Máme tu novou hru. Je z Evropy a její hrdina je Nor, který by chtěl změnit svět. Ne, nejedná se o simulaci několika posledních týdnů života A. B. Breivika. Takovouto hru by si dovolil vytvořit leda tak vývojářský tým složený z hardcore uživatelů 4chanu. A jelikož takovéto ošklivé a morálně pochybné weby nikdo z redakce nesleduje (s výjimkou Karla, jemuž to jeho psychoanalytik doporučil, a který tak činí s maximálním opovržením), neexistuje ani žádná možnost jak by jsme se o takové hře dozvěděli.

Tato hra je totiž poklidná adventura, na internetu prezentována jako eco-adventure. A tak vám asi dojde, že námět bude mít něco společného s naším životním prostředím. Hrdinou je Bent Svensson a na rozdíl od onoho maniakálního a momentálně mediálně známějšího Nora se společnost nesnaží napravit se zbraní v ruce. Je to relativně klidný postarší muž, bývalý vědec, se zájmem v alternativních zdrojích energie, hodlající všechny své další životní potíže řešit především mozkem. Jak by se ostatně dalo od takového adventurního hrdiny čekat. Na začátku našeho příběhu je jeho jediným problémem najít klíč od dveří garáže, který někam důmyslně schoval při své poslední opilecké jízdě. V ní by pak měl najít věci potřebné k opravě svého věrného foggeru (pro neznalce je to cosi, co vytváří jedovatou mlhu, která zabíjí škůdce ) a mít klid, až do dalšího telefonátu své psycholožky.

Jenže sotva klíč najde, objeví se na scéně druhá hlavní postava, slečna Fay. Ta potěší všechny příznivce kreslených krásek a virtuální samohony obecně. Není sice kdovíjak spoře oděná, ale grafik očividně věděl jaké křivky se mu na slečnách líbí a nutno uznat, že se jistě budou líbit i většině mužské části hráčské obce a cca. 4% té ženské. Jen ten její ustaraný výraz v obličeji to trošku kazí (nicméně každý kdo četl Preachera ví, že správně použitý pytel dokáže divy). Nicméně není divu, že Fay se netváří zrovna vesele. Přichází totiž z budoucnosti (šestadvacáté století, abych byl konkrétnější), která nevypadá zrovna růžově. Klimatické změny na naší planetě zahnali obyvatelstvo do podzemí a ta poslední hrstka přeživších má brzy zhynou bídnou smrtí. Klikou však je, že s pomocí Svenssonova agregátu dokáží cestovat časem a pokusit se uskutečnit Phoenix plán, který má lidi z minulosti (tentokráte rok 1982) obrátit na zatvrzelé fandy ekologických zdrojů energie. Ani modří tentokráte zřejmě nebudou potřebovat nápovědu, aby jim došlo, proč Fay navštívila našeho plavovlasého ex-vědce.

Začíná tak zajímavý příběh, ve kterém hlavní roli nehraje nic menšího než boj o budoucnost naší lidské rasy na povrchu planety Země. Podíváme se v něm střídavě do budoucnosti a do herní současnosti a procestujeme tři světové kontinenty. Záměrně nechci být příliš specifický, neboť herní děj a příběh je u adventur to nejdůležitější a byla by škoda vás připravit o překvapení. Přeci jen žijeme v době, kdy open world hry vládnou světu a lidi si stěžují, že Call of Duty je příliš kolejovité. A New Beginning je navíc opravdu naprosto klasickou point and click adventurou, kde je příběh pevně nalinkovaný jedním směrem, nemůžete umřít nebo cokoliv pokazit a člověk se vlastně baví podle toho jak dobří byli scénáristé a game designéři, případně jaké omamné a osvěžující látky v průběhu vývoje konzumovali.

