V dnešní recenzi se podíváme pod pokličku menšího nezávislého titulu se zajímavým názvem, Pig Eat Ball. Ten mají na svědomí vývojáři z týmu Mommy’s Best Games a jak již název napovídá, čeká na nás spousta prasečí zábavy. To, oč se jedná a jestli by vás podobná záležitost mohla zajímat, se již dočtete na následujících řádcích.

Ihned po spuštění na vás zcela jistě dýchne atmosféra videoherních let minulých, jelikož vše je zabaleno do pohledného retro kabátku. A světe div se, je zde k mání i jakýsi příběh. Ten tedy opět, jak jsme u podobných kousků zvyklí, není nikterak sofistikovaný, i když, posuďte sami. Vžijete se do role prasátka, respektive prasečí princezny Bow. Její otec, král Cake, který není ničím jiným než kusem dortu, jednoho dne vyhlásí soutěž, kterou když kdokoliv vyhraje, spolu s uznáním získá i ruku sličné Bow. Té to však samozřejmě nedá a vrhá se tak do soupeření sama. Inu, a to by bylo tak asi k příběhu. Připadá vám již tento dostatečně šílený? V tom případě si příliš nezadá ani se samotnou hratelností.

Příběh, tedy soutěž o ruku, je rozdělena do desítek úrovní, které musíte splnit, abyste dosáhli té nejvyšší mety. Náplň jednotlivých, shora viděných úrovní, se vždy o něco málo liší, nicméně hlavní roli hrajete téměř vždy vy a spousta tenisáků. Ano, slyšíte dobře, tenisových míčků. Ty zde slouží jako klasický předmět vhodný ke sbírání a po jejich kompletním sebrání dochází zpravidla k ukončení úrovně. Když jich splníte dostatečný počet, získáte perlu, díky které se dostanete dále na herní mapě. No, a tam na vás čekají samozřejmě další levely, a tak neustále dokola. Rozdíly při hraní úrovní pocítíte především buď v přidání časového limitu či speciálních ovládacích prvků, pro které je nutno využít řadu mechanik, které hra nabízí, ať již mluvíme o posuvných pásech, propadlištích či všemožných barikádách. Nemůžeme vynechat ani nepřátele, například v podobě roztomilých broučků, kteří neváhají volně poletující míčky chytat a zdrhat vám s nimi.

Vaše princezna však není zcela bez schopností. Kromě toho, že konzumací tenisáků, ať již přímou nebo jakousi sací variantou, pomalu ale jistě tloustne, je schopná míčky i vyvrátit, což lze využít jednak jako jakousi formu zbraně proti nepřátelům, nicméně někdy je tento mechanizmus i nutno využít k pouhému průchodu úrovní. Jak tloustnete, přestáváte být totiž schopni prolézt určitými dveřmi či otvory, což ovšem pár dobře mířených tenisáků z vašeho žaludku bez problému vyřeší. Jasně, poté je možno a nutno je opětovně sníst, jelikož bez nich nedokončíte danou úroveň, chuťovka, o tom žádná. Každopádně tento prvek vnáší do hry značnou porci logiky a je nutno pečlivě plánovat váš postup jak z hlediska možnosti samotného dokončení, tak také i v co nejlepším čase. Díky splnění limitů si totiž přijdete na ohodnocení ve formě medaile a v případě útočníků na platinovou trofej je samozřejmostí, že byste měli mířit vždy na zlato. Běžným hráčům postačí bronz, se kterým nebývá v podstatě žádný větší problém. Jako poslední záchrana zde nechybí věc jako je opakování úrovně, kdy můžete využít poznatky z předchozích pokusů. V jiných levelech zase můžete na maximum využít schopnost prasete pořádně se rozběhnout a rozbourat bloky, které jsou k tomuto účelu určené.

Každá úroveň je navíc něčím specifická, čímž vás navádí na to nejsprávnější a často i jediné řešení. Po dokončení každé z nich vám může být odměnou srovnání s hráči z celého světa nebo mezi vašimi přáteli. To však pouze v případě, že se rozhodnete hrát v normálním, nikoliv zjednodušeném režimu. V tom si zkrátka časy neporovnáte, i když vám může být jistou náplastí fakt, že máte po ruce pár vychytávek, jako je například prodloužení času na zvládnutí levelu nebo třeba více životů, jedná-li se o případ, kdy jste jimi limitováni. Herních variant je zkrátka spousta, což je dobře a titul tak nenabírá střemhlavý pád do stereotypu po pár desítkách minut. Vzhledem k tomu, že většinu kol zvládnete dokončit i pod minutu, jedná se o skutečně odsýpající akci, naplněnou až po okraj svérázným humorem, to mi věřte.

Jak jsme již z poslední doby zvyklí, bývají podobné retro kousky poměrně dost obtížné. To v případě Pig Eat Ball až tak neplatí, takže do hraní se může pustit v podstatě kdokoliv bez jakýchkoliv obav z možné frustrace, čemuž napomáhá i výše zmíněná možnost rychlého restartu. To je rozhodně fajn, takže se můžete pustit do hraní například s vašimi ratolestmi, které šílené nápady autorů zajisté uvítají. Ty jsou umocněny solidním technickým zpracováním, díky kterému se podíváte do zajímavě vypadajících lokací. Kromě těch se ve hře objevují i narážky na klenoty herního průmyslu, takže si zajisté povšimnete určitých podobností například s legendárním Pac-Manem či dalšími.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Mommy's Best Games

Ceny hry Yooka-Laylee and the Impossible Lair srovnáte na Zboží.cz.