Uf, to se může stát jenom mně. Mám teď jít na hlídku a jako na potvoru musí začít pršet. Co pršet, to je hotová potopa! Vůbec bych se nedivil, kdyby mi na hlavu padaly trakače. Kdyby tu teď kolem mě projel tank, dost možná bych si ho ani nevšiml, tak špatná je momentálně viditelnost. Ale což, služba je služba, takže na sebe hodím plášť a vystřídám svého kolegu. Po cestě na své místo však něco zaslechnu poblíž jedné z budov. Jdu se podívat trochu blíže, posvítím si baterkou, ale nic nenacházím, asi se mi jenom něco zdálo. Náhle mne něco zezadu chytne za krk, srazí k zemi a v odlesku čepele nože vidím černou pásku přes pravé oko. „Řekni, co víš,“ hlesne útočník. Co mám dělat?
Nebo spíš, co byste dělali vy, kdybyste se ocitli v rukách takové legendy, jakou je Big Boss, chcete-li Naked Snake? Tenhle hlavní hrdina třetího plnohodnotného pokračování série Metal Gear Solid se totiž po letech vrací na scénu, jak ostatně sám neopomene v úvodu kampaně poznamenat. Příběh hry je zasazen do poloviny sedmdesátých let minulého století a v jeho úvodu musíte v jedné americké základně na Kubě osvobodit svého soukmenovce z organizace MSF, Chica a agentku Paz, která očividně přežila závěrečné vyvrcholení MGS: Peace Walker. I přes určité obtíže se mu záchrana nakonec daří a v klidu můžete společně s nimi odletět do bezpečí. Nebo se to tak alespoň na první pohled zdá. Víc prozrazovat nebudeme.
A to nejenom proto, že vám nechceme příběh dopodrobna vykecat, ale také z toho důvodu, že toho ve hře víc není. Hned poté se na vás totiž vyvalí závěrečné titulky a tím kampaň končí. Průměrný hráč se k nim dostane za necelé dvě hodiny, zkušenější za hodinku a skuteční machři to spíchnou do deseti minut. Ano, o něčem podobném se spekulovalo už před vydáním, přesto tomu tak nějak nemůžete uvěřit, dokud to nevidíte na vlastní oči. Řekněte si tedy, proč s titulem nadále ztrácet čas nebo proč za něj vůbec vyhazovat peníze. Inu, pár důvodů by se našlo, byť to v tuto chvíli může znít neuvěřitelně.
V prvé řadě je to hratelnost. Ground Zeroes se totiž hraje skvěle a coby lákadlo na nadcházející Phanom Pain funguje více než skvěle. Rozlehlá oblast vojenské základy nabízí spoustu možností jak se se zadanými úkoly vypořádat a je zcela na hráči, jaký způsob zvolí. Může se jednoduše prostřílet od začátku do konce, tiše likvidovat nepřátele nebo se všude nepozorovaně proplížit a nezanechat za sebou jedinou stopu. Zkrátka typický Metal Gear Solid, včetně evergreenů jako dlouhé cutscény, přesto vylepšený o několik novinek.
Tou nejviditelnější je vůbec poprvé zcela otevřená lokace, v níž si můžete vybírat nejenom jak daný úkol splníte, ale i v jakém pořadí nebo jak se k němu dostanete. Další novinkou je zařízení iDroid, jenž slouží jako vaše osobní zařízení obsahující všechny informace o plněném úkolu, umí přehrávat nalezené kazety, přivoláte skrze něj evakuační vrtulník nebo si prohlédnete mapu oblasti. Svět okolo vás se však při jeho používání zázračně nezastaví, tudíž si musíte dávat dobrý pozor, aby vás někdo nenačapal tak říkajíc v nedbalkách.
Velice zajímavým a realistickým způsobem funguje i umělá inteligence. Pokud zahlédnou něco podezřelého a například hustě prší, nejprve daným směrem posvítí baterkou (přesně jako bezvýznamný hlavní hrdina v úvodním odstavečku). Nebo když vyhodíte jističe administrativní budovy a myslíte si, jak jste vyzráli na všechny stráže a bezpečnostní kamery, chyba lávky. Nejbližší strážný jde jističe opět nahodit, zatímco ostatní zesílí hlídky u přístupových cestách k budově. Ale ne všechno je tak ideální, jak by se mohlo zdát. Stalo se mi totiž například i to, že jsem stál dobré tři metry od strážného, ten na mě svítil baterkou, koukal a vůbec nereagoval.
Kratičká příběhová kampaň pak naštěstí není jediný nabízený obsah, po jejím dokončení si zpřístupníte sadu čtyř samostatných misí. Každá z nich je alternativním zpracováním událostí v americkém vojenském táboře a zabere vám v průměru takovou půl hodinku. A pokud se budete opravdu snažit a sesbíráte všech devět nášivek organizace XOF, dostanete se k úplně finální bonusové misi, která se liší na základě platformy, na níž hrajete. Majitelé verze pro konzole PlayStation si zavzpomínají na jeden ze starších dílů (a to klidně i v kůži originálního Solida Snakea), zatímco hráči na Xboxu budou nuceni coby Raiden likvidovat jakousi podivnou nákazu.
V krátkosti bych se ještě rád zmínil o grafickém kabátku, který má na starosti nová verze Fox Enginu. Jednou větou – vypadá úžasně. Dokonce i na dnes již vlastně staré generaci konzolí a takřka devět let starém hardwaru vypadá Ground Zeroes skvěle, trochu horší je to pochopitelně s průměrným počtem snímků za sekundu. Během hraní to ještě celkem jde, tam titul běží plynule, ovšem jakmile přijdou na řadu příběhové cutscény, nastává výrazný pokles a zcela jasně viditelné trhance. Nicméně pokud se dokážete přes tento fakt přenést, obdržíte na oplátku opravdu skvěle vypadající grafiku.
Závěrečné hodnocení Metal Gear Solid V: Ground Zeroes není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Musí se k němu totiž přistupovat ze dvou různých směrů. Tím prvním je hratelnost. Zde není prakticky nic co vytknout, Ground Zeores se hraje skvěle, je zábavné, nabízí hráči spoustu různých řešení a možnost znovuhratelnosti je poměrně solidní. Pravým opakem je pak cena či samotné vyznění celého titulu. Není to totiž až zas tak dávno, co se coby lákadlo na nějaký titul využívaly zdarma stažitelné demoverze, ne rozsahem stejně velké hry prodávané za cenu 700 až 900 korun (v zahraničí za 30 euro). Na Phantom Pain se i nadále těším, nicméně tímto mne vydavatelství Konami dost zklamalo.
Recenzovaná verze: Xbox 360
