O Strangleholdu jste už dozajista předem zaslechli alespoň nějaké ty strohé zajímavé informace. Marketingové a PR oddělení Midway se činilo a to že velmi! Pro více či méně silná slova nechodili vůbec daleko a i přirovnáním k božskému králi bullet-timeových stříleček, kterým není nikdo jiný než dvoudílný Max Payne finského původu, se při barvitém popisu prvotiny Johna Woo v herní branži rozhodně nešetřilo. My si dnes bez skrupulí postupně právě na pravdivost těchto odvážných tvrzení řádně posvítíme a popíšeme vám, jak se vlastně celá tato novinka plná destrukce hraje. Nuže, do toho!
StoryboardPříběh. Pokud znáte akční titul Hard Boiled, musíte znát i inspektora Tequilu. Inspektor Tequila je Chow Yun-Fat. Ano, film Hard Boiled má na svědomí proslulý hongkongský režisér John Woo, který v současnosti operuje v USA, konkrétně v Hollywoodu a nutno říci, že kvalita jeho tamějších filmů zdaleka nedosahuje jeho hongkongských vrcholných střihových kreací. Mezi ně ale lze s čistým svědomím zařadit právě „Vařeno natvrdo“ (ukrutný překlad). Poněkud kostrbatě jsme se dostali k tomu, o co nám jde především, a to popsat dobrodružnou výpravu dnes k recenzi nás vyzývající. Inspektor Tequila je zpátky, proto tedy sympatický herec v hlavní roli výpravné multiformátové akční hry. Vše se odehrává několik let po událostech v Hard Boiled, začíná se nalezením mrtvého policisty s překrásně umělecky prostřeleným odznakem a jaksi proděravělou hlavou, v Německu by výstižně pronesli „Durchschuss“. Aby toho nebylo na našeho všemocného policejního důstojníčka málo, unesou mu také jeho dceru a milovanou dívku, která je pro změnu potomek jednoho z vlivných mafiánských bossů. Zamotává se to, jen co je pravda. A to ještě nic nevíte! A ani vědět nebudete, pokud si Stranglehold nezahrajete, protože jednak nemám rád spoilery v recenzích, druhak nebudu prozrazovat jednu z těch nejvíce kvalitních surovin tohoto herního receptu a Tretiak (křestním jménem Vladislav) byl slavný ruský hokejový brankář. To sem sice absolutně nepatří, ale pěkně se mi to hodilo k zakončení souvětí. Nuže, pozadí zapeklité story znáte, na vás bude, abyste prostřednictvím ovládání šikmookého hrdiny s obličejem slavného filmového herce učinili všem nekalostem přítrž a osvobodili úmyslně ztracená neviňátka. Na konec tohoto odstavce se sluší poznamenat, že i zde se setkáte, s několika (ne)očekávanými zvraty v ději.
Ač jsem to chtěl nechat až na později, musím právě teď uvést jeden z největších záporů Strangleholdu. Je jím opravdu velmi nedůstojná délka (nebo spíše krátkost). 7 misí je vše, co vám hra za vaše těžce utracené „love“ nabídne – a to pozor, některé úrovně nedosahují ani hodinové doby potřebné k jejich zkompletování. Suma sumárum je to něco přes 6 hodin, co mi trvalo hru dokončit na střední obtížnost, což, buďme k sobě upřímní, je za běžnou cenu 1399,- v kamenných obchodech žalostně málo. Dostanete tak tedy jen o 30 minut více hraní než v Medal of Honor – Airborne (také byla kritizována za svou rychle dohratelnou náplň), kterážto je ale objektivně daleko lepší hra a ještě navíc obsahuje skvělý multiplayer. Tady hra pro více hráčů také je, ale v tak tragickém stavu, že je škoda na ní plýtvat písmenky. Jsou to ovšem vaše peníze, vy se rozhodněte.
Každá jednotlivá mise se odehrává ve svém specifickém a většinou i vcelku originálním prostředí. Dostáváme se tedy opět z kritického pohledu k tomu optimističtějšímu a budeme i zlehka vychvalovat, protože architektura jednotlivých levelů je, dalo by se říci, až výborná. Například historické muzeum plné starodávných exponátů a koster různých pravěkých ještěrů je navrženo vskutku impozantně – a to si představte tu podívanou, kdy všechno vybavení rozstřílíte na maďeru, prostě krása! Některé úrovně jsou slabší, ovšem celkově jsou rozhodně nadprůměrné, tady dáváme palec nahoru. Kromě zmíněného výstavního svatostánku minulosti se těšte například na temná předměstí, pašerácký přístav, luxusní restauraci nebo chudinské chatrče plné výrobců drog. Některá zajímavá prostředí se střídají i během misí, takže se vám v průběhu hry nestane, že byste byli drahnou dobu na stejném monotónním místě.
Stranglehold je klasická střílečka viděná z pohledu třetí osoby – kamera zavěšená jakoby nad rameny hlavního hrdiny sleduje vaše počínání. Tedy kouká na to, jak všechno demolujete na tisíc kousků, jak mozky nepřátel zvete na nucenou prohlídku venkovní přírody popřípadě vnitřního čalounění budov, jak probíháte lineárními úrovněmi a přitom plníte stále stejné úkoly. Buď máte něco zničit, někoho zabít, zničit, zabít, někdy jistou osobu zachránit a pak zase a opět rozšmelcujete další várku enemáků jedna radost. Je to celou dobu hraní absolutně to samé, maximálně se to maskuje za něco jiného, ale my se nachytat nenecháme a celou habaďuru prokoukneme.
