Když se řekne Lego ve spojení s hrami, většině hráčů asi naskočí adaptace slavných franšíz jako Star Wars, Pán prstenů, Jurský Park nebo věcí od Marvelu, kde se ujímáme rolí postav, procházíme příběhem a zkoumáme open world, přičemž sbíráme miliony kostiček. Voyagers jdou však úplně jinou cestou, než jsme zvyklí a řadí se po boku her jako například It Takes Two.

LEGO Voyagers je víc než další „kostkovitá“ plošinovka – je to spíše emočně laděná kooperativní výprava, ve které ovládáte dvě malé LEGO kostičky (“bricks”), jednu červenou, druhou modrou. Vaším cílem není ničit nepřátele ani zachraňovat celý vesmír, ale spojit síly s přáteli a pomoci znovu rozjet opuštěnou loď. Přestože hra neobsahuje žádný dialog v tradičním smyslu, příběh se vypráví beze slov — prostřednictvím gest, pohybů a konstrukcí, které společně stavíte.

Tento minimalistický přístup k naraci je sice jednoduchý, ale funguje: hra zapojuje imaginační svaly hráče, protože nikdo vám přímo neřekne, proč loď ztroskotala nebo co se stalo dříve. Místo toho dostanete poetické prostředí a prostor pro vlastní interpretaci.

Hratelnost Voyagers je postavená na tichém dialogu mezi dvěma hráči — tvoříte, přemisťujete, skáčete, přichytáváte se k modulům a skládáte stavební díly tak, aby vám otevřely novou cestu nebo vyřešily hádanku. Nejde o klasické LEGO hry typu „naskládej všechno a bojuj s nepřáteli“ – mechaniky jsou směřovány primárně na spolupráci a kreativitu.

Co je skvělé, je konstrukce jako skutečný herní prvek: kostka není dekorace, ale aktivní nástroj pro překonání překážek. Stavíte mosty, usazujete díly, vytváříte rampy – a pak vše přestavíte, když potřebujete nový přístup. Tenhle typ designu dává hře hloubku a svobodu, kterou u LEGO titulů často postrádáme. Navíc u hráčů může tento přístup vytvořit dojem, že si opravdu hrají s LEGO kostičkami a skládají stavebnice.

Ale pozor — hra je striktně dvou­hráčová stejně jako zmíněné It Takes Two a podobné hry. Naštěstí je možné hrát s kamarádem i online. Navíc je tu Friend’s Pass, takže jeden hráč může pozvat dalšího bez nutnosti, aby si ostatní kupovali hru. To je vcelku netypický, ale velice vstřícný krok vůči hráčům. Nicméně je fér podotknout, že tuto informaci máme pouze z oficiálních zdrojů a sami jsme neměli možnost ji ozkoušet.

Na druhou stranu — náročnost není vysoká. Hádanky nejsou brutálně těžké, tempo je spíše klidné, a výzvy nerostou dramaticky. To je výhoda pro příjemné společné hraní, ale ti, kdo hledají výrazné výzvy nebo psychologické stavy typu „přežijeme jen pokud budeme přesní“, ať rozhodně sáhnou po jiné hře ze série Souls a jim podobných.

Voyagers je vizuálně roztomilý i vkusný zároveň. Prostředí jsou složená z realisticky působících LEGO dílků — povrch plastu, hrany kostek, lesk, štěrbiny mezi dlaždicemi – to všechno je navrženo s pozorností k detailu.

Mapy nejsou obrovské, ale jsou rozmanité — od přírodních krajin přes mechanické plošiny až po industriální části. Každý svět má svou unikum herních prvků: někde stavíte most z volných kostek, jinde skáčete po katapultech nebo přemísťujete části lodi. Zdá se, že designéři důsledně pracovali s ideou, že s kostičkami se máme co nejvíce vyblbnout a nemají skládat jenom okolní prostředí.

Hudební stránka Voyagers je jemná, meditativní a podporuje klidné tempo hry. Jde o soundtrack, který vás nehoní, ale naopak zve k zastavení a naslouchání. Absence hlasové řeči dávají prostor hudbě a zvukům (šustění kostek, šoupání plastu, přichycení dílků) — a to je v tomto případě velká výhoda. Vizuální a zvukový design dohromady vytvářejí pocit, jako byste spolu se spoluhráčem prožívali plastovou poezii.

Kdybyste chtěli můžete si v klidu lehnout a místo hraní jen poslouchat, jak jedna klidná skladba střídá druhou. Hudba, ale zároveň mluví do příběhu a změnou rytmu dává najevo, kdy se děje něco co stojí za Vaši pozornost. Soundtrack je navíc normálně dostupný na streamovacích platformách jako Spotify.

To jsou dvě nejslabší stránky hry. Jakmile hru jednou dohrajete, nic vás už nebude nutit se k titulu znovu vracet, pokud skutečně moc nemilujete LEGO. Příběh zabere maximálně 4 hodiny pokud nebudete mít u něčeho zásek, což by se nemělo úplně stát. Spíše můžete počítat s herní dobou lehce přes 3 hodiny.

Zde si možná mohou někteří položit otázku, zdali tomu odpovídá cena hry, která se točí okolo necelých 25 dolarů. Nebojím se říci, že ano. Nejen že kupujete hru pro sebe, ale vlastně i pro kamaráda pokud se potvrdí Friend’s Pass. Na druhou stranu Dostihy a sázky, jste s přáteli taky dohráli již několikrát a během dlouhých večerů se k nim vracíte. Stejně tak si můžete jednu hru zahrát s více přáteli opakovaně a uvidíte, kdo se ukáže jako nejlepší parťák.

Tím by se zpestřila i znovuhratelnost, která nenabízí primárně nic nového z hlediska obtížnosti, ale teoreticky nové zážitky při samotné kooperaci – s různým partnerem můžete objevit odlišné přístupy, rozdělení rolí, kreativní řešení puzzlů.

LEGO Voyagers je milé překvapení — paradoxně jednoduše koncipované, ale designově promyšlené. Light Brick Studio dokázalo navázat na předchozí zážitky z Builder’s Journey a přidat dimenzi kooperace, která dává hře srdce. Nejde o revoluci, ale o krásně provedený kus herního umění, který funguje z hrany na hranu jako plastová skládačka. Hra je krátká, občas technicky škrípavá, ale zážitek, který dostanete, je opravdový a přátelský. Přesně tohle LEGO můžeme ocenit: jednoduchost, kreativita a radost ze společného hraní.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Annapurna Interactive