Jen málokteré herní studiu dokázalo v poslední době se svým vůbec prvním titulem vyvolat tolik vášně a kontroverze, jako vývojáři z Destructive Creations se simulátorem masového vraha s názvem Hatred. Když hra v létě roku 2015 vyšla, tak získala značný prostor i v mainstreamových mediích, jejichž část po čase znovu rozdmýchala debatu o tom, jak jsou videohry špatné, nebezpečné a škodlivé. O rok později navíc stejní autoři vydali kolejnicovou střílečku IS Defense. Ta sice už sice takového zájmu nedosáhla, ale jasně ukázala snahu vývojářů o vyvolání pozornosti.

Jak Hatred, tak IS Defense by se totiž bez své odvážné náplně a zasazení mohly jen stěží těšit takové pozornosti. Nebylo by tedy žádným překvapením, kdyby polští vývojáři zkusili podobný recept na úspěch aplikovat i u svého dalšího titulu. Naštěstí se tak neděje a novinka s názvem Ancestors Legacy dává zapomenout na předchozí kontroverzní počiny studia.

Ancestors Legacy je v první řadě RTS klasického střihu, která se nechává inspirovat třeba slavnou sérií Company of Heroes. Více než na budování se tedy zaměřuje na samotný boj a správu jednotek. Ancestors se ale od konkurence úspěšně odpoutává už svým zasazením a časovým obdobím. Můžete rychle zapomenout na civilizovanou společnost dneška a s ní spojené moderní vymoženosti, protože ve hře navštívíte válkami, vraždami a turbulentními změnami zmítané 8. až 13. století. Tuto časovou epochu autoři servírují z pohledu čtyř rozličných národů. Zaválčíte si za dobyvačné Vikingy, chrabré Anglosasy, rozpínavé Němce a dokonce i za spřízněné Slovany.

Fanoušky historie dozajista potěší přítomnost skutečných historických míst a postav. Společně s knížetem Měškem I. sjednotíte polské kmeny, s vojskem Rudolfa I. Habsburského svedete bitvu proti českému králi Přemyslu Otakarovi II. a třeba společně s Vikingy provede nájezd na lindisfarnský klášter. Řada dalších vojevůdců se jako hratelné postavy objeví v robustní kampani pro jednoho hráče. Každá ze čtyř frakcí by se měla ve finále pochlubit hned dvojicí scénářů po pěti kapitolách, což v součtu dává opravdu solidní nálož misí. V době psaní recenze bohužel Němci a Slované disponovali pouze jednou kampaní, což by ale měli autoři časem napravit.

Jednotlivé mise se skládají především z dobývání přilehlých vesnic a získávání či bránění požadovaného území. Kromě samotných potyček s nepřítelem vás ale ve hře čeká také správa zdrojů, stavba budov a doplňování jednotek. Po dobytí respektive vypálení nepřátelské vesnice jste nuceni obnovit její chod a poslat její obyvatele sbírat potřebné suroviny. Kromě dřeva a železa, které slouží ke stavbě budov a verbování nových bojovníků, můžete rovněž získávat jídlo. Právě nedostatek potravin by měl sebe silnější armádu srazit na kolena. V Ancestors má ale bohužel velmi malý dopad a pouze sníží celkovou morálku mužstva. Naopak s nedostatkem dřeva a železa budete zejména z počátku poměrně bojovat.

Pro verbování vojáků je potřeba postavit kasárny či stáje. Aby se vesnice byla schopna bránit proti nájezdům nepřítele, hodíte se pro změnu zase vybudovat strážní věže. Nově vyzkoumaná skupina bojovníků se bohužel trochu nepochopitelně vždy objeví pouze ve výchozí základně, takže ji posléze čeká ještě poměrně zdlouhavá cesta na bojiště. Nedá se tedy příliš počítat s rychlým přísunem posil během rozhodujících bitev.

Na co si naopak stěžovat nelze, je šíře a různorodost jednotek. Každá z frakcí se poměrně citelně liší právě svým vojskem, kterému je potřeba přizpůsobit i bojovou taktiku. Některé strany mají velmi silné a nebezpečné jezdectvo, jiné zase disponují přesnými lukostřelci. Složení armády ale hra pochopitelně nechává na vás. Jediným limitem je maximální počet bojových skupin, který je stanoven na deset. Abyste ale tohoto počtu dosáhli, musíte nejprve postavit dostatečný počet stanů ve výchozím městě, čímž zvýšíte populační limit. Až poté lze verbovat a následně posílat do boje nové jednotky.

