Od společnosti Blackfire spadající pod giganta Asmodee jsme vám letos přinesla velikány typu Rising sun nebo Pán prstenů. Několik týdnů zpátky jsme se lehce dotkli jednoho z nejznámějších sci-fi světů - Star Wars - v karetní hře SW Destiny. Letošní novinka se jmenuje Vnější okraj podle toho, kde se vaše dobrodružství odehrává. Cíl je jednoduchý - stát se proslulý v celé galaxii dřív, než to zvládnou vaši soupeři. Cesta k tomuto cíli je lemovaná překážkami kladenými vám do cesty nejen hrou samotnou, ale také vašimi protihráči. Podle krabice se jedná o hru pro jednoho až čtyři hráče od 14 let a jedna partie by měla zabrat kolem dvou hodin.
Jako častokrát začneme tím, jak hra fyzicky vypadá. Nejzajímavější na vší té parádě je herní deska, která není obyčejná čtvercová s políčky, ale tvoří dlouhý oblý pás složený z několika kusů, na nichž jsou vyobrazeny planety galaxie, ve které se vaše vesmírná cesta za slávou odehrává. Na žetony postav máte plastové stojánky, jinak máte všechno buď na kartách nebo žetonech. Graficky je to moc pěkná záležitost, jak hrací deska, tak karty postav a hlavně velké karty lodí. Co se týče chyb jsme našli jen několik málo v textech na kartách, rozhodně nic světoborného, co by ovlivnilo hodnocení. Žetony postav jsou z vrstveného lisovaného papíru, které umístíte do plastových stojánků.
K základním pravidlům, která jsou hezky popsána v sešitě spolu s příkladovou hrou, máte ještě jeden sešit, jakýsi almanach, rejstřík pojmů, ve kterém najdete objasnění všeho, co máte na kartách a nemusí se objevit v příkladové hře. Je dobré si alespoň jednou přečíst, ať máte povědomí, ale my jsme Přehled potřebovali všeho všudy dva až třikrát, a to jen při první hře. Na to, jak je hra komplexní a cest za vítězstvím je několik, je překvapivě jednoduchá na pochopení a hraní. Nejdůležitějším aspektem je ale to, abyste si užili své cesty vesmírem, protože recept na jistou výhru odhalíte celkem rychle.
Před začátkem hry si zvolíte postavu a loď, vytáhnete náhodnou kartu, která vám řekne, na které planetě začínáte a co je vašim prvotním cílem, a připravíte jednotlivé balíčky karet, zásobárnu žetonů a vše ostatní, co ve hře nevyužijete, vrátíte do krabice. Rozdáte peníze a jste připraveni hrát. Příprava a úklid hry jsou záležitostmi jednotek minut, pokud jste schopní alespoň minimální organizace a pytlíkování komponent. Horší je to s výběrem postavy, protože Han Solo (který mimochodem a jednou provždy vystřelil první!) je jenom jeden a málokdo se ho vzdá tak lehce jako já. I tak věřím, že si svého oblíbence najdete. Každá postav má své unikátní schopnosti a osobní úkol a pouze správný výběr charakteru neznamená, že ve hře vyhrajete, za dobu našich her mi nepřišlo, že by jedna měla nad ostatními vyloženě navrch. Jenom se své postavě musíte přizpůsobit a využívat její silné stránky a i tak vám prostě kostky někdy nemusí přát. Pak už záleží na vás, jestli budete hrát svou roli a podle toho se rozhodovat, nebo využijete jednoduchého klíče k vítězství, který pro vaše vlastní dobro doufám, že neodhalíte moc rychle.
Pravidla jsou sepsána až podivně srozumitelně, ze začátku jsem se skoro bál, že něco chápu špatně, protože se nám hra rozjela dost rychle, a to jsme s sebou měli Niki, které je sotva 11 let (a první půlku hry dokonce s přehledem vedla). Prvotní přehled, ve kterém jsou vysvětlené základní kroky, má všeho všudy 15 stran, po jejichž přečtení jste z fleku schopní začít hrát. Hra probíhá tahově, a to v několika krocích-fázích.
