Tahle poměrně mladá série zažívá něco, po čem spousta jiných her zatím jen lačně, závistivě a mnohdy i bezmocně pokukuje. A právem. Vždyť éra skejťáků už dávno pominula, tak jak to, že se dřívější následovníci skateboardového guru Tonyho Hawka znovu hojně shlukují s prknem u nohou? Skate od týmu Black Box je všechny sjednotil. Ale nejen je. Na vratkou dřevěnou desku si nyní mohou stoupnout i tací, které nějakým způsobem skateboardová mánie minula a oni se tak bolestivému kontaktu s chodníkem po bláhovém pokusu o Olie vyhnuli.
Uřídit neposlušné prkno vskutku vyžaduje píli a trpělivost. Tuto skutečnost se tvůrci pokusili promítnout i do třetího pokračování jejich hry Skate, která poprvé spatřila světlo světa před třemi roky. Od té doby nás autoři pravidelně zásobují dalšími pokračováními. Druhému dílu recenzenti vytkli, že nepřináší pranic nového, revolučního. Obavám, zda podobně nezlenivěli i při pracích na trojce, se asi fanoušek série nevyhne. Přinesl konečně Skate 3 tolik očekávané novinky?
Dějová linie navazuje na předchůdce. Sice jste se dostali na vrchol, jenomže vám krutě nevyšel jeden z mega skoků. Rázem se vám kariéra sesypala jako domeček z karet a vy tak musíte začít od nuly. Pomáhá vám v tom kamarád, ale už teď vám musí být jasné, že o revitalizaci vlastního jména a potažmo i byznysu se svými výkony na ulici a v závodech přičiníte daleko větší mírou právě vy jakožto hráč. Hráč, kterého si tradičně uzpůsobíte zcela dle svých představ. Sluší se ještě říci, že na úplném začátku se v pěkně zpracovaném intru seznámíme s problematikou výroby skateboardu. Krátký hraný filmeček na úvod také, kromě jiného samozřejmě, do jisté míry charakterizuje sérii Skate.
Možná se to v prvních chvílích jeví jinak, ale příběh bezesporu nepatří mezi základní kameny hry. Plytký, klišovitý a v neposlední řadě nevýrazný scénář vás nutí stále plnit nové a nové výzvy, čímž dokonale cloní jakémukoliv hlubšímu rozvinutí dějové zápletky. Někoho asi potěší, že se změnilo město. Brousit obrubníky a zábradlí budete nyní v oblasti Port Carverton. Odpadají tak obtíže s dotěrnými hlídači ze San Vanelony.
Ještě než se na čtyřech kolečkách spustíte do víru velkoměsta, musíte jednak obstarat svému hrdinovi jméno a důstojný vzhled, a také pobýt u coache Franka, jenž vás milerád naučí základním trikům. Preciznost, s jakou autoři postupovali při vytváření možností pro tvorbu postavy, zasluhuje pochvalu. The Sims se ale nevyrovná, oponuje dozajista někdo z vás, a má pravdu. Nicméně ve svém žánru by těžko Skate 3 hledal konkurenci. Navíc, mluví pro něj i přítomnost desítek licencovaných značek, jež poskytly do hry další desítky svých výrobků, od triček až po hodinky.
A to už nadchází chvíle prohnat se poprvé ulicemi nového města. Naivně jsem se domníval, že právě volná jízda ční nad všemi ostatními módy ve hře. Jízda na prkně zdaleka není vhodná jako plnohodnotný dopravní prostředek, k dělání triků vás nic nemotivuje a když už, tak jen vlastní touha zlepšit se. Přesuny od jedné výzvy k druhé zaberou poměrně dost času, tudíž se v drtivé většině případů uchýlíte k okamžitému přesunu pomocí mapy. Město samotné životem zrovna nesrší. Lidé se prapodivně objevují i na místech, kde byste je vskutku nečekali (nepoužívaná odpadní stoka) a ke všemu jen tupě chodí z místa na místo. Alespoň že je ze skatu můžete kdykoliv povýšenecky strčit na zem.
A tak když už nikam jinam, musíte svou pozornost upřít čelem k výzvám, jež se vám hromadí v inventáři. Za každou úspěšně splněnou challenge se vám načítají body. Po dosažení určitého milníku vám do party přibude nový skejťák, jehož pak většinou využijete v některých týmových výzvách. Když nad tím tak přemýšlím, pro nic jiného ho vlastně ani nepotřebujete.
