Jsou tomu již více než dva roky, kdy jsme se mohli ponořit do nepříliš příznivě vypadajícího světa v titulu RUINER, který nás až do dnešní doby mohl potěšit pouze na PC a "velkých" konzolích. Tato doba je však již pasé a my se tak můžeme podívat na to, zdali má RUINER co nabídnout i pro hráče na hybridní konzoli Nintendo Switch. Ač nezávislý počin, tak autoři, pocházející z nám blízkého Polska, rozhodně nejsou žádní čučkaři. Řada z nich působila v celosvětově uznávaných studiích Techland a CD Projekt RED. A co že to ten RUINER vlastně je a jak se hraje? To se již dočtete níže v naší dnešní recenzi.
Autoři již před vydáním avizovali, že se snaží vytvořit řádně krvavou střílečku, která spadá do žánru twin-stick her. Čeká na nás klasické ovládání, při kterém levou analogovou páčkou ovládáte pohyb a pravou míříte. Příběh hry se odehrává ve městě Rengkok (ano, podobnost s hlavním městem Thajska je zcela záměrná) v roce 2091. Díky tomuto zasazení tak lze předpokládat, že si opět užijeme pořádnou cyperpunkovou jízdu a je tomu skutečně tak. Jestliže jste měli tu čest s tituly ze série Shadowrunner, budete si připadat jako doma. Vaše postava, notně poznamenána různými mechanickými vylepšeními je hacknuta a jediné, co se jí honí hlavou jsou pokyny na zabití Bosse. Během hlavní příběhové linky je vaším úkolem plnit jednotlivé mise, které dostáváte od po městě rozesetých NPC postav. S mnoha z nich lze začít konverzaci, během které se dozvídáte spoustu informací o herním světě a sem tam narazíte i na nějaký ten boční quest.
Titul disponuje poměrně slušným tutoriálem, ve kterém se detailně seznámíte se svojí maskovanou postavou a jejími schopnostmi, které budete na své pouti potřebovat jako sůl. Naučíte se mechaniky boje i ovládání vychytávek, které máte ve svém arzenálu a které také každý souboj mocně okoření. Samozřejmě postupem času dostanete přístup i ke střelným zbraním, tak se nenechejte zpočátku vyplašit nutností bojovat pouze zblízka. Jakmile zvládnete výukovou misi a vrhnete se po hlavě do plnění těch příběhových, uvědomíte si, co ve vašem případě hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Těmito pomyslnými prvními houslemi je karma, která slouží ke získávání nových úrovní a také schopností hlavního hrdiny. Přes relativně základní jako je například vylepšené střelivo, sprint, díky kterému jsem si mnohokrát zachránil kůži při úprku ze střetu s bandou nepřátel či efektní využití štítu, kterým zároveň zasadíte pořádnou ránu až po hackování nepřátel či zvýšení dosahu všech efektů, díky čemuž se stanete skutečně smrtící zbraní. Velkou výhodou oproti klasickým RPG je to, že své schopnosti můžete ladit dle aktuálních potřeb, takže když se dostanete při hraní do zdánlivě slepého bodu, stačí popřehazovat dovednostní body a zkusit problematickou pasáž projít znovu s odlišnou strategií.
Co se herní variability týče, tak tu zde příliš nehledejte. Stejně jako v případě podobných koridorovek jste v podstatě odkázáni pouze na dva typy herní náplně. Jednak je nutno postupovat předem danými lokacemi, které jsou mimochodem velmi chytře navrženy, a jednak likvidovat skupiny nepřátel, kteří na vás vždy v dané části vybafnou. Stačí jim pořádně napráskat, posbírat kořist, případně obměnit zbraně a hurá do další fáze. Co se zbraní týče, patrně se jako já budete velmi často potýkat s relativně malým počtem nábojů, takže je dobře, že prakticky z každého zabitého nepřítele vypadne nějaký ten nový kousek, který lze ihned použít pro likvidaci zbytku bandy.
Jakmile se do hry dostanete, všimnete si, že po poměrně krušných začátcích i na nejnižší obtížnosti se vám začne dařit skutečně snadno bez nějakého většího přemýšlení. Zhruba v této době jsem se také začal potýkat se stereotypem, který je, jak jsem již avizoval, způsoben omezenou herní náplní. Na druhou stranu, když jsem plynule přehodil na střední obtížnost, byl jsem opět jako Alenka v říši divů a s průchodem jsem měl skutečně velké problémy. Ano, chápu, hra by měla být v tomto případě složitější, nicméně na mě vybalancování jednotlivých úrovní nepůsobilo příliš šťastně (nebo jsem zkrátka už příliš starý a mé reflexy již nejsou to, co bývaly).
Co se týče zpracování pro přenosnou konzoli Switch, tak vězte, že zde titul rozhodně nepokulhává, nenarazíte na žádné propady snímkování a je to stále ta stará dobrá frenetická akce. Texty ve hře jsou v pohodě čitelné a RUINER tak dokáže zpříjemnit nejednu dlouhou chvíli, když zrovna nemáte po ruce vaše větší herní zařízení. Jedná se o poctivě odvedený port, který si tak pravděpodobně touto cestou dokáže najít řadu dalších fanoušků, kteří s ním doposud neměli tu čest.
Komu RUINER tedy doporučit? Jste-li fanoušky neonového futuristického prostředí, ve kterém se to jen hemží podivnými individui, odpadky a nefalšovanou brutalitou, poté si troufnu tvrdit, že si hru pořádně užijete. Prostředí v této hře hraje velmi významnou roli a pakliže se v něm necítíte jako doma, ale přesto máte rádi twin-stick střílečky, můžete i tak dát tomuto kousku šanci nebo zkrátka sáhnout po jiném titulu tohoto typu, kterých se v poslední době urodilo skutečně dost. RUINER zkrátka není špatná hra, ale díky relativně plytkému obsahu a velmi specifickému zasazení nemusí sednout každému. Oproti tomuto faktu stojí zábavný systém "levelování" a spousta možností jak si poskládat vlastnosti a schopnosti vašeho zabijáka dle gusta a zkoušet tak různé přístupy k boji s hordami nepřátel.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Devolver Digital
