Dnes se podíváme na nejnovější přírůstek do série Tom Clancy’s Ghost Recon s podtitulem Wildlands. Okolo této hry to na internetu vcelku dost vřelo, tak se i my pokusíme osvětlit, jak je na tom finální verze a jestli došlo k nějakým zásadním opravám od nedávno proběhlých betaverzí.
Po prvním spuštění hry a úvodním nastavení herního charakteru jste již vržení do příběhu. Ten není ve Wildlands nikterak hluboký. Jakožto člen elitní jednotky se budete muset podílet na osvobození jihoamerické Bolívie ze spárů drogového kartelu Santa Blanca, potažmo jeho šéfa, El Sueña. Ten má pod sebou obrovské množství stoupenců, takže to, co vás čeká, by se dalo nazvat cestou peklem. Kokainovým peklem. S každou misí, ať už hlavní či vedlejší, se krůček po krůčku posouváte k vytyčenému cíli, což je fajn. Nemusíte se tedy striktně držet pouze hlavní dějové linie, jelikož i boční questy mají na příběh určitý vliv a návaznost.
Nutno říci, že hlavní devizou titulu Wildlands je to, že máte naprostou svobodu v rozhodování, jak danou situaci vyřešit. Jelikož se jedná o otevřený svět jako z učebnice, lze v misích volit prakticky pokaždé jiný postup například díky členitosti terénu. Ne nadarmo se říká, že rambo styl je sice ale fajn, nicméně nelze aplikovat vždy. V této hře to platí dvojnásob, tedy pokud nemáte nastavenu nejnižší obtížnost. Je ovšem pravda, že co se mě týče, dosti často jsem se do soubojů vrhal po hlavě, především proto, že mi tento styl zkrátka přišel zábavnější. Řekněme si nyní něco postupném ovládání území. Kromě ukazatelů misí lze na mapě spatřit vždy několik významných členů kartelu, míst, která je potřeba během průchodu vyčistit. Je však již na vás, v jakém pořadí, případně během jaké denní doby se rozhodnete.
Na tuto nelehkou misi však nevyrazíte sami. Tím se dostáváme pravděpodobně k nejdůležitějšímu faktoru celé hry, a to je kooperace. Ta může mít 2 podoby. Hrajete-li offline, je Váš tým automaticky doplněn o 3 spolubojovníky řízené umělou inteligencí. Nedá se říci, že by tito byli naprosto blbí, nějaké rezervy v chování však ještě mají. Na druhou stranu, v převážné většině misí vám parťáci poslouží velmi dobře především díky použití velmi jednoduchého systému, určeného k jejich ovládání. K dispozici však máte jen pár základních povelů, takže té správné souhry se stejně dočkáte až v kooperativní multiplayerové hře. Musíte však hned zpočátku počítat s tím, že, jakmile se k Vám připojí byť jen jeden „živý“ spoluhráč, AI parťáci zmizí a rázem jste jen dva. Nicméně, i ve dvou je to rozhodně lepší než o samotě. Naštěstí se mi téměř nestalo, že bych nebyl schopen sehnat plný squad o čtyřech lidech, takže v tomto ohledu se nejedná vcelku o nic zásadního. Pravdou však bezesporu je, že ne vždy se připojíte zrovna k lidem, kteří by rádi plnili veškeré aktivity spolu. Většinou jsem se však dokázal upnout alespoň na jednoho z nich, se kterým jsme vytvořili dokonalý úderný tým. To hra s přáteli, které znáte, je samozřejmě ještě o mnoho zábavnější. Však co může být lepší než si přes headset naplánovat strategii a pak ji do puntíku splnit? Ghost Recon: Wildlands má obrovský potenciál právě v tomto režimu, takže doufejme, že autoři budou titul obohacovat i o kvalitní nový obsah, aby se spolu kámoši nenudili.
Po nedávné betaverzi kolovala internetem spousta zkazků o tom, jak to vypadá s jízdním modelem. Musím to zaklepat. Jediné problémy jsem měl s ukočírováním motorek, které zatáčejí příliš rychle, nicméně u aut, člunů, vrtulníků či letadel jsem osobně žádné problémy nezaznamenal. Jako důkaz může posloužit jedna s prvních vedlejších misí, ve které máte za úkol unést letadlo. Což o to, to je zajisté v pohodě, ovšem krapet jsem se zděsil, když po mě hra najednou chtěla i přistát. To samo o sobě není nic nepochopitelné, nicméně jako ranvej posloužil ostrůvek, ne příliš rozlehlejší než moje letadlo. Inu, a zadařilo, přistál jsem jako profík, což rozhodně potěšilo. Taktéž na vrtulníky se dá zvyknout velmi rychle, nicméně zatím jsem neměl příliš štěstí na čisté letce tak, abych mohl při sezení na boku helikoptéry i něco trefit. Ale to se doladí.