Jste-li na řadě, musíte nejprve podstoupit fázi plánování, během které se můžete buď přesunout, opravit loď a vyléčit se, nebo získat 2 000 kreditů za "mytí nádobí" na planetě, kde zrovna jste. Po provedení jedné z těchto tří činností se přesouváte do fáze akce, během které můžete využít tolik akcí, kolik se vám zachce s tím, že každou můžete provést pouze jednou. Tyto akce zahrnují výměnu věcí s hráči na vašem poli, obchodování na planetě, doručení nákladu, jste-li na místě, které náklad určuje, a provedení akce na kartách postavy, lodi nebo společníků. Třetí a poslední fáze je střetnutí. Zde je opět možností několik, přičemž provést můžete pouze jednu z nich. Jste-li na poli s hlídkou frakce, se kterou máte negativní reputaci, hlídka na vás zaútočí a dojde k boji, jinak se můžete buď střetnou s kartou planety nebo navigačního bodu podle toho, kde zrovna stojíte, nebo v případě přistání na planetě se můžete setkat s jedním z kontaktů, které před hrou náhodně na planety umístíte.
Jediný problém co do herních mechanismů mám osobně s tím, že vaše porážka neznamená prakticky nic než zdržení o kolo, jinak se jenom ochudíte o mizerné 3 000 kreditů a nic jiného. Pokud selžete při plnění zakázky, můžete se o její splnění další kolo pokusit znovu bez nějakých postihů (a máte znovu plný počet životů), když vyhrajete souboj a "zemřete" při tom, stále získáte odměny plynoucí z vítězství. To mně osobně přijde naprosto nelogické, fiktivní smrt by měla mít daleko horší fiktivní následky než jenom to, že v dalším kole stojím. V lodním souboji by to mohlo alespoň znamenat ztrátu nákladu. Odměny za vyhrané boje a splněné zatykače jsou docela velké (často i dva body proslulosti), stejně jako ty za speciální zakázky (Jabbova tajná skrýš a podobně), a postih za porážku při jejich plnění je jenom takový, že kolo postojíte. Dál mi přijde zvláštní, že lukrativní zakázky nakupujete úplně zadarmo bez jakéhokoliv omezení. Takže i když vás Huttové nenávidí, můžete pro ně běhat pochůzky. Tyto zakázky představují jistý zisk bodů proslulosti jenom za to, že je splníte na předem daném místě, takže se oproti jejich plnění nevyplatí dělat třeba zatykače, u kterých dopředu nemáte absolutně žádné tušení, kde se vámi hledaný kontakt může nacházet.
Každý hráč odehraje svoje kolo a až teprve po něm následuje tah dalšího hráče. Nováčkům může trvat podstatně déle, než zjistí, co přesně dělat a co je pro ně nejvýhodnější z hlediska bodového zisku, ale podle mě se dá dost lehce sledovat tahy protivníků a zároveň plánovat ten svůj. Na druhou stranu nejsou tahy protivníků moc dlouhé ani příliš nezajímavé, protože vás v podstatě ovlivňuje všechno, co se v rámci daného tahu stane - vymění se zboží v obchodě, posune se hlídka, vykoupí vám zboží, které jste chtěli pro sebe... Na druhou stranu, jakmile budete s hrou a svými protihráči dostatečně sžití, mohou se vaše kola prolínat, tedy že jakmile někdo řeší fázi střetnutí, další už může provádět plánování, za předpokladu, že se navzájem nemají jak ovlivnit.
Dalším klíčovým aspektem hry jsou reputace s jednotlivými stranami, které jsou ve hře čtyři - Huttové, Povstalci, Impérium a Syndikát . Reputaci máte na jednom ze tří záchytných bodů na panelu své postavy - pozitivní, neutrální nebo negativní, a ovlivňuje zejména to, jak se k vám chovají hlídky. Jak asi tušíte, máte-li s někým reputaci pozitivní, nezastaví vás jejich hlídka a z jejich strany se nemusíte ničeho bát (ideální pro charismatické pašeráky typu [Daniel] Lando Calrissian), v případě neutrální reputace vás sice hlídka zastaví, ale nebude s vámi bojovat, a pokud jste u kohokoliv v nelibosti, jejich hlídka vás nejen zastaví, ale ve fázi střetnutí i napadne. Samozřejmě se s hlídkou můžete střetnout i ve svém tahu, i když vás její velitelská frakce nemá v nelibosti, potom v případě vašeho vítězství a tedy zničení hlídky jeden bod reputace s danou frakcí ztrácíte a do hry nasazujete hlídku o úroveň silnější.
