Je to každý rok o tom stejném. FIFA a PES, na věky znepřátelení, s obměněnou číslovkou znovu stojící proti sobě a vábící hráče na svoje přednosti. A že jich letos není málo. FIFA vsadila opět na obří marketing, tolik pro EA typický - tentokrát však zámořský moloch nemazal med kolem pusy bez toho, aniž by neměl svá lákadla podpořená fakty. FIFA 12 vyčnívá mezi ostatními fifami zhruba jako kdysi Jenda Koller v šestnáctce soupeře. Podpořená velkou základnou fanoušků bez obtíží vyzvala největšího konkurenta ze stáje Konami. Už teď je jasné, kdo vede. 5 ku jedné prodané kopii Pro Evolution Soccer, takový je průběžný stav ani ne v polovině první půle tohohle zápasu hraného na dálku.

Dvanáctka mění zaběhlou, a pojďme si říct, že i poměrně zkostnatělou hratelnost vylepšeným enginem a bráněním, čímž v podstatě posouvá virtuální kopanou o několik kroků vstříc realitě. Tím je vlastně řečeno vše. Ne snad ale že by tímhle zjištěním celý text končil. Naopak.

Nový, nebo možná bude lepší říci vylepšený, engine dovoluje hře chovat se o poznání víc jako skutečný fotbal. Hráči už nejsou svázání ničím, leda tak že by se jim při vedení meruny svázaly nohy, ale to nehrozí. Fyzika se naplno promítne do hry při každé kolizi s protihráčem a nejen s ním. Hráči ne že by měli předem nastaveno několik pádů, ale zkrátka se zřítí k zemi tak, jak by se asi skácel každý, kdyby mu v té chvíli někdo zajel pod nohy. Záleží na úhlu skluzu, na rychlosti…zkrátka – je to věda. Ale v EA jí zvládli poměrně slušně, nebýt drobných, ale poměrně frekventovaných bugů.

Další věc, co přispívá k novému pojetí letošní fify, je Impact engine – jinými slovy přepracované a realističtější bránění. Odteď už neplatí léty „prověřený“ stisk áčka nebo jiného tlačítka, po němž se hráč rozběhne střemhlav k míči a stíhá protivníka tak dlouho, dokud mu tu merunu z nohy nějak nedostane, což většinou CPU na vyšších úrovních praktikovalo s téměř stoprocentní úspěšností. Letos tomuhle odzvonilo a chvilku potrvá, než se na nový styl, který citelně zpomaluje hru (není to však vůbec na škodu), hráč přeorientuje. Až se to stane, a pár zápasů to asi potrvá, tak ani nepoznáte, že kdysi se to vlastně dělalo úplně jinak.

Letos sice hráč vystartuje po míči, jenomže pouze stínuje útočícího forvarda. V příhodnou chvíli mu pak můžete stiskem dalšího tlačítka uzmout balon. Na xboxu je tahle procedura – byť se to nemusí zdát – hodně intuitivní, rychle si zvyknete.

Tyhle dva prvky jako by změnily fifu k nepoznání. Už to není stereotypní plácaná, kde na vyšších úrovních bušíte do soupeřovy obrany jako na dveře zavírající hospody, ale naopak se jedná o celistvou hru plnou nepřesností – přesně jako v reálu. Na to se konkurenčnímu psovi bude hodně těžko odpovídat. Protože jestli to v minulých letech byl on, kdo vládl virtuálnímu trávníku (když ne na konzolích, tak alespoň na PC), letos ho FIFA předskočila minimálně o dva roky. A to především technicky.

Další prvky hratelnosti rovněž doznaly změn, spíš ale kosmetického rázu. Gólmani chytají bez kiksů, minimálně mě se žádný nepřihodil, umělá inteligence se drží. Komentátoři Jirka Bosák a Petr Svěcený po většinu utkání komentují úplně jiný zápas, skákající intonace je uširvoucí, a sem tam se vkrade na mysl myšlenka, zda by nebylo lepší pustit si originální anglický.

Kariérní mód za manažera klubu se maximálně povedl, koneckonců pokračuje v dobře vyšlápnutých stopách svého předchůdce. Stěžejní prvek hry by možná mohl trochu zrychlit co se dlouhých skoků mezi letními měsíci týče, jinak mu ale prakticky není co vytknout. To samé platí i o Be a Pro, kde už i hra za brankáře má smysl. A co víc, letos se objeví i v PC verzi.

Úplně největší, nejrevolučnější a nejepičtější novinou v celé fifě je ale onlajnová utilita s názvem EA Football Club. Tahle virtuální centrála sdružuje všechny fanoušky a umožňuje jim hrát za své kluby virtuální ligu, která se každý týden nuluje. Čím víc výher váš klub nasbírá, tím lépe pro něj, povede si líp v tabulce. A aby se předešlo nerovným soubojům obra s trpaslíky, nejde tu o celkové XP body, ale o jejich průměr. Tím pádem má každý fanoušek možnost vyšplhat se se svým klubem až na vrchol. Stačí poctivě hrát virtuální ligu. Kromě toho se zde také sdílejí vaše úspěchy v singlu, třeba vyhrané zápasy za svůj oblíbený klub.

Graficky poskočila FIFA 12 taky o něco výš, ve srovnání s konkurencí ale viditelně ztrácí. Alespoň tedy co se týče prokreslení a detailů obličeje, o velkých hvězdách nemluvě. Tenhle drobný neduh ale naštěstí nijak neprohlubuje hudební podkres, i letos jednoduše parádní. Elektro songy perfektně podtrhují celé vzezření hry, podobně jako tvrdá rocková či punková muzika v hokejovém NHL.

Když se to vezme kolem a kolem, vyjde nám, že letošní ročník se nad očekávání povedl. Skeptici nemohou namítat, že jde jen o další kopii s pozměněnou číslovkou – i oni ale budou muset chtě nechtě připustit, že tenhle fotbal se prostě povedl. Ať už to znamená jakkoli velký příslib do budoucna, doufejme, že příští ročník přinese ještě o píď lepší kopanou, znovu tolik blízkou reálné předloze. Bravo!