Před více než rokem spatřila světlo světa nová variace na klasický koncept oblíbených her s Bombermanem, obvykle roztomilou postavičkou uvězněnou ve shora viděném labyrintu. Super Bomberman R tedy vyšel v březnu loňského roku, a to na platformě Nintendo Switch. Hlavním problémém této verze byla poté cena, která se hráčům zdála vzhledem k obsahu nemálo přestřelená, jelikož se Nintendo neobtěžovalo tím, nastavit ji alespoň o řád níže oproti svým AAA titulům. Super Bomberman R ovšem nezůstal exkluzivně na Switchi a nyní se dostává i na platformy PC, PS4 a XONE a my se v dnešní recenzi podíváme na to, jestli si tento bombový odborník zasouží jak vaši pozornost, tak především vaše těžce vydělané peníze.
S těmi penězi to naštěstí nebude tak horké a situace okolo původní verze se neopakuje. Cenovka multiplatformního Bombermana začíná totiž na hranici zhruba 800 korun, což je mnohem přijatelnější než téměř dvojnásobná původní cena. A co vlastně hra nabízí? Kromě klasického principu, kterým je postupné ničení určitých bloků a nepřátel pomocí bomb a který jsme tu měli již mnohokrát, musí samozřejmě každá podobná hra přijít i s nějakými těmi inovacemi, aby nedocházelo ihned po spuštění k nemilému a sterotypnímu překvapení. I když si hráči mohou říci, že již v tomto herním modelu zažili snad vše myslitelné, tak nebojte, Bomberman R si přichystal i nějaké ty novinky, dříve neviděné.
První novinkou, které si povšimnete již na samotném začátku, je možnost volby postavy, kterou budete po bludištích prohánět. Samozřejmě, ne všechny jsou dostupné ihned a pro jejich postupné odemčení budete muset pár levelů odehrát. Samotné postavy nejsou jen tak ledajací bezejmenní panáci. Jedná se totiž o charaktery z ostatních titulů ze stáje Konami, takže se budete moci vžít do role bombičů ze Silent Hillu či her Gradius a Castlevania, přičemž na vás čeká i Ratchet, který zastupuje Sony kousky. Každá z postaviček má navíc speciální schopnosti, kterými můžete počastovat své protivníky. Vytasit se tak můžete například ničením soupeřových bomb, ultra rychlým sprintem či schopností omráčit toho, kdo vám zrovna přijde do cesty. Jedná se o skutečně parádní oživení hry, jelikož se tak nejedná pouze o to odhadnout, kam protivník umístí svoje bomby, jaký mají dosah či kolik jich má v arzenálu, ale je nutno vzít v potaz i tyto specialitky při plánování vaší strategie.
Prvním režimem, na který pravděpodobně narazíte než se vrhnete do bezesporu nejpopulárnějších multiplayerových bitev, které dělají tuto sérií tak návykovou, je Story mód. Samozřejmě, od titulu tohoto rázu není možno čekat jakoukoliv srdceryvnou zápletku. Jedná se tak o vcelku zmatené a nezáživné vyprávění s relativně dlouhými předělovými scénami, které mně osobně nikterak zvláště neoslovily. U každé z nich jsem se totiž spíše již těšil na další „misi“, na kterou vás Story režim zavede. Ano, opět se vše odehrává v labyrintu, jak jinak. Ale tyto souboje mají proti klasice opět něco navíc. V každé úrovni totiž musíte nejprve splnit nějaký ten úkol, abyste byli schopni mapku úspěšně dokončit. Takovýmto úkolem může být například hledání klíčů, rozbití daných bloků nebo jen klasické vyvraždění všeho, co se hýbe. Jde tak o fajn prvek, který vás opět nutí taktizovat a dumat nad tím, jak úroveň zvládnout ideálně bez ztráty kytičky. Vzhledem k tomu, že typů nepřátel je také dost, přičemž někteří dokáží i přeskakovat bariéry mezi vámi a nimi, budete si muset dávat pořádný pozor. Celkem nakouknete do sedmi rozličných světů, které se od sebe neliší jen graficky, ale i „funkčně“, takže zatímco například v ledovém světě budete muset využívat kluzkých bloků, tak ve světě nabitém elektronikou si užijete například i magnetů, které dokáží svojí rotací hráči řádně zatopit. Jak tomu již tak bývá, na konci každého světa vás čeká boss, po jehož poražení se přesunete dále.
Pakliže by vás příběhový režim neuspokojil, což se může stát relativně snadno, jelikož nepředstavuje příliš obtížnou výzvu, můžete se vrhnout do tzv. Grand Prix, kdy se spolu v aréně utkávají týmy. Vítězem se poté stává ten tým, který nasbírá více zabití či posbírá více krystalů. Na první pohled zajímavě vypadající režim se však po chvilce transformuje do naprostého chaosu, kdy není v lidských silách stíhat sledovat, co se na obrazovce děje. Z tohoto důvodu jsem se jeho hraním příliš nezdržoval, hlavně proto, že to co se zpočátku tváří jako fajn věc, nakonec tak zábavné není. Raději jsem se přesunul a zaměřil na klasický Battle mód, který také disponuje několika inovacemi a zabaví mnohem více. Novinkou je situace po vaší smrti, kdy se objevíte na vnějším okraji bludiště ve vozíku a můžete tak nenápadně dále pokračovat v záškodnické činnosti tím, že na nebohé soupeře hážete zpět bomby, které se snaží vyhodit ven z arény. Jakmile se vám zadaří někoho tímto způsobem zabít, nastoupíte na jeho místo zpět do hry. Rozhodně se jedná o zajímavý a zpestřující prvek, jelikož za tohoto vyřazeného hráče mě skutečně bavilo hrát. Jen je nutné počítat s tím, že během poslední minuty zápasu dochází k vypnutí této funkce, aby hráč ve vozíku nemohl zamíchat kartami těsně před koncem, což je fajn. Nejste navíc odkázání pouze na lokální multiplayer, ale můžete se směle pustit i do hraní přes internet.
Inu, směle, ve většině případů jsem bohužel bojoval spíše s lagy než bombami mých soupeřů, což bylo rozhodně nemilé zjištění. Problémy s připojením se vyskytovaly v mnoha zápasech, takže cítím, že na vině bude i něco víc než jen typ a rychlost připojení samotných hráčů. Na druhou stranu se domnívám, že se nejedná o nic, co by se nedalo opravit nějakou tou dodatečnou aktualizací, kterou bych v dohledné době určitě uvítal. Jinak se z technického hlediska jedná o solidně zpracovaný titul, jehož grafická i zvuková stránka je naprosto dostatečná vzhledem k samotnému žánru. Jednotlivé zápasy svižně odsýpají, přičemž jejich tempo lze částečně ovlivnit volbou obtížnosti, přičemž lze narazit na situace, kdy hra není zcela vybalancována a co je na nízkou až příliš jednoduché, o stupínek výše se možná zapotíte více, než byste si přáli.
Na závěr je tedy nasnadě říci, že v případě nejnovějšího Bombermana se rozhodně nejedná o nudnou záležitost a jestli se autorům podaří vychytat nedostatky především v online hře, snadno se ze hry stane solidní návykovka, ve které si řádně zablbnete se svými kamarády. Inu a do té doby s klidným srdcem naskočte do gaučového klání nebo příběhu a užijte si tu správnou nostalgickou atmosféru labyrintů naplněných bombami, plamínky a zákeřnými nepřáteli. Je to prostě starý známý v moderním kabátku, co více dodat.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Kon Tiki
Recenzovaná verze: PS4 Pro
Ceny hry Zboží.cz.