Píše se leden roku 2014 a finské studio Bugbear vydává na Steamu early access verzi destrukčních závodů Nex Car Game. Píše se rok 2018 a ti stejní vývojáři vydávají plnou verzi titulu Wreckfest. Ne nejedná se o dvě odlišné značky, jak by možná někteří z vás mohli předpokládat. Jde stále o tu stejnou hru, která pouze strávila více než čtyři roky v programu předběžného přístupu. Změnila svůj název a málem se finálního vydání vůbec nedočkala. Autoři prvních dvou FlatOutů nebo posledního velkého Ridge Raceru s podtitulem Unbounded to nicméně zvládli a my se tak nyní můžeme podívat na výsledek jejich dlouhé práce.

Paralel se sérií FlatOut ale najdeme ve Wreckfestu daleko více než jen skutečnost, že za oběma hrami stojí stejné studio. Nejviditelnějším společným prvek je bezesporu destrukční model. Právě model poškození jednotlivých vozidel dokázal spoustu hráčů zaujmout už před několika lety, kdy se hra poprvé ukázala veřejnosti. A uhranout dokáže i dnes v její finální podobě. Zatímco u většiny AAA herní produkce se musíme spokojit s jen lehce poškrábaným lakem a tvrzením, že přeci věhlasné automobilky nechtějí, abychom jejich nejnovější kousky ve hrách ničili, tak Wreckfest nabízí úplně odlišný směr.

Je to filozofie, jež je na všudypřítomné destrukci postavená a bez které by zážitek z hraní byl stěží poloviční. Deformace jednotlivých vozidel nemá s výjimkou v podobě BeamNG jednoduše konkurenci. Karoserie se při jednotlivých střetech s protivníky ohýbají do opravdu pozoruhodných úhlů a z aut neustále odpadávají jednotlivé části. Po závodě tedy z vašeho relativně zachovalého vozítka povětšinou zbyde jen těžko identifikovatelná hromada pomačkaného plechu, která nějakým zázrakem ještě stále dokáže jezdit.

Tím se oslím můstkem dostáváme k faktu, že i když je destrukční model nesmírně detailní, tak má na jízdní vlastnosti poměrně malý vliv. Neočekávejte, že se po jednom silném nárazu stane vaše auto nepojízdným. Stále se ale bavíme o arkádových závodech, které mají být především zábavné. Více než o nějakou výtku, jde tedy pouze o upozornění pro hráče, kteří by od Wreckfestu čekali nějaký realistický zážitek. Do pravověrné arkády ve stylu druhého FlatOutu či série Burnout má ale novinka od Bugbearu rovněž poměrně daleko.

I při zvolení realistického poškození (hra nabízí ještě benevolentnější normální poškození) toho jednitlivá auta přežijí přesně tolik, abyste nemuseli se soupeři zacházet v rukavičkách. Zároveň vám hra ale nedovolí, aby se naopak z každého závodu stalo demoliční derby. Tento vyvážený mix by ale jen stěží mohl fungovat bez odpovídající umělé inteligence soupeřů. A i v tomto případě se vývojářům podařil najít ideální kompromis. Počítačem ovládaní protivníci působí nesmírně živým dojmem a rozhodně nejdou pro ránu daleko. Nejezdí pouze za sebou ve vláčku jako v nemalém množství jiných závodních titulů, ale pravidelně dělají chyby, naráží do sebe a celkově mají velmi blízko k tomu, jak se v závodech chovají reální hráči v multiplayeru.

V kombinaci s již popsaným modelem poškození si tak můžete být jistí, že se po celou dobu závodu rozhodně nebudete nudit. Vše je navíc umocněno faktem, že se na dráhu najednou postaví až 24 aut, což vytváří občas neskutečný myšmaš plný hromadných nehod. Zejména bezprostředně po startu se oddělí pomyslné zrno od plev, a proto je potřeba být v prvním kole co nejvíce obezřetný.

Již lehce naťuknutý mix arkády a simulace je nejvíce hmatatelný na jízdním modelu. Ten kombinuje čirou zábavnost arkádových závodů s prvky, které běžně v tomto žánru nenajdete. Wreckfest v první řadě disponuje skvělou fyzikou. Každé z velkého množství různorodých vozidel má specifické jízdní vlastnosti, rychlost a odolnost vůči nárazům. Předokolky trpí neustálou nedotáčivostí a výkonné zadokolky naopak častou přetáčivostí, díky které nejednou skončíte ve smyku. Jízdní styl ale musíte upravovat nejenom v závislosti na zvoleném vozidle ale také na základě povrchu trati. Většina okruhů ve hře pravidelně střídá asfaltové pasáže s těmi na šotolině, kde se auta chovají výrazně odlišněji.

Celkové přiblížení reálným demoličním závodům dokazuje právě zpracování tratí. Zapomenout můžete třeba na honičky v ulicích města. Wreckfest servíruje výhradně uzavřené okruhy, čímž odkazuje spíše na úplně první FlatOut, který je měl zpracované velice podobným způsobem. Kromě klasických okruhů se navíc hra dokáže pochlubit i ovály, osmičkami či demoličními arénami. Je to právě demoliční derby, jež patří po normálních závodech k nejčastějším disciplínám a tvoří nedílnou součást hry.

