Změna je život. A ne vždy je ta změna příjemná, ale to kolikrát ani život sám, jak by vám potvrdil Silas Greaves. Celej svůj mizernej život se pachtuje s grázlama, protože musí. A my jsme za to rádi. Techland vrátil sérii Call of Juarez tam, kam odjakživa patřila. Pěkně na divoký západ. Pojďme si říct otevřeně, že předchozí Cartel byl totální propadák. A je dobře, že se tvůrci poučili a snažili se opět vrátit do starých kolejí. Gunslinger sice opouští dějovou linii bratrů McCallových, to však vůbec neznamená, že by se nevydal originální cestou. Zdá se to neuvěřitelné, ale za cenu nižší než datadisk k The Sims nabízí víc zábavy než mnohé trojáčkové počiny. A to má ke všemu Techland plné ruce práce se zombíky v Dead Island a Dying Light.
Něčím však ten nedostatek rukou vykoupen být musel. Gunslinger nemá multiplayer, místo toho vám nabídne jen řádění v Arcade módu nebo procvičování pověstných westernových duelů. Stěžejním se tak stává příběhová část. A troufám si tvrdit, že svůj úděl plní na jedničku. Vinou všemožných okleštění nahrazují cut-scény komiksové prostřihy trochu ve stylu Max Paynea. To však paradoxně hře vůbec neubližuje, naopak to díky perfektnímu dabingu ještě víc vtahuje do děje. V roce 1910 přijíždí do malého kansaského městečka lovec odměn, samotář a potížista Silas Greaves. Sedne si do saloonu a několika přítomným začne vyprávět svůj příběh.
Filmař by jeho osud nazval typickým westernovským klišé o zradě a touze po mstě. Silas vypráví retrospektivně o všech velkých gaunerech konce 19. století, které naháněl a také úspěšně zpacifikoval. Nebo to je všechno jen výplod jeho stárnoucí mysli, posilněný alkoholem, který je jeho obecenstvo v saloonu nuceno poslouchat? Tuhle otázku si bude klást hráč často a pravdou je, že ucelenou odpověď na ní nikdy nedostane. Tvůrcům se ale kvůli takto zvolenému pojetí otevírá široké spektrum možností, které z jinak obyčejné střílečky (podpořené ovšem kvalitním XP systémem) dělají aspiranta na jeden z nejlákavějších počinů jara. Často se tedy stane, že do akce vstoupíte podle Silasova vyprávění, které se však trochu „zvrtne“ a ostatní jej začnou opravovat na základě románových svědectví a novinových článků. Akci si tedy z důvodů historické korektnosti zahrajete znovu – teď už tak, jak se opravdu stala.
To se opakuje několikrát. Někdy opravuje Silas ostatní, jindy je opravován Silas (především mladičkým a zarputilým milovníkem westernových románů Dwightem Eisenhowerem – ano, přesně tím). Tahle zdánlivě jednoduchý scénáristický trik zaručuje, že se budete u hraní královsky bavit a mnohdy se neubráníte hlasitému smíchu. Gunslinger je přímočarý, vtipný a neuvěřitelně rychle odsýpá, což z něj dělá prakticky ideální střílečku.
Co ho však tíží je jednak absence jakýchkoli speciálních pohybů (ne tolik podstatné, protože klasické vykopnutí dveří a „bullet-time“ zůstává) anebo přihlouplá, ovšem nadpřirozeně přesná AI (velmi podstatné). Jakmile vás některý z kovbojů zmerčí a vy se nestihnete ukrýt, je prakticky nemožné, aby vás netrefil. A to z míst kolikrát velmi vzdálených. Je rovněž škoda, že chybí volnost, což je ovšem způsobeno stylem vyprávění. Posouváte se v podstatě jen od jednoho příběhu k druhému, bez možnosti prozkoumávat jinak nádherně zpracovaný westernový svět Techlandu. Ani na koně si nesednete. Gunslingeru ovšem neubližují skripty, kterých využívá hojně a často. Mnohdy bezpečně identifikujete, že se blížíte do míst, kde se brzy semele pořádná bitva. I proto je zhruba šestihodinová herní doba tak akorát, protože jinak byste se brzy i přes zmíněné klady utopili ve stereotypu.
Někdo by si mohl stěžovat, že jde jen o akci, v níž se jen hloupě sunete od A do B a pokaždé se stejným koncem. Vyprávění Silase k tomu ovšem nabádá, navíc ne vždy je na konci mrtvý hlavní záporák. Ani Silas není všemocný, byť se do něj v mnoha částech hry stylizuje. To však nic nemění na tom, že ten nadhled, se kterým se Gunslinger nebojí parodovat celý westernový žánr (a tím si vlastně utahovat sám ze sebe), je naprosto jedinečný.
Přispívá tomu taky audiovizuál. Bohaté scenérie znásobují syté barvy a borderlandovský look, který se k westernu neobyčejně hodí stejně jako k vesmírnému sci-fi od Gearboxu. Vše výborně doplňuje taky hudba, která se neztratí, je melodická a rozhodně ještě zvyšuje atmosféru. I hudba vše podbarvuje s osobitým nadhledem, proto když se strhne přestřelka, začne hrát typický saloonovský kvapík.
XP systém vás odměňuje za každé zabití body, které pak lze vrstvit do různých komb. Když dosáhnete určitého počtu bodů, máte nárok na vylepšení schopnosti. To se týká rychlosti nabíjení u zbraní. Nosit můžete dvě, přičemž revolvery samozřejmě zvládne Silas dva. Jako druhou zbraň si pak může vybírat mezi automatickou puškou a brokovnicí. Druhá zmíněná najde uplatnění jen ve stísněných prostorách, proto jestli můžeme radit, shotgun berte do ruky jen v případech, že máte rychlé ruce při nabíjení (do hlavně se logicky vejdou jen dva broky). Na konci levelu na vás většinou čeká hlavní boss, neboli postava známá z historie, se kterou si Silas vyřizuje účty. Abyste se o nich dozvěděli něco víc, můžete občas zkusit vyhledat někde po mapě roztroušené Nuggety Pravdy, kde skrývají informace o všech tehdejších vrazích a loupežnících.
Po propadáku s předchozím The Cartel jede Call of Juarez opět na plné obrátky. Není to střílečka, která by vás bavila dlouhé týdny, ovšem za cenu, se kterou jde na trh, toho nabídne víc, než by kdokoliv čekal. I přes zjevné nedostatky vás bude bavit nechat se unášet vyprávěným příběhem a na konci si vyřídit účty s bossem. Závěrečnou scénu patrně předpovíte už dřív, ale to nic nemění na faktu, že Gunslinger se povedl. Bude vás navíc lákat slupnout tuhle podvečerní jednohubku dvakrát, možná i víckrát.
