Nová herní studia mají v dnešní době problém se prosadit. Základem je udělat buď fakt dobrou hru s hutnou atmosférou, příběhem či postavami nebo hru, která má v sobě něco inovátorského. Něco, na co se bude vzpomínat i roky a umožní to studiu nejen zaplatit vývoj, ale sehnat vydavatele pro pokračování. Doma mám tituly, jež to splnily do puntíku. Ať se jednalo o Call of the Sea, Stray, Lords of the Fallen (ten nový, ne ten původní), Snowrunner, Blackhole, Lake či Bramble i Darq. Každý měl alespoň jeden ze zmíněných atributů a oblíbili si je velké hráčské komunity, které hledají něco odlišného oproti WarZone a Modern Warfare.

Polské studio Kruger and Flint Productions, založené v roce 2021, slibovalo návrat klasického DOOMu a podobných her z 90. let minulého století. Tím mě na první pohled zaujala. Nejen, že má chytlavý název, ale je nezávislá, nejsou v ní zásahy akcionářů a lidí z marketingu, jenž sice rozumí, jak co nejlépe zpropagovat jakýkoliv produkt, ale o gamesách neví skoro nic. Podle toho to taky dneska občas vypadá. Všechno je to úplně stejné, bez hlubšího nápadu či myšlenky, stále a pořád dokola.

Nezávislé studio Kruger and Flint Productions tedy mělo předvést. Ukázat, co umí, jakou má vizi i filozofii. Bloodhound sliboval návrat klasiky do dnešní doby. To, na čem většina mých spolužáků vyrostla. Já vyrostl na Syphon Filter 2, Metal Gear Solid 1 a Resident Evil 3. Dooma, Quaka a jiné jsem však ale taky nevynechal. Duka Nukema jsem viděl, když u něj kamarád doma seděl hodiny a hodiny a neustále posílal pigcopy do bran pekelných.

Od Bloodhoundu jsem tedy čekal stejnou porci zábavy, kterou jsem zažil u všech zmíněných. Dostal jsem však úplně něco jiného – vykrádačku nápadů, kopírku toho, co už někdo dávno vymyslel a celkem nudnou hru, na níž po dokončení za pár minut díky bohu zapomenete. Kde se stal problém a jaká vlastně je, jak vypadá a na kolik je až moc jen zoufalá kopie jiných her bez žádné inovace, vlastního nápadu či myšlenky? Začněme popořadě.

Příběh je vyprávěn jen na začátku prostřednictvím komiksových obrázků, jež jsou pěkně nakreslené, výtvarně zajímavé a baví. Bohužel to je všechno. Všechno trvá asi asi tak minutu a pak už klid po pěšině. Kdo jsem, co jsem, proč tam jsem, proč musím střílet na nesstvůry, jaký mají cíl nebo jaký cíl mám já? Nic. Prostě se po skončení komiksového into objevím v rozvalinách, hra mě rychle seznámí s ovládáním a rovnou jdu střílet. Vezměte si pro srovníní např. Bramble. Ten nádherný příběh, atmosféra, to je jiný kafe.

Story je zkrátka výsměch, skoro nemám ani důvod to hrát, když nemám motivaci ani cíl. Až na to, že musím napsat recenzi, žejo. Mám někomu pomoci? Zachránit harém panen nebo celou planetu? Nic. Je tu zlo, bylo mi to tak řečeno, já jsem hrdina, co má zbraň, takže dle logiky vývojářů se mám sebrat a jít zabíjet. Jak dlouho? Než uvidím titulky. Wow, super. Takhle chci určitě strávit letní večery. Přesně jak léta, jaká jsem trávil u babičky a extrémně se nudil. Koukal na Dallas a Tak jde čas. Bloodhound je seriál Tak jde čas. Těšíte se celou dobu na závěrečné titulky a jít si lehnout.

Bloodhound na 60 FPS kompletně stabilně. To je dobrá zpráva. Ta špatná je, že hra nemá důvod se sekat, když vypadá tak odporně, level design je naprosto nudný a tuctový, ničím zajímavý nebo nápaditý. Nic nevybuchuje, nikde nic nelétá do vzduchu, žádný zajímavý detail či nepřátelé. Ti jsou bezostyšně zkopírování z jiných titulů a jediné, co je tam vlastní, je podivná cenzura na poprsí Succub. Proč? Nevím. Nechápu. Jen to otravuje vidět každý hrudník v PG10. Naštěstí se to alespoň svižně hýbe dopředu, takže jednotlivé úrovně rychle mizí a člověk, na ně okamžitě zapomene.

Nenapadá mě snad nic, co by se dalo grafické stránce pochválit. Tak ošklivou hru jsem hodně dlouho neviděl, a to mám napařeno přes dvacet let. Krajina a prostředí se sice rychle střídají, ale stále za stejně nudné kousky jako byly ty poslední i předposlední . Vývojáři si nedali ani tu základní práci, aby přišli s něčím zajímavým. Graficky kompletně vykradli DOOM 2, Half-life 1 aj. Zmíněné hry byly inovativní, ale především – staré skoro 30 let. Třicet let a polské studio přijde s úplně stejnou grafikou. Doslova stejnou. Na dnešní době ohyzdnou, nevýraznou a okamžitě zapomenutelnou.

Hratelnostně je to stejná bída. Princip je opravdu stejný jako u stříleček z 90. let minulého století – běž, střílej úplně na všechno, co se pohne, a zabij pár bossů. Pak titulky a můžeš jít žhavit kvéry znova. DOOM, Painkiller či Quake byli vykradeni takovým způsobem, že si říkám, proč trávit čas u Bloodhoundu, když si můžu zapnout originály. Bloodhound není důvod vlastně hrát. Máte několik levelů, jež na sebe absolutně logicky nenavazují, nevíte, proč tam jste, co tam musíte udělat, jen jdete dopředu, zabíjíte nepřátele a na konci několika úrovní máte bosse.

Alespoň ti jsou relativně zajímaví, avšak souboj s nimi je naprosto nudný. Střílíte do bosse, pak na chvíli uteče, zabíjíte jeho pomocníky, repeat. Jakmile ho porazíte, jdete portálem dál. Žádná animace, kousek příběhu či jiná motivace jít dál než vaše krvežíznivost. Nic. Bossů je celkem pět, porazil jsem čtyři z nich a měl jsem extrémní problém se přinutit pokračovat dál.

Co říct závěrem. Hru jsem dostal k recenzi od šéfa redakce, nevím, kolik vlastně stojí si tenhle klenot pořídit, ale buď bych dal na hru refund nebo bych za ní nedal více než dvě stovky. Za dvě stě korun to za zkoušku asi stojí, pokud nemáte co hrát a přes léto se opravdu nudíte. Nebo máte silnou chuť na nostalgii. Byť si myslím, že vás ta chuť brzy přejde a radši si zapnete si pecky z devadesátek. Audiovizuální stránka hry je podprůměrná. Grafikou opravdový hnus, zvukově lehký nadprůměr, dá se zapnout rozlišení od 240p až k 1080p. Těch 240p je pro pravoslavné milovníky absence detailů či lidi, co to chtějí hrát na displeji od tamponu.

Vedle AAA titulů jako Lost Judgment, Like a Dragon, Spiderman 2 a Ragnaroku nemá hra absolutní šanci. Vedle nezávislých Bramble, Unravel, Call of the Sea aj. nemá hra absolutní šanci. Vedle původního DOOMa, Quakea nemá hra absolutní šanci. Vedle koukání se na záznam teleshoppingu z roku 1996 nemá šanci. Prostě ruce pryč. Bude to tak lepší pro všechny.