreslíte - nejdelší silnici, železnici, když se vám povede spojit několik výjezdů dohromady, stejně jako využijete-li středová pole. Bohužel nezáleží na tom, jakou strategii zvolíte, pokud vám nepadnou potřebné cesty na kostkách. Rychle přemýšlet a přizpůsobovat svou taktiku tomu, co zrovna padne, je zásadní. Ale když vezmu v potaz to, že jedna hra trvá nějakých 20 minut, nebude vaše bolest nijak velká, když se prostě jednou nezadaří.
Modrá edice značí to, že spolu s klasickými cestami můžete (po přidání správných kostek) ke svému dopravnímu komplexu přidat i cesty po říčních tocích a jezera, která vaše cesty spojují loďkami. Ty si ale musíte domyslet, nejsou součástí balení. Největším oříškem je pak ale počítání bodů. To se dá ale celkem lehce naučit a ještě lehčeji po ostatních kontrolovat, takže se nebojte primitivního sčítání jednotek. A protože máte po přidání řek nebo jezer vlastně dvě kostky navíc, ustřihne se vám i jedno konečné kolo, takže celkem házíte jenom šestkrát. Kostky řek nebo jezer můžete, ale nemusíte využít, takže je jenom na vás, jestli je do svého územního plánu zakomponujete či nikoliv.
Všeho všudy není Railroad Ink vůbec špatná hra. Za nějakých 300 korun, co ji můžete sehnat, je to dobrá zábava na čas, který u ní strávíte. Nedá se hrát hodiny v kuse, ale zároveň je zajímavé vést si záznamy či dokonce rovnou Dvoranu slávy, abyste mohli porovnávat své výsledky napříč lety, které budete hru hrát. Zpracování je pěkné, modrá je dobrá, ale taky se vám někdy stane, že si rukou omylem smáznete část své dopravní sítě. Příběh zde nenajdete, vaše skóre nestojí pouze na zkušenostech či strategii, ale také na kostkách, což je na jednu stranu dobře, protože má na výhru i méně nadaný předseda ŘSD, ale na stranu druhou to hraje do noty kostkovým škarohlídům, co neradi náhodu. Dobrá skladnost a možnost hrát až v šesti (nebo i víc, když si vyrobíte další destičky) z Railroad Ink činí super hru třeba do vlaku nebo na výlety do chaty.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Albi
