Tahle hra má poměrně zajímavou minulost, stačilo málo, a nemusela tu vůbec být. Původně vznikala pod taktovkou Activisionu, které z ní chtělo mít další True Crime, tentokrát ale z Hongkongu. Poslední True Crime vyšlo před dlouhými sedmi lety, a tak by to byl návrat vskutku monstrózní. Jenže vývoj spolykal spoustu peněz a výsledek žádný, takže velký moloch nechal hru padnout. Chytil se jí však Square Enix, který by na ní rád vybudoval svou vlastní volnoměstskou značku. Teď jen aby bylo jasno. Neplést si Sleeping Dosg se Saints Row: The Third. Skalní příznivci Rockstaru by patrně nedělaly s oběma tituly velké cavyky a bez přemýšlení je mrskli do pytle „GTA klony,“ nezaujatý herní fanda by se však neměl tolik ukvapovat.

Saints Row ve třetím díle zparodovalo samo sebe, vsadilo na bláznivost a ztřeštěnost a alespoň na krátkou dobu si získalo přízeň publika. Co Sleeping Dogs? To už je o poznání drsnější. Navíc, všimli jste si, že po Silvestru budou herní branží pobíhat dva volnoměstští „psi“? Ke Sleeping Dogs se přidá jedna z největších senzací červnové étrojky – Watch Dogs. To úplně zavádí kynologickou terminologií, tak proč jí nepoužít: Které plemeno se nejlépe vypořádá s GTA V? To, jež vyšlechtil Square Enix, nebo to, jež brzy vzejde z chovu montrealského Ubisoftu?

Pravda se jistě časem ukáže, už teď je ale jisté, že Sleeping Dogs mají našlápnuto dobře. To ale mnohdy k úplnému úspěchu ani zdaleka nestačí. Tvůrci nás zavádí do Hongkongu a první čeho si všimnete, je, že tady se jezdí vlevo (!). Takže na to pozor, ale jak se říká i mezi skutečnými řidiči: rychle si zvyknete. Wei Shen je policista, kterého nadřízení nasadili do hongkongského podsvětí. Panuje tady velká rivalita mezi několika klany a Wei se bude ucházet o důvěru gangu Sun on Yee. Drogy, prostituce, krádeže – nic z toho není těmhle chlapům cizí. A jak už to tak v podobných kriminálkách chodí, hlavní hrdina si získá důvěry až příliš, což ho stojí hádky s nadřízenými; dál se tady taky odehraje několik zvratů, z kterých může Wei vytěžit ještě lukrativnější postavení v hierarchii klanu a tak dále.

Klišoidní příběh má dvě roviny. V té první je Wei členem gangu a tvrdě maká na svojí reputaci, v té druhé plní příkazy nadřízených policistů a klade pasti, zjišťuje informace, nastražuje štěnice a snaží se postupně nasadit želízka velkým rybám mafiánského podniku. Ta třetí, a dle mého taky nejzábavnější rovina stojí upozaděná stranou. V ní si můžete dělat, co chcete. A to úplně. Město se dělí na čtyři části, z nichž každou něco odlišuje od ostatních, a vy se mezi nimi můžete prohánět, jak jen se vám zlíbí.

A plnit vedlejší mise. Důvodů k tomu máte poměrně, především kvůli upgradům. Různé postranní úkoly vylepšují nejen vaše konto, kde se vrství hromady hongkongských dolarů, ale hlavně váš „Face“ level. Čím vyšší je, tím víc se vám toho ve hře odemkne. Hlavně pak oblečení v obchodech. Když se projevíte jako zdatný střelec a bojovník nablízko, zvyšuje se vaše reputace u Triád, což vede k upgradům Weiových schopností. Najdete-li ve městě povalovat se jednu ze sošek vašeho kung-fu mistra a vrátíte jí majiteli, zpřístupní se vám za to nové kombo. Kromě toho můžete taky závodit (díky chabé AI, bugům a chování vozidel vyhrajete napoprvé skoro vždy), sázet na kohoutí zápasy nebo napíchávat kamery a posílat do báně dealery triád. Postranního vyžití se ve hře najde opravdu hodně, za což tvůrce nelze nepochválit. Kdo chce, užije si ve Wei Shenově Hongkongu několik hodin akce, aniž by vůbec postoupil v dějové linii vpřed.