Pokud zatoužíte po solitérní hře, do hry nastoupí AI hráč. V tomto případě na stůl vyložíte AI karty, které vám říkají, co přesně s jeho postavou v každém kole udělat. Přestože mi to přijde jako skvělý nápad a několikrát jsem sám doma zkoušel různé strategie a AI hráče nasadil, abych se necítil tak sám, lidskou přítomnost to nenahradí. Každopádně jsou karty napsány srozumitelně, činnosti jsou proveditelné a kdybyste chtěli někdy nasadit AI hráče do počtu, ať jste čtyři, nemusí skončit jako poslední.
Denním chlebem pro plnění všemožných úkolů a zakázek jsou testy. Ty využijete při najímání nových členů posádky, doručování ilegálních nákladů a mnoha dalších činnostech. Test vždy probíhá tak, že hodíte dvěma kostkami. Řekněme si příkladově, že provádíte test Pilotování, abyste se vyhnuli obrovské kosmické bouři. Pokud padne kritický zásah, uspěli jste. Má-li vaše postava schopnost Pilotování (vytištěnou na kartě), za úspěch se počítá i obyčejný zásah. Pokud má vaše postava a nějaký člen posádky schopnost pilotování (celkem máte tedy 2x schopnost pilotování), stačí vám na úspěch dokonce ikona Soustředění-očičko. Prázdná strana úspěch neznamená nikdy. Toto mi přijde jako skvělý systém, který jednak zahrnuje náhodu a tedy riziko, ale které můžete volbou jak hrdiny, tak svých společníků či výbavy zmírnit a obrátit ve svůj prospěch. Na kartách zakázek vidíte, jakou schopnost budete v jejím plnění využívat, což vám značně ulehčí jejich výběr - s nezkušeným pilotem si nevezmete obtížný manévrovací let, s někým nemluvným se těžko zúčastníte obchodního vyjednávání atp...
Nedílnou součástí hvězdných válek - dokonce půlka názvu celé ságy - jsou bitvy, potyčky, střety a souboje. Ty probíhají stejně jako testy pomocí kostek, jejichž počet závisí na síle vaší postavy a dalších faktorech, které udávají karty vybavení, společníků apod. Kritický zásah je za 2, obyčejný za jeden, a kdo má po hodu víc zásahů, je v boji vítězem. Při shodě je vítězem útočník (např. při plnění zatykače). Hlídky nemají počet životů, pokud souboj s nimi vyhrajete, byť jste způsobili jen jedno jediné poškození, odstraníte žeton hlídky z mapy a získáte příslušné odměny, načež nasadíte její vylepšenou verzi. Nutno dodat, že čtvrtá hlídka porazit nejde a vždycky vás rozmělní na vesmírný prach, takže těm se doporučím vyhnout.
Většinu pozemních soubojů odehráváte v rámci plnění zatykačů, a stejně jako Han Solo byste vždy měli být těmi, kdo vystřelí první. Pokud se vám podaří váš cíl přemoci, můžete ho buď na místě zabít a získat instantní, ale většinou pouze kreditovou odměnu, nebo zajmout, hodit do útrob své lodi a odvézt na požadovanou planetu, kde ho předáte objednavatelům, kteří si s ním před smrtí ještě pohrají.
Takticky a tematicky mi Vnější okraj přijde jako úchvatná pocta Star Wars světu. Můžete se převtělit do své oblíbené postavy a proletět se po známých planetách. Je to skvělý zážitek jak tehdy, jste-li skalními fanoušky SW světa, stejně jako si hru výborně užijí i ti, co nevědí ani, že hudebníci hrající v Cantině se nazývají "Jizz-wailers". Věkové doporučení 14 let a víc je podle mě přestřelené a hru si užije klidně desetiletý Star Wars nadšenec. Kdybych měl vypíchnout negativa, proč nemá Vnější okraj perfektní hodnocení, tak kromě výše zmíněného "postihu" za porážku to bude asi nižší počet karet v obchodech a karet postav a setkání, které si po opakovaném hraní lehce zapamatujete a hra vás už nemá čím překvapit. Ale to bude, než vyzkoušíte všechny postavy a různé strategie, trvat pěkně dlouho. Mezitím se budete vskutku vesmírně bavit.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Blackfire