Nutno podotknout, že kvalita příběhové stránky hry je skvělá. Hráče čeká spousta menších i větších zvratů a více či méně zapeklitých úkolů. Většina herních problémů se řeší vesměs logickou cestou (šroubovákem odšroubujete šroub…whoa) za použití myšlenkových pochodů blízkých většině lidských jedinců. Což určitě potěší starší generaci hráčů zvyklých na neuvěřitelné kombinační excesy adventur let dávno minulých, především her z českých luhů a hájů (pro mě je nesmrtelná klasika když v Poldovi omráčíte berana použitýma fusaklema). Záseky jsem za celou hru měl asi jen tři (i když jeden asi hodinový) a když nevíte kudy kam, zkuste jestli věci ve vašem inventáři neumožňují nějakou speciální akci (např. zlomení hřebenu). Vývojáři navíc hru usnadnili v tom, že věci, které se dají použít se po zmáčknutí mezerníku označí modrým kolečkem. Odpadá tak nepříjemný pixelhunting, nešvar který asi málokdo bude postrádat. Je vidět, že vývojáři chtěli, aby hráč postupoval plynule a nebloumal. I minihry se dají přeskočit pokud na ně nemáte nervy nebo dostatečně výkonný mozek.

Na druhou stranu musím napsat, že pohyblivé komixy, jež posunují příběh kupředu, jsou pro mě zklamáním. Hudební doprovod (který je v normální herní situaci perfektní a skvěle dokresluje prostředí) je při nich takřka sterilní, negraduje a dramatické situace pak moc urgentně nepůsobí. Zvlášť když k tomu přidáme líné zobrazování dalších dějových okének. Nevím jestli je to tím, že žijeme v době, kdy jsou všichni zvyklí na střih zběsilý jako Američan, když ho týden izolujete od Coca-Coly, a který vídáme v hudebních klipech, filmových trailerech nebo vlastně v jakémkoliv audiovizuálním materiálu, na který narazíme. Kdo ví, ale každopádně to kazí výsledný dojem ze hry.

Když jsme u těch nedostatků, tak mám pocit, že dost lidem bude vadit „vyladěnost“ na monitory s poměrem 4:3. Pokud vlastníte monitor s jiným poměrem jako 16:9 (což nejspíš vlastníte) zůstanou vám na obou stranách dva krásné, černé proužky. Občas se mi stávalo, že mi nešly zobrazit věci v inventáři (což naštěstí dokáže napravit dvojité stisknutí escapu) a pak jistě narazíte na pár nepřeložených textů. Hra je totiž původně německá a občas se vám přihodí (většinou pokud zkoušíte dadaistický přístup k dalšímu pokroku ve hře), že postava něco zahlásí německy. Samotné dialogy mě také moc nepotěšily, nejsou sice špatné, ale ani nijak zvlášť barvité a ačkoli se člověk, co je psal občas blýskl nějakým vtipem, většinou se držel dost při zemi.

Krom těchto několika věcí nemám nad čím hořekovat. Herní lokace jsou zpracovány opravdu nádherně a vskutku jich není málo. I ty, na kterých strávíte sotva tři minuty jsou vymakány do nejmenších detailů a působí opravdu kouzelně i na největších monitorech.

A New Beginning je zřejmě hrou pro dva typy lidí. Pro ty, co si chtějí zavzpomínat na staré časy a pro ty, co chtějí pěknou a nenáročnou hru. Herní dobu nemůžu říct přesně, jelikož jsem to opravdu neměřil, ale odhaduji jí kolem osmi hodin. Samozřejmě musíte vzít v potaz, že znovuhratelnost je prakticky nulová. Dlouho jsem přemýšlel, jaké skóre hře udělit, ale musím vzít v potaz, že klasiky žánru jako Broken Sword nebo The Monkey Island si můžete pořídit za lidovku, zatímco tato hra stojí kolo pětadvaceti euro z digitální distribuce. Herní puzzle jsou nápadité a jednoduše logicky řešitelné, ale nejsou ani nijak jednoduché, takže má pak člověk radost, že na ten problém vyzrál. Člověk tak v klidu postupuje hrou a odhaluje pokračování tohoto eco-story. Bohužel hře chybí dramatická složka hry, což mi u adventury (od slova adventure, čili dobrodružství) dosti vadí, protože v situacích, které by měli působit naléhavě (např. když odstraňujete bombu) si můžete dojít v klidu vyvenčit psa/kočku/přítelkyni. I v tom Broken Swordu, který je patnáct let starý, šlo umřít! Věčná škoda. Nicméně pokud toto dokážete překousnout, nabízí hra kvalitní zážitek a uklidňující vzpomínku na staré časy v moderním a kvalitním audiovizuálním kabátku.