Mezi jednotlivými kláními je snadné utopit nemalý čas v garáži, kde na vás čeká hromada vylepšení pro vlastní auta, která si kupujete za peníze vyhrané v závodech. Nakupovat můžete jak výkonnostní vylepšení, tak i vizuální. V oblasti mechanických součástí vám hra dává na výběr, zda svému auto vylepšíte rychlost nebo odolnost. Ve výsledku si můžete vytvořit jak rychlou avšak choulostivou raketu, tak i pomalejší ale zato odolný tank.

Stejně volnou ruku máte i ve vizuálních vylepšeních. Není tedy problém si zvolit jakoukoli barevnou kombinaci karoserie nebo si třeba na střechu rodinného kombíku umístit rakev. Bujné fantazii se zkrátka meze nekladou. Svému výtvoru lze posléze upravit i jízdní vlastnosti. Není problém pohrát si s nastavením převodovky, diferenciálu, odpružení a brzd. Zejména při hraní na vyšší obtížnost se rozhodně hodí si jíné nastavením těchto parametrů alespoň vyzkoušet. I když nejdou příliš do hloubky, tak totiž dokážou poměrně výrazně ovlivnit jízdní vlastnosti.

S výjimkou obligátního rychlého závodu je jediným singleplayerovým módem kariéra, kde tak logicky strávíte největší množství času. A toho času tam lze utopit opravdu hodně, protože je tento mód překvapivě rozsáhlý. O Wreckfestu se ještě před vydáním plné verze vědělo, že má skvělý model poškození a zábavný jízdní model, ale nad smysluplným obsahem vysel otazník. Pro závodní hru zásadní prvek v podobě dostatečného množství tratí a aut si naštěstí vývojáři pohlídat dokázali, takže už zbývalo to všechno jen správně rozmísiti právě do kariérního režimu.

Ten je rozdělen do pěti samostatných částí, které si postupně odemykáte. Každá část přitom obsahu nemalé množství šampionátu či jednotlivých závodů. Kromě klasických klání na uzavřených okruzích, kde jednoduše vyhrává ten, kdo první dojede do cíle, tu jsou ještě již zmíněné demoliční derby, ve kterých naopak vítězí ten, kdo přežije jako poslední nebo zničí nejvíc soupeřů. Třešničkou na tomto dortu plném pomačkaných plechů jsou poté speciální závody. V nich usednete za volant autobusu, kombajnu nebo tříkolky Reliant v nelítostných a naprosto ulítlých závodech, které představují to správné zpestření a oživení celé kariéry.

Wreckfest kromě plnohodnotné kariéry obsahuje rovněž kolonku multiplayeru. Ten těží zejména z faktu, že se hra dlouhou dobu ohřívala v early accessu. Ještě před vydáním plné verze, kdy si většina titulů kolem sebe komunitu teprve začíná vytvářet, měl už Wreckfest solidní množství zapálených hráčů. Ti nejaktivnější členové komunity vytvářejí servery, čímž výrazně ulehčují práci samotným vývojářům. Právě podpora multiplayeru od autorů by ale mohla být o poznání větší.

Úplně chybí například rychlé vyhledávání jednotlivých serverů. Do hry se připojíte jedině tak, že si ručně najdeme nějaký volný server s dostatkem hráčů, což už je řádně zastaralý způsob. Jakmile se ale dostanete do závodu, tak všechny útrapy končí. I v multiplayeru se proti sobě může postavit až 24 hráčů, což je zárukou nefalšované demoliční zábavy. Už naťuknutá komunita kolem hry tvoří kromě serverů i mody, jejichž tvorbě nikdo v žádném případě nebrání.

Dlouhý čas strávený v programu předběžného přístupu by mohl napovídat, že vývojáři během vývoji narazili na nespočet technických problémů, které bylo nutné do plné verze odstranit. Není tajemstvím, že se zejména grafická podoba hry od několika let starého technologického dema výrazně liší. Než o nějaký donwgrade jde ale spíše o úpravy nutné k tomu, aby vše bez problémů běželo i na slabších strojích a potažmo i konzolích. Ani tak se sice autoři nevyhnuli pár bugům a občas nestabilnímu frameratu, ale naštěstí se nejedná o nic zásadního, co by vám hraní výrazněji znepříjemnilo.

Celkově velice pozitivní dojem z Wreckfestu nekazí ani audiovizuální stránka. Jednotlivé tratě a auta jsou vymodelovány velice obstojně, což je s přihlédnutím ke skutečnosti, že hra vzniká na vlastním enginu a v poměrně malém studiu rozhodně důvod k pochvale autorů. Trochu slabší stránkou je poněkud jednotvárné a nepříliš detailní okolí tratě. Na druhou stranu si můžou náročnější hráči užít třeba pohled z místa řidiče, což představuje ještě větší výzvu než klasický pohled ze třetí osoby. Jediným otravnějším prvkem jsou poměrně dlouhé nahrávací časy. Mezi závody vás tak čeká nadstandardně dlouhá pauza a navíc stále stejná nahrávací obrazovka. Každému nemusí sednout ani téměř výhradně metalový soundtrack, jež lze ale vypnout a užívat si místo něj perfektně zpracované zvuky motorů a skřípějících plechů.

Zmíněné drobnosti a lehké nedodělky ale bez problémů přebije skvělý jízdní model, který perfektně kombinuje prvky simulace a arkádové hratelnosti. Společně s bezkonkurenční destrukcí, vynikající umělou inteligencí a bohatým singleplayerovým i multiplayerovým obsahem vytváří jednoduše nesmírně zábavné závody, jež se neohlíží na konkurenci a sebevědomě si rozráží svou vlastní cestu.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Bugbear Entertainment

Ceny hry Wreckfest srovnáte na Zboží.cz.