Blackfire nám v roce 2016 přineslo počeštěnou verzi hry Star Wars: Destiny z produkce FantasyFlightGames, ve které se proti sobě postaví dva hráči s vlastnoručně vytvořenými balíčky. Vašim cílem je poskládat balíček tak, abyste rozdrtili každého, kdo se vám se svými slabými "hrdiny" a špatně promyšlenou strategií postaví do cesty.
Pokud jste se odmítli podívat na video nebo vás odradila jeho angličtina, na následujících řádcích se dozvíte v kostce, jak se Star Wars Destiny zhruba hraje. Primárně je hra určená pro dva hráče a vašim hlavním cílem je stanout jako poslední přeživší, tedy vyřadit soupeřovy postavy ze hry dříve, než vyřadí on ty vaše. Hra končí dvěma způsoby - jeden je právě smrt všech postav jednoho hráče, ten druhý a méně akční je, když jednomu z vás dojdou karty v dobíracím balíčku. Ten podle pravidel obsahuje 30 karet, ale základní verze, které se dostaly do rukou nám, mají po dvaceti kartách v balíčku.
Na začátku vyberete bojiště, určíte prvního hráče a pak už se střídáte na tahu. Každý hráč provede jednu akci, načež akci provádí jeho soupeř. A tak pořád dokola, dokud vám nedojdou akce nebo pokud nezaberete bojiště či se sami nerozhodnete, že už žádné akce provádět nechcete. Zabráním bojiště váš tah vždy končí, ale soupeř může využít kolik dalších akcí chce, než se rozhodne své kolo ukončit sám (nebo mu dojdou možnosti). Vlastně všechno, co můžete ve svém kole udělat, se bere jako akce - zahrání karty, aktivace postavy, využití hozených kostek... Přiznám se, že z papírových pravidel jsem byl dost zmatený a nevěděl pořádně, co dělat, pomohl mi až videonávod. Ono totiž když můžete dělat moc akcí naráz, jsou v tom zmatky. Ale jakmile to všechno secvakne, jde to jak na drátkách a po prvotním pochopení hry jsem se k pravidlům nikdy nevrátil. V základních verzích nemáte moc na výběr z hlediska orientace svého balíčku, takže jste odkázání na stále stejných 20 karet, které vám přesto dají okusit dost na to, abyste zjistili, jestli vás hra jako taková bude bavit či nikoliv.
Co se týče zpracování, líbí se mi pořádné velké kostky, vážím si toho, že nejsou odfláknuté nebo ze dřeva. Na kartách jsou výjevy postav, jak je znáte z obrazovek, od původní trilogie až po nejnovější Disney pohádky se Star Wars nálepkou. Hodláte-li se hře věnovat častěji, jako u všech her tohoto typu, doporučuji si karty náležitě ochránit, abyste předešli přílišnému opotřebení. V krabičkách jsou suprové držáky, aby vám kostky neskákaly v krabici třeba při cestování a neomlátily se o sebe.
To je právě ta radost. Udělat si svůj vlastní balík, dodat tomu svůj svůj náboj, vizi a myšlenku. Hledat perfektní synergie postav, podpory a předmětů, je přesně to, proč lidé tento typ her nejsou schopní opustit. Snaha se zlepšovat a dokazovat ostatním, že jste dobří a přišli na něco, co oni nevěděli, to je k nezaplacení. Karty postav na sobě mají jistou číselnou hodnotu (některé i dvě, podle toho, kolik jejich kostek chcete mít ve hře) a celkový součet hodnot u vašich charakterů nesmí překročit 30. Podle barev si pak dáváte karty do dobíracího balíčku, ve kterém nesmíte mít ty karty, jejichž barva neodpovídá zvoleným postavám. Od každé karty v balíčku můžete mít nanejvýš dvě kopie. Některé karty jsou unikátní, označené symbolem. Ty nesmí být na bojišti vyložené víc jak jedenkrát. Zajistit dobrou kombinaci předmětů a jejich ceny (abyste jednak mohli ty věci kupovat nebo abyste na druhou stranu trpěli přebytkem surovin kvůli hromadě karet za 0-1 korun), přidání dostatečného množství kostek, které co nejvíce posílí vaše postavy, vám jistě zabere nespočet hodin dumání a hloubání. A v tom je krása deckbuildingových her. Omezení na určitý počet karet (30) sice nemám rád, ale tady, vzhledem k tomu, že jedna z mechanik pro výhru je dostat soupeře na prázdný balík, je to pochopitelné a nezaslouží si to být zmíněno jako negativum.
Ze základního balíčku není možné nabrat plnou zkušenost, protože neobsahuje maximální množství karet, které byste v dobíracím balíčku měli mít, každopádně jako háček s návnadou je to výborné a tím, jak je cenově dostupný (kolem 400 za jednu základní sadu a pár desítek korun za boostery). Překážkou je ale čeština, protože ani zdaleka všechny balíčky nejsou v naší mateřštině dostupné, což ve hře, kdy z jednoho boosteru by se vám hodilo to a z dalšího ono, mixovat jazyky je celkem nepraktické. Na rekreační hraní nebo jen tak si s tím, co je česky dostupné, v pohodě vystačíte, pokud ale přemýšlíte nad něčím kompetitivním, šel bych do anglické verze, ať to máte jednotné. Komunita není z největších, ale fanoušky a přátele si najdete jak v Česku, tak i po Evropě, i samotné FFG pořádá turnaje, kterých se můžete zúčastnit. Já sice zůstanu u kooperativek, ale i na Star Wars Destiny vidím, jak někoho může tolik bavit.
Za poskytnutí starter packů k recenzi děkujeme Blackfire
