Budu asi trošku papouškovat co asi napsal každý předchozí recenzent ve světě jako úvod recenze na tuto hru. Ale prostě to nejde, když vidím CroTeam, tak vidím Serious Sama. Šílenou fpsku, která mě kdysi dávno učarovala, a některé boje tam byly prostě úžasné. A teď tu je od CroTeamu hra The Talos Principle - filozofická puzzle hra - FILOZOFICKÁ, od tvůrců Seriouse, OD TVŮRCŮ SERIOUSE SAMA! Filozofická logická puzzle hra od tvůrců Serious Sama. Tak už jsem to byl schopný napsat v klidu, pojďme se na ni podívat.
Ve hře se zhostíte role neznámého robota, který se probudí v neznámém světě. Nic neví. Pouze k vám začne promlouvat z hůry někdo, kdo se tváří jako bůh a říká si Elohim (v Hebrejštině Bůh). Ten řekne, že máte za cíl řešit hádanky, které pro vás připravil a tím dojít k osvícení. Mimo to vám řekne, že nikdy v žádném případě nesmíte šplhat na vrchol tajemné věže, že to nedovolí. Co uděláte? Budete následovat čistě jeho instrukce nebo se pokusíte vyšplhat na zakázanou věž?
Brzy také zjistíte, že pomocí počítačových terminálů s vámi komunikuje někdo, kdo nebude pouze počítačovým programem. Nálezy zvláštních audiologů s ženským hlasem, také nahlodají vaši zvědavost. To vše s hromadou textu v terminálech, kde se řeší existenciální problémy, víra a další otázky. Běžný dotazník v terminálu, který má ověřit, že jste člověk a ne robot je celkem k zamyšlení. Polemizování o tom co je vlastně vědomí a jakou vazbu má na fyziku. To vše není vůbec jednoduché pojmout. Skoro bych si přál, kdyby tvůrci ke hře udělali doprovodnou aplikaci na mobil, kde bych si mohl při cestě do práce pročítat ty texty, kterými vás hra zahltí.
Hratelností se jedná o hru viděnou z pohledu první osoby, ale můžete si zapnout i 3rd person. Druhý jmenovaný mi z nějakého důvodu vyhovoval víc, přitom zásadní vliv na hratelnost to nemá. Pokud jste hráli nějaký Portal, tak asi budete celkem rychle doma, co se v takové hře od vás čeká. S tím co máte dostupné, prostě řešíte jednotlivé sekce s cílem dostat se pro dílek Tetromina (což je pouze oficiální název pro dílek z Tetrisu). Ty mají různé barvy a posbíráním určitých tvarů ve stejné barvě můžete odemknout dveře někam, pro další puzzly nebo další filozofické povídání.
K řešení puzzlů dostanete postupně několik udělátek, které jsou vždy v příslušné sekci připravené k použití (nikdy nic nenosíte po kapsách). První je prostá rušička silových polí nebo útočných robotů. V tuhle chvíli je hra strašně jednoduchá. Postupně přibude směrovač laserových paprsků, kterými jde napájet ventilátory nebo vypínat silové pole. Přenosná bednička, která poslouží jako stojan pro další nebo způsob jak vyskočit výše. Odrazná ploška, která vás vymrští určitým směrem. Což je stále celkem přímočaré, ale už v některých sekcích vám hra hlavu zamotá.
Až cca v půlce hry přijde opepření. Terminál, který dokáže zaznamenat vaše akce, které uděláte od jeho spuštění až po jeho vypnutí. Váš klon pak vykoná přesně na čas vše, jak bylo zaznamenáno, takže vy můžete dělat další věci k úspěšnému průchodu dále. To už vám začne pěkně zamotávat hlavu a ve hře dost přituhne. "Stoupnou sem, pak proběhnu, přejít sem, položit krabici sem, pak já projdu dále...". Takhle nějak probíhají vaše úvahy, když řešíte velmi šikovné puzzly a asi nejvíce vám hru přiblíží přiložené video z hraní. Vrchol obtížnosti je, když zjistíte, že k vyřešení puzzlu potřebujete mít šikovně umístěné předměty ve vedlejším puzzlu. To už vám hlavu zamotá pěkně.
Variabilita herních prostředí je velmi dobrá. Budete řešit hádanky v zarostlých ruinách nebo v ruinách v poušti, což tak trošku odkáže na Serious Sama. Vizuálně se o hru stará Serious Engine, který vytváří moc hezké obrázky, zvláště pohled do neznámého západu slunce s tajemnou věží vedle. Bohužel i přesto, že je vizuál líbivý. Nemohu se zbavit dojmu, že v některých místech působí divně. Úrovně prostě působí jak poskládané z jednotlivých bloků, takže obrazově to působí chvilkami podivně uměle. Samozřejmě můžeme podotknout, že to může být fígl, abyste si od začátku mysleli, že jste v nějaké simulaci.
Co mě osobně dělalo trošku problém je pohyb kamery a celé postavy. Postava působí dost prkenně, takže skok je takový nezvyklý, ale ano je to robot. Horší bylo, že často při hraní mi nedělal dobře pohyb kamery. Nejsem schopný přesně identifikovat v čem je to jiné od ostatních fps, kdy jsem nikdy problém neměl. Ale tady pohyb kamery je divně trhaný a ne úplně příjemný na velké TV. Z toho důvodu jsem velkou část hry odehrál přes Remote Play na PS Vita, kde to působilo o něco lépe (a vůbec bych se nebránil portu na přenosnou konzoli, protože délka puzzlů k tomu přímo vyzývá). Může to být můj problém, ale téměř v žádných hrách to nepociťuji a to hraji i na 3DS, ze kterého se lidem dělá šoufl. Příjemná je ambientní hudba, která doprovází vaše herní snažení.
V této verzi pro Playstation 4 najdeme kompletní původní hru s jejími 120+ puzzly a plus navíc oddělené DLC Road to Gehena. Tam se zhostíte úplně jiného robota, ale příběhově by měl navazovat na hlavní hru (k DLC jsem se ještě nedostal). Celkově se jedná o výbornou logickou hru, moře hádanek, které prostě zabaví. U mě se dostavil ten oblíbený pocit "Ještě udělám tohle a už půjdu spát", což je vždy dobré znamení pro jakoukoliv hru. Za určitou výhodu bych považoval i to, že kdo by se děsil té filozofické části, tak ji může celkem směle ignorovat a jen proplouvat hrou a řešit hádanky. Kdo se ponoří do úvah v terminálech dostane ještě něco navíc.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme
