Současná situace hlásá raketový nástup tzv. "old-school" her. Tedy her s pixel-artovou grafikou, vyšší náročností a celkové osobitým pojetím, které zkrátka baví. A právě Broforce, na kterého se v dnešní recenzi podíváme, na tom není jinak.

Broforce zkrátka nenabízí po příběhové stránce (která je tu jen aby se neřeklo) opravdu nic převratného, to můžeme říci hned na rovinu. Spíše než to slouží jako jakýsi "most" mezi třemi odlišnými scénáři pojící nesčetný počet jednotlivých úrovní (a že jich je).

Z počátku tak zredukujete stále rostoucí hrozbu terorismu, následně zažehnete invazi mimozemských vetřelců a nakonec se vydáte do jícnu samotného pekla. Všechno tohle vám zblajzne přibližně sedm hodin vašeho života, přičemž si připočtěte možnost hry v kooperaci až s třemi dalšími hráči, díky čemuž se herní doba logicky navyšuje.

A to nezmiňujeme speciální mise, možnost projití kampaně na hardcore obtížnost, nebo mód versus, ve kterém se postavíte proti jinému živému hráči. Zkrátka, po obsahové stránce má Broforce co nabídnout, nemluvě pak o jejím hlavním taháku. A sice, odemykáním nově hratelných postav, kterých ve hře najdete...zkrátka opravdu HODNĚ.

Znalci kultovních filmů pak budou přímo jásat radostí, protože do rukou nedostanou nikoho jiného, než právě protagonisty jimi tolik milovaných filmů minulého století. A že je z čeho vybírat!

Brodell Walker, Bro Dredd, Rambro, Bro Hard, The Brodator...a to je jen zlomek. Hrdinové tak mají k dispozici útok na blízko, na dálku a jeden speciální, jenž je pro každého hrdinu specifický a zároveň také jedinečný. Bro in Black (muži v černém) tak dokáže nepřátelům "vymazat pamět" a na čas je dezorientovat. Mr. Anderbro (Matrix) se zase dokáže po požití červené pilule vyhýbat kulkám. A tak dále... Bohužel jsou hrdinové nevyvážení a převážně pak postavy bojující výhradně na blízko jsou v určitých situacích k ničemu. Nepomáhá tomu ani fakt, že po vaší smrti je vám další hrdina z vaší sbírky (odemykáte si je zachraňováním rukojmí rozmístěných různě po úrovních) přidělen náhodně.

A to hlavně v pozdější fázi hry. Po "oťukávacích" úrovních totiž následují úrovně, které vám dají řádně zabrat a v ojedinělých případech vás dokáží vytočit natolik, že hru prostě vypnete (můj případ).

Naštěstí se ale nejedná o nic, co by vám zabralo celý den - v extrémních případech se totiž tyto situace vyhoupnou maximálně k několika málo minutám/pokusům. Takže ano, mnohdy zde ani nejde o vaší mušku, nebo zručnost, ale prostě o štěstí, potažmo přístup - pokus/omyl.

S čím ale může mít někdo problém je hratelnost jako taková. Z počátku je svěží, návyková a zábavná, ale po čase začne svou repetetivní náplní nudit. V podstatě totiž děláte pořád a to samé. Smutný, leč pravdivý fakt, který je do jisté míry potlačen neustálým přísunem nových hratelných postav, které si ovšem musíte nejprve sami zasloužit (rozuměj odemknout zachraňováním rukojmí). Broforce je tak už od svého počátku jasně přiznané "béčko", které se bere s nadsázkou a funguje jako v jádru primitivní, přesto však nesmírně zábavný zaháněč nudy.

Pixel artová grafika je pak důsledná ve své stylizaci a nechybí jí ani řádka působivých efektů, jakými jsou zejména výbuchy a kostičkové potoky krve zástupu nepřátel. Vyzdvihnout musíme i hudební podkres, který ke hře zkrátka sedí a jako celku dodává na pravém retro "fílingu" - nemluvě o skutečnosti, že jednotlivé postavy vydrží pouze jeden zásah.

Broforce je bezesporu kvalitní hrou, která svou frenetičností, ovládáním a vůbec celkovým pojetím ústí ve velmi zábavný počin. I přes pozdější repetetivnost má pořád co nabídnout, a než se vám "okouká", dokáže nabídnout hodiny vydatné porce zábavy. Tak na co ještě čekáte?

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti SONY