Portfolio produktů společnosti ASUS se za poslední dva roky stalo mým věčným spolubydlícím. Denně jejich hardware používám, to typické logo se vyjímá na produktech mé osobní potřeby, ale taky testovacích vzorcích. Jejich opakování skoro identického designu, kde ty nejzákladnější změny se týkají nových procesorů a grafických karet na za následek mísení pocitů a jejich přelévání z jedné recenze do druhé, a to zdánlivě do nekonečna. Během tohoto koloběhu vjemů mě čas od času přepadne pocit až nutkání zmizet na dlouhou dovolenou, konečně zavřít oči a nevidět každodenní přísun krabic různých velikostí, které mě jako armáda kartonových zombií postupně zavaluje, až mě to dočista sežere. Podobné pocity mě přepadly i před několika týdny, ale těsně než jsem svůj útěk za hranice provedl, najednou se všechno obrátilo o 180°. Stejně jako duha po vydatném slejváku, společnost ASUS v té době posílala novinářům pozvánky na prezentaci nové řady jejich notebooků, což přímo souvisí s integrací dnes už tolik potřebných OLED displejů. Pokud jste to doteď nevěděli, standardní LCD obrazovky do nás stabilním tempem hustí zdraví škodlivé modré světlo, což zhoršuje naše fyzické i duševní stavy, když s ním naše tělo nevědomky zápasí. Na jednu stranu je to daň za technologický pokrok, ale když jde o elektroniku, u které zaznamenáváme kroky vpřed prakticky na denní bázi, je logické, že to bude jen ona, která nám z této šlamastyky pomůže ven. I proto jsem se na test nového modelu ZenBook Pro Duo s integrovanou OLED obrazovkou neskutečně těšil, a to až do bodu, kdy jsem na všechny dopady stereotypu instantně zapomněl.
Když už jsem úvod recenze postavil na zásadní obměně zobrazovací techniky, než si projdeme všechny body klasické recenze, začal bych právě obrazovkou jako takovou. Nový ASUS ZenBook Pro Duo na scénu přichází s patnáctipalcovým OLED panelem, který dokáže snížit vyzařování modrého světla o 70 % oproti těm běžně používaným. Zdravotní hledisko je ale jedna věc a určitě se i mezi čtenáři najdou tací, kteří nad studiemi o dopadu modrého světla na lidský organismus ledabyle mávnou rukou. OLED v tomto ohledu nabízí ale i další výhody. Především, což je vlastně primární myšlenka za notebookem ZenBook Pro Duo, jde o panel se stoprocentním pokrytím barevného gamutu, což nahrává do karet kreativně smýšlejícím uživatelům. Kromě skutečnosti, že si na krásné 4K OLED dotykové obrazovce můžete užít věrného vyobrazení barev při hraní nebo sledování videí. Navíc máte výhodu při upravování fotografií či tvoření animací, ale možností je v tomhle směru samozřejmě mnohem víc. Navíc zmíním přibalené dotykové pero se schopností snímat 4096 tlakových bodů. Panel sám o sobě obsahuje certifikát HDR TM 500 s výrazným dopadem na zobrazování černé barvy, což se taky projevuje na užívání interaktivního softwaru nebo sledování filmů a seriálů. A když jsme u hraní her, můj testovací vzorek jel na plný plyn, protože panel je schopný zpracovávat s odezvou 0,2 ms. To je číslo, že kterého asi každému hráči naskočí husí kůže, a vůbec se mu nedivím. Notebook jsem testoval taky ve spojitosti s herní produkci, výrazně mi pomohl procesor Intel Core i9, grafická karta NVIDIA GeForce RTX 3070, a to nemuvím o 32 GB DDR4 RAM. NA tomto hybridním zařízení, které vám zajistí plnou kancelářskou, kreativní i herní podporu, si bez nějhakých skrupulí můžete užít i současnou AAA produkci a nebát se žádných velkých překážek.