Typy jednotlivých výzev se různí, napočítal jsem jich asi desítku. Nebudu jmenovat všechny, jen ty, které mne jakkoli zaujaly či pobavily. Bezesporu největší kopec srandy si užijete při masakrování svého hrdiny v Hall of meat. Pakliže jste si prošli motoristickými jatky ve FlatOut 2, ihned vám v mysli vyvstanou vzpomínky na jednu z miniher, kde jste se snažili řidiče katapultovat co nejdál od předního sedadla. Skate 3 praktikuje v zásadě totéž, jen s tím rozdílem, že musíte za letu dělat přemety podle zadání.
Poměrně zajímavě zní i výzva s názvem Pros, kde postupně vyzýváte na souboje skateboardové mistry válčící za jednotlivé skatové značky. Přetlačujete se s nimi v různých mini-výzvách, a když vyhrajete, zajistíte si třeba několik nových triček do svého šatníku. Za zmínku ještě stojí turnaje street contest, v nichž se snažíte v několika kolech přebít soupeře efektnějšími a lépe bodovanými triky. Když se nedaří vítězit, vždy si můžete odskočit na nějakou fotečku či krátký film, podobně jako jste třeba v druhých Undergroundech projížděli radary.
Tvůrci tedy svou hru postavili na výzvách. Naštěstí jim věnovali dostatečný důraz na to, aby bezpečně eliminovali veškeré nežádoucí a negativní vlivy. Stereotyp, nudu ani další prvky srážející hratelnost k zemi zde nepotkáte. Ke všemu ještě vlastníte mocnou zbraň jménem editor skateparků, díky němuž můžete přestavovat jednotlivé u-rampy k obrazu svému. A vytvořit tak ještě zběsilejší prostředí pro ty nejzběsilejší triky.
Tím jsem opatrně naťukl téma ovládání. Je neuvěřitelně intuitivní. Přesně takové, jak jej pamatují hráči minulých dílů. Nejširší paletu triků stvoříte šikovným posouváním pravého analogu, a pak už s ním jen divoce kroutíte, až se sami divíte, kolik bodů vám najednou naskákalo do statistik. Jedno bezvýznamné plus tedy právem putuje právě snadnému a nenáročnému pohybu.
Ani graficky si Skate 3 nevede špatně. Drží se zajetých standardů a nikterak výstředněji z nich nevybočuje. Město bych si však ve hře tohoto formátu představoval živější, automobily reálnější. Na druhou stranu ale vše účelně kompenzují solidně vymodelované postavy skejťáků. Škoda jen na můj vkus dost promarněného výběru skladeb do soundtracku. Padesátka skladeb se sama sobě hodně podobá a žádná nijak nevyčnívá nad ostatními. To je poměrně smutné, přihlédneme-li k faktu, že jich EA nakoupila téměř padesát.
Záměrně jsem ponechal multiplayerovou složku hry až na úplný závěr, ač všichni víme, že patří k nejpřevratnějším novinkám ve hře. Z onlinu pramení dokonce i bonusy pro singleplayerovou část hry. Tvůrci zatoužili vytvořit jakousi širokou komunitu, jež mezi sebou sdílí své úspěchy a také mezi svými členy svádí týmové souboje. Co z toho tedy plyne? Máte-li konzoli propojenou se světem, neváhejte a pusťte se do online zápolení s ostatními prkenáři. Čeká na vás dostatečně strmý kopec zábavy.
Skate 3 ve vás zanechá přinejhorším rozporuplné dojmy. Patříte-li k sortě, která poctivě odehrála oba dva jeho předchůdce, pak vás asi svou nápaditostí příliš neoslní. Ale pakliže vás třetí Skate takříkajíc uvedl do světa skateboardingů, těžko mu něco vytýkat. Hraje se svižně, jednotlivé výzvy rychle odsýpají, jen to město se tváří tak nějak ospale. Jestliže se vývojáři odhodlají vyrukovat na trh příští rok se čtvrtým pokračováním, musí ale chtě nechtě cosi překopat. Jinak se série se zlou potáže. To nic ale nemění na faktu, že Skate 3 patří na špici žánru a nikdo ho prozatím nehodlá z této vyvýšené pozice sesadit. Nebo se alespoň tak netváří.