Celé hlavní kouzlo, které vám dnes pitvaná gameska nabízí, vězí v totálním rozmasakrování téměř všeho, co se vám na monitoru zobrazí. Lidskými protějšky počínaje, přes všemožné rekvizity přichystané vývojáři, zdmi a stropy místností konče. Cokoliv vás napadne, můžete s grácií ladných pohybů Chow Yun-Fata rozložit na prvočinitele. K využití se přímo nabízí klasický bullet-time, a taky že tu je! A opravdu to funguje. I přes lineární postup hrou, kdy musíte nejdříve vyčistit celé místnosti od zástupů nepřátel vybíhajících ze dveří (a přitom tam vy sami vstoupit nemůžete...!) a až pak skript dovolí postoupit do lokace další, vás všechno tohle střílení díky kvalitně zpracovanému zpomalování času bude bavit. Jako třešnička na dortu není Meruňka, alébrž čtyři extra speciálně spektakulární pohyby, které umí Tequila vykonávat hned poté, co se mu nabije zvláštní ukazatel energie umístěný vlevo dole, který se naplňuje postupně díky vašemu umu stylizovaného zabíjení. Čili, čím „krásněji“ nepřátele likvidujete, tím mohutněji vám energometr narůstá. První z nich dovoluje za menší úbytek nasbírané „many“ uzdravení, druhý při efektním zpomalení času zazoomuje na vybraného ničemu a vy mu za luxusně stylizovaného efektu prošpikujete výstřelem vybranou část těla. Doporučuju krk nebo oblast očí, nedělní mňamka k obědu. Třetí zpomalí čas, brutálně zesílí účinnost zbraní a čtvrtý, finální útok vyhladí všechny zlé osoby, které jsou právě přítomny v celé oblasti. Ultimátní řešení pro fajnšmekry. Střílení a ničení sice zábava je, ale jak už jste se mohli dočíst výše, lineárně a nudně navržené mise celou hratelnost srážejí téměř až k zemi a to je přes slušný akční model dosti velká škoda. Alespoň, že na konci většiny úrovní na vás čeká tu více tu méně zajímavý boss.
K totální anihilaci všeho živého byste měli mít k ruce zajímavý arzenál zbraní, ovšem nic než běžnou výbavu stejně jako u většiny her nečekejte. Klasické Tequilovy dvě pistole (možno nalézt i v pozlacené verzi), uzi, samopaly, raketomet a nějaké ty granáty. Později narazíte i na vychytanějši verze samopalů, v konečných fázích hry se vám tak jako tak budou hodit – nepřátel přibývá a obtížnost přituhuje. Ještě vám mám povinnost oznámit, že AI zloduchů v Strangleholdu nehledejte, asi by se vám nezadařilo, ono by to při takových zástupech už dopředu odpravených ničemných grázlů nebylo jedno z těch kvalitnějších rozhodnutí. I když alespoň základní pud sebezáchovy jim vštěpen být mohl.
Stranglehold nevypadá špatně, v některých místech vám určitá prostředí i nedovolí pořádně a zhluboka vydechnout, ale najdete tu i lehce hluché prostory, nedodělky i nepatřičné detaily. Textury jsou většinou ostré, rozhodně vše vypadá o chlup lépe než na X-Boxu 360, kde hra současně vychází. Pro PS3 vyjde titul až za pár týdnů. Co se mi ale dosti nelíbilo, to jsou animace nepřátel i některých hlavních hrdinů, Chow Yun-Fata nevyjímaje. Prkenné pohyby gangsterů by se daly přežít, ale některé klišovité pohyby uvidíte za jedno dohrání nejméně stokrát a to, uznejme, už taková rozjetá švanda není. Po zvukové stránce se jedná o slušný nadprůměr, atmosféru to nekazí, ba spíše správně doplňuje, není tedy nad čím bědovat. Hudba hraje, nástroje do toho nástrojují, zvuk střelby ji přesto určitě přehluší, takže o ni nám tady ani tak nějak moc nejde. Ale je tu a nikdo si na ni stěžovat nebude.
Pokud jste se před vydáním díky zmateným vyjádřením o minimální konfiguraci hardware potřebného ke spuštění strachovali, jak že je ten Stranglehold náročný a co zase za moderní mašinu budete potřebovat, nemusíte se bát. Pokud máte slušnou grafickou kartu, hra vám poběží velmi svižně. Po dohrání na vás čeká i spousta bonusů (artworky, hudební tracky samostatně přehratelné a podobné další fikané skopičiny), ale abyste kvůli nim Stranglehold hráli znovu, to příliš nehrozí.
Světe div se, jsme na konci recenze a ani to moc nebolelo (alespoň me tedy ne). Stranglehold je ukrutný akční střílecí rychlík. Pěkně vymodelované mise (myšleno architektonicky) si ovšem odporují svým lineárním a odfláknutým provedením (myšleno designérsky). Krátká doba hraní musí bohužel také do finálního hodnocení promluvit. Samotné efekty a povedený bullet-time celou hru naneštěstí neutáhnou a tak je procentální výčet níže takový, jaká je i hra sama. Perličkou na závěr je velikost, kdy se celá ta neuvěřitelná délka 7 necelohodinových úrovní rozkládá na dvou dvouvrstvých DVD! Co tam autoři ukryli za velké tajemství, to opravdu netuším, ale před instalací si připravte na svém pevném disku rovných patnáct giga. Slušný výkon, že?
