Ať se přizná bez mučení každý, který jako malé usoplené mláďátko vyváděl u starého CRT monitoru se svým kamarádem z páté třídy u strategické perly pojmenované Stronghold Crusader. Ano, víme to i v redakci. Zdvižených pracek by po položení této otázky bylo víc než soudních sporů s podtitulem "kněz vs. nevinný ministrant".

Původní Stronghold před desíti lety dokázal absolutně zfanatizovat nejednoho hráče real-time strategií a bylo tomu tak po právu. Vždyť i dnes se dá mluvit o nadčasovém díle. Jednak to dokazuje celkem živá komunita a také to, že svižnost, logičnost a celková uhlazenost ze Strongholdu udělala bezpochyby jednu z největších herních ikon.

Bohužel, u série Stronghold nešlo po prvním díle nikdy vše na sto procent a tak se po celkem nudné dvojce a fantasy Legends potácela celá série hluboko pod ryskou značící nadprůměr. Teď ať zase zvednou ruku ti, kteří považují za absolutní orgasmus pravého stratéga právě Stronghold Legends. Inu, moc vás není, že?

Bylo by ale bezpochyby kapánek nefér, kdybychom neujasnili i mladším ročníkům, o čem to vlastně celé je. Tři předchozí odstavce byly tak trošku pro staromilce, vy mladší ale zbystřete. Tady se totiž mluví o dějepise, zatraceně důležitém dějepise. Stronghold je tedy RTS zasazená do období krutého středověku a nutno dodat, že mu to zatraceně sluší. Obrovským zklamáním byl ale právě fantasy díl Legends, který spíš uspával, než aby v nás rozdmýchal oheň.

Může ale třetí Stronghold zaujmout a pobavit jak oldschool pařany tak i mladší ročníky? Odpověď se nabízí takříkajíc okamžitě. Ne, nemůže. Stronghold 3 je spíše než dalším plnohodnotným dílem jakýmsi remakem dílu prvního. Asi by bylo špatné tvrdit, jestli to je dobře nebo špatně, nicméně nemyslíme si, že by celá plnohodnotná hra měla stát na starém konceptu (jakkoliv byl geniální) a nepřinášet nic nového.

Zvlášť potom, co se nám chlapci z Firefly Studios snaží narvat i nějakým tím příběhem. Ten je zde vyprávěn jako pokračování původního Strongholdu (tam nějaký příběh byl?!). Jako berlička zde slouží nepříliš vzhledné kresbičky a monotónní hlas vypravěče/vypravěčky (ovšem staroanglický přízvuk zde zní krásně). Před každou úlohou tak získáte jakýs takýs obrys toho, co se od vás čeká, kdybyste ale vykliknuli onu nudnou animaci, nezměnilo by to ani co se za nehet vejde na vašem zážitku.

Hrát můžete něco málo módů, z nichž jen namátkou vybereme ultimátní historické bitvy (co takhle dobít starý Wartburg) nebo hospodářskou či bojově laděnou kampaň. Vše je tedy stavěno podle klasického konceptu – buduj, vytvářej a expanduj. Musíte se tedy držet nějakého ekonomického modelu, držet se ho a sem tam se vyhnout nějaké katastrofě v podobě třeba hladomoru či nějakých nemocí.

Vaším úkolem je pořádně řídit své panství. Starat se tak musíte o ekonomickou stránku věci, o blaho občanů a také o obranu města a o obranu celého hospodářského koncernu, který se vám podařilo vystavět. Zamrzí ale opravdu, zejména v začátcích, únavně pomalé tempo. Uznejte sami, že deset minut něco řešit, stavět a různě balancovat vás nevytrhne ve srovnání s půl hodinovým čekáním na hloupé dřevěné trámky nebo na dostatečnou úrodu jablek.

Dříve šlo hru alespoň zrychlit a vyhnout se tak hluchým momentům. Nyní vám ale nezbývá než jen hloupě civět do monitoru a čekat... a ještě chvíli čekat. Dloubání se v kříži by vám možná mohlo pomoct, ale ne na dlouho. Kdyby byla alespoň zábava koukat na ten svět pod vámi. Jenže tady utřete hubu.

Grafika je opravdu prachbídné kvality a jedinou chvílí, kdy se na to celé dalo koukat, byl okamžik při maximálním odzoomování. Zblízka je vše rozplizlé a nudné, kontrast tu není takřka žádný a i když víme, že středověk nebyl nijak barevným obdobím, absolutní šeď to také nebyla.

Stronghold 3 je návrat ke kořenům, který ale extrahoval z původní hry jen to ryzí a čisté a nezaobírá se tak žádnou další přidanou hodnotou. Chybí zde pořádná středověká hudba a hlášky poddaných jsou také vytaženy ze stařičkého Crusaderu. Pokud si tedy spojujete třetí Stronghold s myšlenkou na pořádnou víkendovou pařbičku, musíme vás zklamat. Existuje zde také něco jako multiplayer, jenže jak ho ozkoušet, když ho téměř nikdo nehraje. Ani se nedivíme, ono to zase takové terno nebude.

Nechceme být pouze negativní, ale ono to ani nejde. Jistěže vás to bude bavit, pokud se nudíte a rádi byste zavzpomínali na časy dávno minulé. Pokud ale máte potuchy o současné RTS scéně, nebudete si zdaleka připadat jako prase v žitě. A toť vše, dámy a pánové, bohužel...