Velkou měrou do hratelnosti zasahují taky minihry spojené s napíchnutím kamer, instalací štěnic a podobně. Rozhodně by neškodilo každou z nich trochu lépe uvést a popsat, jak funguje. Kdybych hackování kamery pomocí hádání čísel na 7 pokusů neviděl předtím v gameplay videu popsané, lámal bych si nad ním hlavu ještě teď. To samé platí bez výjimky i pro instalaci štěnic nebo otevírání zámků. Hra vám na to zpravidla dá minutu dvě, víc ne. Za tu dobu musíte složitě hledat správné frekvence, držet páčku na místě a nehýbat s ní a bůhví co ještě. A to všechno bez úvodního vysvětlení.

A teď už bohužel jen to špatné. Hru naprosto totálně a fatálně sžírají bugy. To, co se v ní děje, je někdy k smíchu (když to neovlivní vaší misi), někdy - a bohužel v drtivé většině případů - k pláči (když to ovlivní vaší misi). Modelová situace: Prcháte s kradenou dodávkou plnou peněz na místo určení (jedna z opakovatelných vedlejších misí – ukradni dodávku sekuriťákům a přivez mi ji) a v patách máte policii. Snažíte se stočit těžký vůz v prudké zatáčce a dostat ho na dálnici, jenže narazíte čelně do sloupu. Auto se podivně překroutí kolmo k silnici, následně do něj narazí policejní vůz, jenže tak, že vjede pod dodávku a poruší snad všechny fyzikální zákony. Vy jste uvěznění v autě, se kterým se nedá manévrovat, jelikož se pod něj vklínil houkající sedan. Kolem už se seskupili posily a soustředí na vás palbu. Co teď? Radím: Zbytečně to neprodlužovat, vystoupit a nechat se zabít.

Jindy zase uprostřed mise, kdy vykloněný z auta jakožto spolujezdec v klasické GTA misi prcháte před ostatními a střílíte po jejich vozech, váš řidič vjede na skokánek a místo aby dopadl na vozovku, jeho vůz dopadne na svodidla, po kterých pak několik desítek metrů slajduje ve stylu Tonyho Hawka. Mezitím vás nepřátelé v pohodě obklopí a rozstřílejí na padrť. Mise se opakuje.

A to jsou jen některé ukázky, které výrazně ovlivnily hlavní dějové mise.

Winston, šéf Sun on Yee, ze začátku říká, že zbraní je v Hongkongu málo. Přesto ale nepochopím, proč jednu chvíli Wei zbraň za opaskem má, aby následně šel do mise, kde by mu náááhodou mohla posloužit jako výhoda, a tak mu jí tvůrci odeberou a po skončení úkolu samozřejmě nevrátí. Tenhle proces se několikrát opakuje, až si člověk klepe na čelo a marně si láme hlavu nad tím, proč to autoři řešili takhle krkolomně. Když už jí máte, tak si v přestřelkách užijete asi nejvíc srandy (možná proto, že jsou prostě jen ve hře trochu bonus). Existuje tu taky jakýsi bullet-time při vyskočení zpoza krytu. Škoda, že do jednoho nepřítele musíte vyprázdnit půlku zásobníku samopalu, aby se vůbec uráčil zemřít. Protivníci to mají značně ulehčené. Nechte hlavu vystrčenou proti jejich hlavni a stačí pár ran (jsou velmi přesní na rozdíl od vašich spolubojovníků) a můžete skládat reparát od posledního checkpointu.

O to víc se pak dostávají ke slovu pěstní souboje. A o to víc nechápu, proč jim autoři nevěnovali drtivou většinu svého času. Takhle musíte jednak přemýšlet, jak chytře vrstvit komba a použít správnou kombinaci tlačítek, a taky dávat pozor, jestli se náhodou někdo z nepřátel nechystá k útoku (zčervená). Jestli ano, musíte jej ihned zablokovat. Krkolomněji už to vážně vyřešit nešlo. Opět to totiž nahrává bugům, které neváhali a vetřeli se v hojné míře i do potyček a šarvátek. Vždycky se totiž na vás sesype minimálně trojice nepřátel, ke kterým se pak přidají další. A to se potom vyznejte v tom, koho mlátit a koho zase blokovat, když jde na vás deset gangsterů. Stačí jeden špatný timing blokování a ránu schytáte v plné míře.

Nelze si pomoct, tohle prostě mělo dopadnout líp. Animace, grafika, chování vozidel, to všechno jsme tu nezmínili – není třeba. Jen to společně s výše vypsanými prvky přilívá olej do ohně hrozivé béčkovosti celého díla. Ohromně naštvou především bugy. Taky nechápu krok se zbraněmi. True Crime se nikdy nedokázalo zbavit nálepky klonu. Bohužel, Sleeping Dogs se může přetrhnout, a stejně ta nálepka zůstává i jemu.