Velký význam v titulu Wildlands hrají dovednostní body. Za ně a další suroviny si totiž můžete svého vojáka vylepšovat v mnoha různých směrech, počínaje dovednostmi se zbraněmi až po vychytávky jeho dronu. Ano, dron je tu po vzoru Watch Dogs 2 také. Ze začátku vám poslouží pouze jako vaše vyvýšené oko pro označování nepřátel a pro rekogniskaci terénu, později jej však lze za zkušenostní body osadit i nějakou tou zbraní, takže jej budete moci využít i k likvidaci nepřátelských cílů. Nicméně, zkušenostní body jsou věc jedna a zásoby druhá. Bez nich si totiž nevylepšíte vůbec nic. Zásoby získáváte postupně z vedlejších misí, které si lze zvolit na mapě. Jsou rozděleny do několika skupin, takže je vždy dobré sledovat, co, že vám to zrovna chybí a podle toho se zařídit. Nezřídka se mi totiž stalo, že nečeho jsem měl velké přebytky a přesto jsem nemohl investovat do vybavení, které bych potřeboval. Na druhou stranu, schopností k vylepšení není nijak přehnaně moc, takže jich může dříve či později dosáhnout každý hráč, což je určitě plus, preferujete-li samotářský typ hraní.
Co je nutno vyzdvihnout, tak tím je rozhodně rozloha herního světa. Mapa je zkrátka obrovská, čítající přes 600 kilometrů čtverečních. To je vskutku dost. Navíc je terén značně variabilní, takže navštívíme džungle, tundry, pouště i prérie, přičemž zpracování každého ekosystému vypadá zkrátka báječně. Při psaní této recenze jsem měl nakonec díky tomuto faktu i celkem problém, jelikož jsem zjistil, že jsem se sice vždy parádně pokochal, ovšem zapomněl jsem během hraní pořizovat screeny, které by recenzi ozdobily. Pravdou je, že jedinou věcí, která mě nepříliš mile překvapila, bylo to, že jednotlivých budov je ve hře omezený počet, takže na jednu a tu samou haciendu můžete narazit v rámci plnění zcela odlišných misí na různých místech. Vzhledem k rozlehlosti světa se však asi není čemu příliš divit. Co se navíc výkonu týče, na PlayStation 4 Pro jsem nezaznamenal žádné významnější propady snímkování, což je zajisté také velké plus. Užíval jsem si i změnu denní doby, jelikož při nočních vyjížďkách s nočním viděním jsem si chvílemi připadal jako správný agent.
Zvukově na tom hra taktéž není vůbec špatně. Pašeráci na sebe pokřikují, příroda v tichých momentech přirozeně "cvrliká", potůčky klokotají a vozidla burácí terénem. Výstřely zbraní nezní nijak divně, takže za mě spokojenost i v této oblasti. Jako bonus přičtěme ještě latinskoamerické rádiové stanice, které můžete v autech naladit a rázem tu máte tu správnou bolívijskou atmosféru. Celkově je tak nasnadě říci, že mně osobně se audiovizuální stránka hry moc líbí a jen dotváří atmosféru, která vás s velikou pravděpodobností chytí a pustí až po hodně dlouhé době.
Do rukou se nám tak dostává výborný titul s otevřeným světem, ve kterém se kdokoli z nás může stát agentem, který udělá vše pro to, aby svrhl drogovou mafii v krásném prostředí jihoamerického státu. Díky dotaženému kooperačnímu režimu si užijete spoustu zábavy se svými přáteli i s náhodnými hráči, je-li zrovna vhodná konstelace hvězd. A jestli raději hrajete sami? Tato hra má rozhodně co nabídnout i vám. Rozhodně doporučuji Tom Clancy’s Ghost Recon: Wildlands alespoň vyzkoušet i všem, kdo jsou zatím na vážkách. Jako velké plus je i kompletní čeština ve formě titulků, takže fandům akčních her by nemělo bránit již vůbec nic. Samozřejmě, po čase se nějaký ten stereotyp přeci jen nejspíše dostaví, ale určitě ve Wildlands zvládnete utopit desítky hodin, aniž by vás hra začala nudit.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ConQuest entertainment a.s.