Když se přesuneme od hlavní obrazovky k té sekundární, takzvanému ScreenPad Plus, opět vidíme vysoké 4K rozlišení s tradiční nabídkou možností využití. Osobně jsem sám tolikrát klady i zápory jmenoval, že už se snad ani nebudu opakovat. Uvedu jenom skutečnost, že dotyková plocha využívá novou verzi softwaru, pomocí kterého je ovládání a multitasking mnohem intuitivnější. Po otevření vrchního víka se automatický zdvih pantů postará o vyklopení sekundárního dotykového panelu, a to až o 9,5 stupně. Máte tak možnost zůstat pěkně v klidu a jedná pohledem kontrolovat dění na obou obrazovkách. Tady se ASUS opět snažil posunout komfort na novou úroveň a přestože došlo jen k několika „minimálním změnám,“ co se designu týče, přeci jen jsem z vnitřní strany notebooku měl lepší pocit než obvykle. Pojďme se přesunout o něco níže, konkrétně na nejzásadnější kámen úrazu všech předchozích recenzí, který byla klávesnice. Její rozložení nízko profilových spínačů se nijak nemění. Numerický blok nahradila digitální mřížka integrovaná do touchpadu a všechny klávesy jsou tradičně rozsypané až po okraj notebooku. V balení je sice pohodlná podložka pod zápěstí, ale tu sotva budete tahat ven nebo kamkoliv se vám zrovna bude chtít vyrazit. Nakonec skončíte s otlačenými dlaněmi od ostrých spodních hran. Tady se nedá nic dělat a je to daň za ScreenPad Plus, který si uzurpuje místo tam, kde běžně bývá horní řada kláves. Osobně mě potěšilo hlavně to, že inženýři konečně zanevřeli na fyzické spínače pod touchpadem a jeho skleněná plocha s nulovým odporem pro prsty se teď dá ve své spodní části reálně stlačit. I když je touchpad natěsnaný v pravém dolním rohu, uvedená novinka pomáhá mnohem víc, než jak tomu bylo u minulých verzí.
Šasi notebooku je tradičně celokovová, dokáže odolat i drsnější manipulaci, a to nemluvím o patřičném pocitu luxusu. Po stranách můžeme nalézt kromě prodyšných mřížek sadu potřebných konektorů (HDMI, kombinovaný audio vstup, USB-A a duo Trhunderbolt 3 USB-C). Citelně tady chyběla čtečka paměťových karet. A ještě se vrátím k designu vývodů teplého vzduchu, kdy se během testování při plné zátěži nedostaly hodnoty ani na kritickou hranici 90 °C. Bylo zajímavé užívat si ticho větráků, i když jsem CPU takzvaně dával do těla. Ani přes systémové snížení výkonu kvůli ochraně před poškozením se nedá mluvit o zklamání. Studený vzduch vniká do těla po stranách a ten teplý vychází z hrany pod obrazovkou. Akumulátor je 92 Wh baterie schopná udržet stroj na střední nastavení v chodu skoro 10 hodin, což není žádná velká hitparáda, nicméně je to velký krok vpřed oproti minulým modelům. ASUS tedy opět přinesl technicky jedinečná notebook s přesahem do všech možných sfér, ve kterém si budou nejvíce libovat kreativní jedinci pracující s digitální tužkou. Sekundární displej v kombinaci s kvalitním dotykovým perem poslouží k seberealizaci, v čemž vás taky podpoří vysoce výkonné CPU a GPU. Klávesnice je už tradičně utlačovaná, miniaturní touchpad na tom není o moc líp. Tento víc jak dvě kila vážící elegán možná běžného uživatele nepotěší ani svou cenou, ale ve světě výše uvedeného zaměření a použitých komponent je daný koncept jednoduše v každém ohledu luxusní. Nesmím zapomenout na přínos v oblasti OLED technologie, díky čemuž se nám celodenní vysedávání před obrazovkou nepodepíše na zdraví tak výrazně, jako tomu bylo doposud. A správně se říká, že zdraví si za peníze nekoupíme.
Za poskytnutí produktu na preview děkujeme společnosti Asus
