Poctivé RPG hry jako bys v dnešním herním světě pohledal. Většina těch, které bychom takto mohli označit, se postupem času buď pozměnila tak, aby její zevnějšek lépe imponoval mainstreamovému hráči (Mass Effect), jiná zase už o sobě dlouhou dobu nedala vědět (Fallout), o dalších pak zase léta spekulujeme na čistě teoretických rovinách (Diablo 3). Díky tomu vzniká na herním trhu jakás takás mezera – ne nijak velká -, kterou by bylo škoda nezacelit. A právě to je hlavní cíl her jako Risen.

Značka Risen od německý Piranha Bytes vzešla z veleznámé klasiky Gothic, tudíž je jasné, na koho cílí. Na hráče, kteří nehledají úlevy. Na ty, co prostě chtějí strávit u hry celou noc a neposunout se v příběhu ani o pětinu. Někdo si určitě už teď nevěřícně klepe na čelo. Tak pro něj Risen 2 není. Pro všechny ostatní jednoznačně stojí za zkoušku. Od prvního dílu ho dělí několik změn a hlavně pak cestování mezi jednotlivými ostrovy, kde se děj odehrává. Tři roky uběhly od vydání jedničky, což je doba, za kterou se rozhodně dá vymyslet spousta věcí. Tvůrci ale vsadili na jistotu – a taky na menšinový názor, že i nevystajlovaná a reklamou neobestřená hra může uspět.

Nedá se úplně říct, že by děj druhého dílu navázal tam, kde první končil. Rozhodně se ale hodí mít předchůdce projetý, to abyste se příliš neztráceli v reáliích. Rychlý úvod: Poslední bašta inkvizice se rozpadá, bezejmenný hrdina (vy) je namol, temné síly co nevidět převezmou kontrolu nad světem. Ještě však není vše prohráno, to když potvorami přemnožené moře vyplivne pirátku Patty, která náhodou tvrdí, že ví (respektive, že její tatík pirát ví), jak z téhle bryndy ven. Takže se vydáváte na pirátské ostrovy zjistit to velké tajemství. Samozřejmě že v přestrojení za piráta.

Správné RPG si zakládá na dialozích. Ty nejsou v Risen 2 vůbec, ale vůbec špatné. Chybí jim sice dynamika, ale to proto, že odpovědí je mnohdy spousta a vybrat tu správnou prostě chvíli trvá. Co jim ale nechybí, je humor. Ve většině případů všichni protagonisté v čele s tím hlavním srší vtipem a nutno říct, že to má na hru víc než blahodárné účinky. Díky dialogům si taky „vykecáte“ vedlejší questy (hlavní vždy), nebo můžete někoho vyzvat na souboj anebo si od nějaké povolané osoby koupit novou schopnost.

Vše se odehrává v pěkném prostředí ostrovů, po nichž můžete pobíhat, jak se vám zlíbí (máte-li prostor přístupný). Bez mapy se však musíte spolehnout čistě jen na svůj orientační smysl a pravdou je, že ten se v hluboké džungli často ocitne pod těžkou zkouškou. Vždycky můžete sbírat rostliny, jídlo a další suroviny, případně předměty do svého inventáře. Něco z toho vás pak vyléčí. Podstatnou roli hrají taky peníze. Za ně se naučíte nové dovednosti (plížení, kapsářství,…). Dost by vám taky mělo záležet na své vlastní „slávě.“ Jakmile vás někdo porazí v souboji, jednoznačně počítejte s tím, že se vám několik desítek bodů odečte. Na druhou stranu ale za každou skolenou potvoru se vám body přičítají. Funguje to zhruba na způsob klasických XP. Dosáhnete-li určitého počtu, hned se jich zbavujte za různé schopnosti (ovládání zbraní,…).

A to se dostáváme k soubojům. V džungli se vždycky poflakuje nějaká šelma nebo jiný druh fantasy nepřátel, takže o zábavu budete mít prakticky neustále postaráno. Bohužel, celkově zastaralá hratelnost, která by se jinak dala překousnout, se tady projeví v plné míře. Nemastné, neslané bitky, jinak taky jedna z podstatných složek hry hned po příběhu, prostě musí být zvládnutá lépe. Teď je někde na úrovni prvního Zaklínače, možná ještě níž. Hra vám sice poradí, jak dělat různá komba (ze začátku je jen jedno), ale po čase zjistíte, že vás nepřítel prostě stejně zmasakruje, když nemáte koupené různé doplňkové bojové schopnosti. Stačí několik rozzuřených opic a máte zaděláno na pořádný problém. To by zase tolik nevadilo – co vadí je, že celé souboje jsou pojaté, jako kdyby je někdo vystřihl z několik let staré hry. A byť se Risen 2 chce prezentovat jako oldskůlová záležitost, tohle prostě nemůže nechat bez moderních prvků.

Ne zrovna valně si taky vede umělá inteligence jednotlivých postav. Hlavně pak NPC a různých vedlejších. Ty nijak neřeší, stojí-li vám zrovna v cestě, stejně jako zastaralý engine příliš neřeší, kde se pohybuje vaše postava. Díky tomu se často ocitnete v moci záludných bugů. Nestává se to často, rozhodně se to ale taky nestává párkrát za hru. Co je navíc poměrně nevšední ve světě RPG, je v Risen 2 naprostou samozřejmostí. Hlavní příběhová linie je jen jedna, a tvůrci vás po ní ženou v docela lineárním tempu. S řazením questů dle vlastní volby tak počítejte jen na vedlejší úrovni.

Pořád to ale není největší mínus hry, navíc si docela myslím, že tahle zjevná linearita má v celém příběhu svůj význam. Absolutně nejhůř ze všeho si vede grafika. Když už se chce Risen 2 převlékat za přestárlé a vyzrálé RPG, nemůže k tomu využívat engine z doby, kterou hodlá napodobovat. Některé pohyby (jako třeba několikavteřinový skok ze schodů) vypadají vážně směšně. Mimika žádná, prostředí džungle ještě jakž takž ucházející a snesitelné, počáteční hrad inkvizice a jeho šablonovitá jednoduchost ale ani náhodou. Nikdo po Risen 2 nechce džungli á la Crysis, ale nějakou úroveň by to přece jen mít mělo. A ono má. Jenže malou.

Kdo se nad tím vším dokáže povznést a užívat si příběhu a všeho toho staromódna, jenž tu na vás dýchá, bude se královsky bavit. Jinak ale Risen 2 nepůsobí příliš kompaktním dojmem, což by RPG jeho kvalit mělo. Soubojový systém by si mohl zasoupeřit s prvním Zaklínačem a prohrál by. Hrací doba je na poměry RPG spíš lehce pod průměrem, nijak kolosální záležitost rozměrů srovnatelnou s největšími hráči žánru ale nečekejte. Risen 2 mělo na víc.