Je až téměř neuvěřitelné, kolik projektů začíná svoji pouť na Kickstarteru. Inu, pro menší vývojářská studia je to jedna z mála možností, jak svůj projekt zafinancovat. Některým projektům se povede uspět, jiné zase neuspějí v kampani, ale i přesto se jim povede najít vydavatele, kteří jejich výtvor zafinancují.

A právě jeden z takových příkladů může být titul Anima: Gate of Memories. V listopadu 2012 se vývojáři pokoušeli rozjet svou kampaň na Kickstarteru, ale nakonec od toho upustili a našli "spásu" v malém vydavateli BadLand Games. Takže po letech dřiny a (řekněme) omezeného finančního zajištění se hra konečně dostala na svět a mohou si ji zahrát všichni na PC i Xboxu One. My se nyní podíváme na zoubek verzi pro PlayStation 4.

Možná si říkáte, že název Anima je vám povědomý. Není divu, protože se jedná o více než patnáct let staré španělské univerzum, které proslavily (a započaly) deskové a karetní hry. Posléze se svět Anima dočkal i jednoho knižního titulu, a samozřejmě nemůže chybět ani videoherní ztvárnění. Jedno už tu bylo s podtitulem Ark of Sinners, ale to je již více než šest let nazpět.

Nyní tu máme nové ztvárnění, nesoucí podtitul Gate of Memories, za kterým stojí vývojáři ze studia Anima Project. Dobrou zprávou pro všechny milovníky tohoto světa je, že se na vývoji se stoprocentním nasazením podílel i Carlos García, kreativní ředitel původních deskových her Anima. O to, aby nedocházelo k "pokřivení" různých faktografických věcí, je tedy dobře postaráno. Borci z Anima Project se snaží ve hře skloubit 3D grafiku, semi-otevřené lokace, hack 'n' slash soubojový systém v reálném čase a nemohou chybět ani nějaké ty RPG prvky.

Vzpomínáte si na film Men in Black? Komedie založená na supertajné vládní organizaci MiB, která se stará o ochranu Země před vetřelci z vesmíru, a "běžní" občané nemají o těchto střetech sebemenší tušení. Tak trochu vidím paralelu s Men in Black v příběhovém zasazení této hry.

V Anima: Gate of Memories se chopíte dvou hrdinů. Dívky jménem Bearer, která ztratila svoji minulost, a starodávného monstra jménem Ergo. Oba se navzájem moc v lásce nemají, ale spojuje je členství v tajné organizaci Nathaniel, starající se po staletí o bezpečnost lidstva - před bytostmi přicházejícími z temnoty. Jedním z úkolů, kterým byli tito dva agenti pověřeni, je navrácení ukradeného artefaktu The Byblos. Už po něm téměř sahali, ale najednou se vše nějak zkomplikovalo..

Zcela upřímně, sice na vše dohlížel Carlos García, ale z příběhu jsem nijak uchvácen nebyl. Dohrajete jej za poměrně pěkných 15 hodin. Co ovšem stojí určitě za zmínku je fakt, že hra vám nabízí pět rozličných konců. Což je super! Ale pozor, vzhledem k tomu, že nemáte možnost vést dialogy, tak tím, co hýbá dějem, je váš způsob boje a jak přistupujete k okolnímu světu.

Jak jsem naznačil, čekají na vás částečně otevřené lokace. No, popravdě. Moc nadšený jsem z toho nebyl. Sice ano, jistou míru svobody zde máte a můžete si razit svoji cestu, kudy si vyberete, ale možností na výběr není zdaleka tolik. Všechny cesty vedou povětšinou z jednoho "startovního bodu" a „cílovou destinací“ je taktéž jediné místo v lokaci. To v praxi znamená výběr, zda skálu obejdete zleva nebo zprava.

Ale nechme otevřenost světa stranou. Osobně bych tuto hru označil spíše za koridorovou s jistými možnostmi výběru cesty, ale podstatnější je jiná věc. Veškerý herní svět je naprosto prázdný a chudý na cokoliv. Výrazně to souvisí jednak s tím, že soubojů s klasickými nebo lépe řečeno běžnými nepřáteli je zde pramálo, a soubojových pasáží si spíše užijete v arénách proti různým bossům.

A když už jsme u těch soubojů.. jde o klasické mačkání pár knoflíků na ovladači, kde střídáte různé útoky s magií a tvoříte nekonečná komba. Stisknutím R1 si navíc bleskurychle změníte Ergo za Bearera nebo opačně, a hned tu máte jiné bojové techniky a strategie. Tyto postavy jsou v boji opravdu jako den a noc, a různí protivníci vyžadují odlišné strategie boje. Vše funguje svižně a intuitivně. Navíc si své hrdiny postupně zlepšujete díky lehkému RPG systému obsahujícímu jak aktivní tak pasivní schopnosti. Ty lze odemykat za postupně získávané body.

Co se týče grafického provedení, není to nijak dech beroucí ztvárnění, na které budete vzpomínat kdoví jak dlouho. Zde bych však vývojářům křivdil, kdybych prohlásil, že hra je škaredá, to zase ne! Pohybuje se tak někde v průměru a vzhledem k finančním možnostem malého vývojářského studia bych řekl, že odvedli maximum možného. Navíc je hra Anima: Gate of Memories příjemně stylizována do temného hábitu, který pěkně koresponduje s celým univerzem Anima.

Zvukový doprovod je trošku na horší úrovni než grafické provedení. Hudební doprovod by ještě ušel, ale co mi rvalo uši, byl naprosto otřesný dabing veškerých replik. Jejich provedení je nepřesvědčivé a dodává jednotlivým postavám na nudnosti. Možná by bylo lepší, kdyby vývojáři dabing úplně vypustili a ponechali jen textovou podobu dialogů.

Gate of Memories rozšiřuje univerzum Anima, takže už nemusíte jen sáhnout po deskové nebo karetní podobě. Ale máme tu i videoherní provedení. Pravdou je, že jde již o druhý herní počin z tohoto světa, ale konečně pořádně provedený ve 3D grafice. Čeká na vás pěkně svižný soubojový systém, solidní grafika, ale pokulhává obsah herního světa, který je pusto-prázdný. Sice jste schopni hru dohrát za pěkných 15 hodin a jste schopni dosáhnout více konců, ale cesta k cíli bude naplněná převážně souboji v arénách s bossy a ve vašich vzpomínkách utkví frustrace ze špatné kamery při skákacích pasážích, jinak samá nicota.. Pokud máte rádi univerzum Anima, určitě je to pro vás nutnost, ale pro neznalce bych raději počkal, až tento titul uvidíte někde ve slevě.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Bad Land Games