Již zmíněný maximální počet deseti oddílů, kdy každý z nich disponuje deseti vojáky, nedá dohromady nikterak obrovskou armádu. Jeden až dva sloty totiž vždy zaberou velitelé, takže si ve výsledku musíte vystačit s ani ne 100 vojáky. Je trochu škoda, že se autoři neodvážili proti sobě postavit větší počet jednotek. Na druhou stranu jste tímto krokem nuceni si dávat větší pozor, protože každý neuvážený krok může mít fatální následky pro celou armádu. Nedostatek bojovníků vývojáři kompenzují možností, která vám dovolí si po dobytí vesnice či nepřátelské základny vojáky vyléčit a doplnit prořídlé jednotky novými rekruty.

Co se týče samotných bojových střetnutí, tak ty bohužel kazí několik zásadních chyb a nedodělků. V první řadě je to naprosto tragická umělá inteligence protivníků. Situace, ve kterých si počítačem ovládaný nepřítel vašich jednotek vůbec nevšímá nebo se nelogicky fixuje na jejich malou část, rozhodně nejsou výjimečné, což pochopitelně dokáže zkazit jinak až překvapivě atmosférický pocit z bitev. Příliš rozumu ale nepobraly ani vaši vlastní vojáci. Jakmile totiž dojde ke střetnutí dvou a více jednotek, tak nad nimi v podstatě ztrácíte kontrolu.

Buď počkáte, jak konfrontace dopadne nebo zvolíte zbabělý ústup až na základu. Jakákoli funkce přeskupení nebo částečného ústupu bohužel aplikovat nelze, což výrazně zužuje šíři strategií během bitev. Povětšinou tedy vítězí ten, kdo má zkrátka větší armádu. Nejvýraznějším prvkem, který může rozložení sil změnit, jsou již zmínění velitelé. Jejich síla a výdrž je totiž až na pozoruhodně vysoké úrovni a rovná se síle několika běžných jednotek. U některých vojevůdců to možná autoři lehce přepískli, protože dokážou opravdu dlouhou dobu odolávat výrazné přesile a občas i samotnou bitvu rozhodnou.

Režim kampaně vývojáři pojali poměrně přímočarým a lineárním stylem. Místo toho, aby nechali hráčům volnost, tak vás nutí do předem připravených pozic, což nebývá pro strategie tohoto druhu rozhodně pravidlem a ne každému může tento způsob sednout. Lineární pojetí kampaně má ale i své výhody. Dojde třeba na promluvy jednotlivých postav nebo na povedené cutscény, ve kterých se dozvíte něco málo z historie a získáte přehled o tom, proč je důležitou následují bitvu vyhrát. Příběhové pozadí si přitom díky české lokalizaci ve formě titulků užije opravdu každý.

O to víc zamrzí chyby zmíněné v předchozích odstavcích. Ancestors totiž dokáže na strategii až překvapivě kvalitně vyprávět příběh. Kromě povedené výpravy hra rozhodně neurazí ani po audiovizuální stránce. Soundtracku nechybí ten správný epický nádech, který vás přímo vybízí k boji. Audiu navíc zdatně sekunduje i grafika. Zejména efekty ohně a kouře při zapalování budov si zaslouží obrovskou pochvalu. Mezi vítané prvky ale patři i měnící se režim dne a noci nebo povedená akční kamera, která vám umožní se na boj podívat pěkně z blízka.

Kromě stěžejní kariéry se můžete vrhnout také do režimu šarvátky, kdy bojujete proti počítači. Tento mód ale funguje spíše jako tutoriál pro multiplayer, kde se na poměrně velké mapě utkáte proti živým hráčům. Hru pro více hráčů lze hrát v režimech 1v1, 2v2 nebo 3v3, takže se jedná o ideální zábavu, když máte po ruce pár kamarádů. Právě živí protivníci a spolubojovníci částečně eliminují neduhy umělé inteligence. V multiplayeru už vás navíc vývojáři nevodí nijak za ručičku, takže dojde i na různorodější strategie a vlastní taktiky.

Když Ancestors Legacy porovnáme s dřívějšími počiny studia, tak se jedná o obrovský krok kupředu. Vývojáři dokázali, že umí vytvořit hru se skvělou atmosférou, zdařilým vyprávěním, robustní kariérou a zábavným multiplayerem. Bohužel se ale nevyhnuli několika přešlapům a nedodělkům, které výrazně sráží celkový dojem. Zamrzí zejména špatná umělá inteligence a občasná nemotornost, neposlušnost a nevyváženost jednotek. S přihlédnutím k faktu, že jde o první strategii z dílny Destructive Creations, se ale jedná o premiéru veskrze zdařilou. Pokud se autoři poučí ze svých chyb a budou se hře i v budoucnu věnovat a vylepšovat ji, tak nevidím důvod, proč by si její hraní nemohli bojovně ladění fanoušci strategií užít.

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega