Sice mi bylo necelých 10 let, ale vidím to před očima, jako by to bylo dnes. Psal se rok 1992, a na olympijských hrách v Barceloně se poprvé v historii představili profesionálové z NBA. Nerad to přiznávám, ale USA tam v exhibičním tempu převálcovalo celý svět. Vše vypadalo tak elegantně, ladně… basketbal vypadal v jejich podání nesmírně jednoduše. Jména jako: Magic Johnson, Michael Jordan, Karl Melone, Scottie Pippen nebo David Robinson patří právě těm borcům, kteří mě tehdy donutili sledovat basketbal, což mi vydrželo až do dnes. A proto jsem rád za každý basketbal, jenž se objeví v digitální podobě, a že je v této oblasti z čeho vybírat.
Jedním z těch vskutku nejlepších v oboru je herní série od společnosti 2K, která válcuje svoji jedinou další konkurenci NBA Live od EA, tak neskutečným způsobem, že mi to připomíná, ono vystoupení amerických basketbalistů na LOH v roce 1992. Jak tomu bude letos, teprve ještě uvidíme, ale jedno je jasné: nový ročník NBA 2k16 se hraje dokonale a patří k tomu nejlepšímu, co na trhu teď najdete. Tváří není jeden hráč, ale hned trojice současných mladých superstar: James Harden, Stephen Curry a Anthony Davis. Ale už nebudu zdržovat a pojďme se v naší recenzi podívat, co od NBA 2k16 můžeme čekat a co se změnilo od minulého ročníku.
Nechme vše stranou, a jdeme rovnou na hřiště! Přeci jen úplně nejdůležitější je samotná hratelnost. Ale uvědomme si, že už minulý ročník byl proveden nadmíru dobře, takže autory zatím netlačí kupředu, ani tak konkurence, jako spíše fanoušci nebo výzva v podobě překonávání sami sebe.
Zcela upřímně, technické zpracování se nedočkala takového vylepšení, jak tomu bylo zvykem v dřívějších ročnících. Nicméně některé drobné změny jsou patrné. Kupříkladu míč se chová zase o něco reálněji a jeho poskakování na obruči mě nejednou napínalo, jestli skončí v koši nebo v rukou doskakujících hráčů. A propo, to je mnohem propracovanější: už to není jen o tom, že koho se první míč dotkne, ten jej uzme, ale nastávají i situace, kdy o něj hráči nesmiřitelně bojují. Občas míč z tohoto souboje odskočí úplně mimo hřiště. Obecně, práce hráčů s míčem je na vyšší úrovni, resp. už to nevypadá tak jakoby měli míč přilepený k ruce. Balón všemožně poskakuje a občas jim i odskočí, což naštve, ale vítám to s otevřenou náručí, protože je to další krok k reálnějšímu zpracování.
Animace hráčů působí reálněji nejenom v samotném pohybu a při driblingu, ale především je propracovanější kolizní model hráčů. Zde se projeví skoro každé kilo basketbalisty. Jednotlivé požďuchování, doskoky a přetlačování - tedy všechny souboje o míč nebo o kus příhodného místa na palubovce, odkud si zařvete o přihrávku, abyste mohli pohodlně střílet - vás nenechají v klidu, protože pád nebo zaškobrtnutí hráče, znamená příležitost pro soupeře.
Nebojím se říct, že NBA 2k16 je svojí hratelností na takové výši, že svojí kvalitou převyšuje i jiné sportovní simulátory - a to i pro naši krajinu mnohem bližší sporty, jako je hokej nebo fotbal. I když se to samozřejmě těžko posuzuje. Nicméně veškeré animace, chování jednotlivých modelů s míčem nebo mimo míč dávají smysl a dotváří autentičnost, kterou u jiných simulátorů tolik postrádám.
Pochopitelně basketbal je týmová hra, což se projevuje všude na hřišti. Důležité je nejenom ovládat hráče, ale i ostatní spoluhráče - navést je do volného prostoru nebo využít správnou taktiku. Důležité je měnit způsob a tempo hry nejenom v ofenzívě ale především v obraně.
Finty hráčů - pomocí pravé analogové páčky - byly přínosem již minulého ročníku, ale NBA 2k16 jde ještě o trošku dál: ne vždy se vám trik podaří. Záleží, v jaké je hráč situaci, jestli je pod tlakem dvou protihráčů nebo se může na provedení pěkné fintičky v klidu připravit. Ne vždy se individuální akce povede dotáhnout až do koše, ale je zapotřebí především týmové spolupráce, kde je potřeba uvolnit některého spoluhráče, který by měl čas na pohodlnou střelbu.
Na druhé straně hřiště se ovšem budete trápit s obrannou prací vašich protihráčů. Pokud uděláte jen sebemenší chybu a nebudete jim věnovat patřičnou pozornost, počítač vás potrestá, a to i na nižších obtížnostech. S tím souvisí menší výtka. Jde o přílišné rozdíly v jednotlivých obtížnostech, takže se může stát, že uvíznete „někde mezi“, a při jedné obtížnosti budete porážet soupeře o 20 bodů úplně v klidu a u vyšší obtížnosti dostanete takový „klepec“, že vás to nebude bavit.
Může se vám ale také stát, že při zápase netrefíte vůbec nic, i kdybyste byli před košem sami. Na vině je morálka projevující se výrazně během hraní. Přesně tak, jak je to patrné při reálných utkáních, i v případě NBA 2k16 se dočkáte těchto okamžiků. Jednou cestou, jak z toho ven, je vzít si Time-Out, změnit útočnou taktiku a hlavně trpělivost, protože při těchto chvílích má člověk tendence vše řešit střelou z každé pozice.
Pokud máte pocit, že NBA 2k16 se hraje dokonale, tak se nepletete. Je tomu skutečně tak. Ale k čemu by nám byla dokonalá simulace bez herních režimů? Naštěstí nám tvůrci servírují všechny možné i nemožné režimy, které k basketbalu patří nebo k němu jen „přičichly“. Můžete si zahrát v hale před tisícovkou diváků, venku na hřišti, kde vás sleduje jen banda kolemjdoucích, otestovat kvalitu počítače, „živého“ soupeře v multiplayeru nebo v kooperaci s kamarády. Občas se mi přihodila potíž s rychlostí (resp. pomalostí) serverů, ale to už byl problém i v loňském ročníku. Podrobnější popis jednotlivých herních režimů naleznete v bonusu k recenzi.
Ještě mi dovolte, abych se na chvíli pozastavil u kariéry, tedy režimu MyCAREER. Můžete si vytvořit vlastního hráče, se kterým zažijete vzestup z pouličního hráče na profesionální superstar - jednoho z týmů NBA. Tohoto režimu se ujal uznávaný hollywoodský scénárista a režisér Spikea Lee. Tím chtěli vývojáři zajistit kariéře mnohem autentičtější pocit z cesty na vrchol. Poslouží vám k tomu více jak deset hodin filmových sekvencí – ty jsou mimochodem velmi kvalitní a věnují se nejenom věcem spojeným s basketbalem, ale i s vaší rodinou. Před vydáním jsem k tomuto novému prvku, jenž 2k propagovali všude možně, přistupoval skepticky a říkal si: „Příběh v basketbalu? To nemají nic lepšího na práci?“ Ale o to víc mě pak překvapilo, jak mě kariéra začíná čím dál více pohlcovat a ejhle, jsou tři ráno. Good Job!
Na začátku jste hráčem středoškolského týmu a postupně se vám představují rektoři univerzit, abyste nastoupili právě na jejich školu. Jen a jen u nich! Oni jsou ti praví pro start vaší kariéry. Posléze si projdete, v Americe tolik oblíbenou, univerzitní soutěží, která vás katapultuje na vrchol kariéry. Nic ovšem není tak snadné, jak se může na první pohled zdát, a vaše cesta je dosti trnitá. Ovlivňuje vás nejenom basketbalové dění, ale také události ve vaší rodině, a čekají vás nelehká rozhodnutí.
Tak a co nám NBA 2k16 přináší pěkného dál? Máme tu luxusní hratelnost, spoustu herních režimů, jež vás zabaví na desítky hodin. Další věcí, kterou nemohu nezmínit, je dokonalá prezentace. Ta je dotažena do nejmenších detailů, takže si můžete připadat, jako kdybyste sledovali televizní přenos některého ze zápasů. Je pravdou, že prezentace tu byla i loni, ale nemohu ji nezmínit, protože si ji opravdu takhle představuji u každé sportovní simulace.
I u obyčejného přáteláku má vše svůj řád. Ještě před zápasem se nejdříve podíváme do studia, kde nám komentátor Ernie Johnson a dvě superstar NBA Shaquille O’Neal a nově Kenny Smith rozeberou, co se dá od zápasu čekat, který tým má formu, který hráč se vrací po zranění nebo kdo bude klíčovým mužem zápasu. Vše je pochopitelně doplněno i zevrubnou statistikou obou týmů.
Poté se už konečně dočkáte přepnutí televizních kamer do samotného dění jedné z dokonale vymodelovaných arén. Světelná show, uvádění hráčů, roztleskávačky, pokřiky nervózně popocházejících trenérů, předtočené rozhovory lídrů týmů a samozřejmě publikum skandující při každé trefené trojce...
Během přestávek, a po zápase nechybí rozhovory s hráči, kteří občas dramaticky a jindy s úsměvem odpovídají na tolik oblíbené otázky: "A co se stalo, že jste prohráli? Kde jste udělali chybu?" Zcela nově se v polovičce zápasu přepneme opět do studia na analýzu dosavadního dění. A na konci zápasu nechybí vyhlášení nejlepšího hráče, samozřejmě opět ve studiu se závěrečným shrnutím celého dění. Nutno uznat, že takovou prezentaci si umím představit u každé sportovní simulace, a nechal bych si ji skutečně líbit.
Při některých herních režimech je dění daného dne komentováno pomocí krátkých zpráv - taková obdoba tweetů. Možná jsem v tomhle trošku staromódní, ale více mi vyhovuje formát, jenž nabízí fotbalový simulátor FIFA, kde se objevují novinové články.
Na tuto otázku se nejspíše ptáte, pokud vlastníte loňský ročník. Odpověď na ní není zcela jednoznačná. V případě, že máte rádi hollywoodské bijáky a rádi byste si jeden užili v kariéře, nejspíše ano. Ale pokud vám na příběhu ani tak nesejde, potom ne, protože se dočkáte spíše kosmetických inovací v hratelnosti, aktualizace soupisek a prezentaci hry. Jinak na vás oproti minulému ročníku nic převratného nečeká.
Pokud ovšem ještě nevlastníte žádný basketbal, a váháte - určitě neuděláte chybu. V tuto chvíli je to bezesporu nejlepší simulátor basketbalu, který na trhu najdete. Uvidíme, s čím letos přijde konkurenční EA Sports se svojí NBA Live 16, ale aby překonala NBA 2k16, musela by se zatraceně snažit a udělat obří krok kupředu.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Cenega
Recenzovaná verze: PS4